Omezený počet poutníků a přísná opatření. Do Mekky se letos podívají jen Saúdové

Saúdská Arábie letos kvůli koronaviru zakáže cestování na pouť do Mekky ze zahraničí. Hadždž, jak se velká pouť v arabštině nazývá, tak bude umožněna nanejvýš tisícům občanů a stálých obyvatel Saúdské Arábie. Rijád tak chce zajistit dodržování vzdáleností mezi lidmi. Loni hadždž podniklo 2,5 milionu věřících z celého světa.

Saúdskoarabský ministr pro hadždž Muhammad Bintin uvedl, že vykonat velkou pouť bude letos umožněno jen „malému a velmi omezenému“ počtu lidí žijících v království. Cílem je zajistit dodržování bezpečných rozestupů.

„Počet se možná bude pohybovat v tisících. Probíhá revize, takže by to mohlo být tisíc, méně nebo trochu více,“ uvedl při virtuální tiskové konferenci. Další činitelé sdělili, že lidé starší 65 let letos hadždž vykonat nemohou.

Poutníky čeká karanténa

Všichni poutníci a ti, kteří byli vysláni jako zástupci, budou muset před vykonáním pouti a po ní podstoupit karanténu. „Je to velmi citlivá operace a spolupracujeme s experty z ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Bintin a zdůraznil, že je nutné chránit životy a zdraví poutníků.

Velkou pouť (hadždž) má vykonat aspoň jednou za život každý muslim, jestliže mu to zdraví a finanční situace dovolí. Jinak má za sebe do Mekky aspoň vyslat zástupce. Mnoho muslimů z celého světa ale bude muset pouť odložit na příští rok.

Ačkoliv rozhodnutí o omezení letošní účasti se očekávalo, v devadesátileté historii Saúdské Arábie je bezprecedentní. V praxi totiž zakazuje muslimům, kteří v království nežijí, aby tam odjeli vykonat pouť.

„Hadždž víza“

Za běžné situace každá země dostává kvótu na zvláštní hadždž víza s ohledem na to, jak početnou má muslimskou populaci. Na nejvíce víz má nárok Indonésie – asi 221 tisíc.

Žadatelé o poutní vízum v zemích, jako jsou Egypt, Pákistán či Indie, si někdy musí připlatit, mít kontakty na místní činitele či zkrátka trpělivě několik let čekat, píše AP. Pákistán běžně do Mekky vysílá zhruba 180 tisíc poutníků, letos zemi podle tamních úřadů budou zastupovat pákistánští diplomaté žijící v Saúdské Arábii.

Saúdská Arábie své hranice cizincům uzavřela koncem února ve snaze zpomalit šíření koronaviru. Dříve letos vláda dočasně zakázala menší poutě umra a zavedla téměř tři měsíce trvající zákaz vycházení v Mekce, uzavřela mešity během postního měsíce ramadánu a omezila ekonomické aktivity.

V regionu nicméně země nadále patří k místům s nejvyšším výskytem nákazy, koronavirus se tam dosud potvrdil u 161 tisíc lidí,z nichž 1307 zemřelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled