Bern - Výsledek posledního švýcarského referenda vyvolal rozpačité reakce. Země těsnou většinou přijala návrh na omezení imigrace. Hlasování iniciovali konzervativci, podle nichž berou přistěhovalci práci místním. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble označil výsledek za nešťastný. Podobně se vyjádřil i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle něj není omezení imigrace „příznivá věc“. Na alpskou zemi to prý může mít „určitý“ dopad. Výsledky referenda naopak uvítali evropští nacionalisté.
Po zákazu minaretů si Švýcaři posvítili na cizince jinak: přistřihnout křídla chtějí i pracovníkům z Unie - včetně 6 tisíc Čechů. Podle konečných výsledků se pro návrh vyslovilo 50,3 procenta účastníků hlasování. Zatímco Švýcary rozdělilo referendum napůl, zástupci osmadvacítky jsou zajedno. Omezení přistěhovaleckých kvót i pro Evropany podle nich porušuje princip volného pohybu osob.
EU hovoří o „přehodnocení vztahů“
Švýcarsko sice členem Unie není, do takzvaného schenghenského prostoru ale patří. „V důsledku tohoto referenda Švýcarsko bude muset upravit své zákony a omezit pohyb osob i pro Evropany. Na to samozřejmě budeme reagovat. Zvážíme i to, jestli se Švýcarskem nevypovíme některé smlouvy,“ konstatoval šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius výsledek referenda označil za „znepokojivý“ krok, který ukazuje, že Švýcarsko se stahuje do sebe. „Je to špatná zpráva pro Evropu a Švýcarsko, které tím bude poškozeno,“ řekl ministr rozhlasu RTL. „Přehodnotíme naše vztahy se Švýcarskem,“ zdůraznil.
Lubomír Zaorálek, český ministr zahraničí
„Podobný způsob omezování imigrace není v souladu s pravidly, která máme vytvořená v schengenském prostoru, takže z toho žádnou velkou radost nemám. Nevylučuji, že to může znamenat určitý dopad na Švýcarsko. Pokud takto odmítá pravidla hry, tak to znamená, že i ono bude muset nést určité důsledky.“
Bohuslav Sobotka, premiér ČR
„Je to určitý trend, který – jak se zdá – ve vyspělých zemích spíše sílí v posledních letech. Pokud jde o Českou republiku, my jsme součástí Evropské unie a schengenského prostoru a já si nemyslím, že by vláda měla ambici nějakým způsobem omezovat pohyb lidí, kteří jsou občany EU a přesouvají se pouze z jedné země Unie do jiné.“
Výsledek poukázal na rostoucí obavy starousedlíků i nacionalistů ze ztráty svého postavení. Cizinci nyní tvoří necelou čtvrtinu z osmimilionové populace Švýcarska. Každoročně k nim přibude dalších 80 tisíc přistěhovalců. „Švýcarsko už si nemůže další příliv imigrantů dovolit. Nemáme na to kapacitu. Přitom se k nám denně hrnou zástupy přistěhovalců z celé Evropy, a nejenže ohrožují naše pracovní místa, ale především se kvůli nim snižuje životní úroveň nás všech,“ podotkl mluvčí nacionálně-konzervativní Švýcarské lidové strany Eric Bertinat.
Evropští nacionalisté přístup Švýcarů ocenili
Také evropští nacionalisté výsledky referenda uvítali. „Masová imigrace v Evropě je zásadním problémem a zdrojem velkých obav, protože snižuje mzdy, vytváří tlak na sociální systémy a dává lidem pocit, že jsou cizinci ve své vlastní zemi. To není otázka rasy, ale prostoru, počtu a kvalifikací,“ okomentoval referendum předák protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage.
Podobně Švýcary pochválila i francouzská krajně pravicová Národní fronta. Její šéfka Marine Le Penová vyzdvihla „jasnozřivost švýcarského lidu“. Podle ní hlasování představuje „pozitivní obrat proti destruktivnímu dogmatu“, jako je rušení hranic mezi státy. „Toto švýcarské vítězství posílí Francouze v jejich úsilí o zastavení masového přistěhovalectví a opětovné získání kontroly nad jejich hranicemi navzdory Evropské unii,“ dodala. Národní fronta bude dál usilovat o zavedení lidových referend i ve Francii.
Podle mluvčího britského premiéra Davida Camerona hlasování odráží „rostoucí obavy“ z volného pohybu osob v EU. „Toto hlasování ukazuje rostoucí znepokojení nad důsledky, které může mít svoboda pohybu,“ komentoval výsledky referenda mluvčí britského premiéra. „Proto premiér a další ministři o této otázce mluví a budou o tom dále mluvit se svými protějšky v EU,“ dodal mluvčí. Cameron chce přehodnotit vztahy Británie s EU a o výsledku vyhlásit v roce 2017 referendum.
Němečtí politici varují před negativními důsledky
Německý tisk hodnotí výsledek referenda jako prohru pro švýcarskou vládu, pro tamní podniky i pro odbory. Švýcarští zaměstnavatelé se bojí, že na některá místa teď budou těžko shánět náhradu. Imigrační omezení si totiž vyžádá změnu ústavy - a ta stanoví horní hranici počtu cizinců, kteří dostanou povolení k pobytu. O konkrétních kritériích ještě bude jednat parlament. „Litujeme, že se Švýcarsko takto rozhodlo. Způsobí to spoustu problémů - a to hlavně jemu samotnému. To by si lidé, kteří jsou za to zodpovědní, měli uvědomit,“ prohlásil Schäuble.
Prezident Švýcarského sdružení zaměstnavatelů Valentin Vogt
„Jakou má cenu investovat ve Švýcarsku, když nakonec nevíte, jestli budete mít kvalifikovanou pracovní sílu, aby realizovala vaše plány.“
Sindy Schmiegelová ze Švýcarské bankovní asociace
„Obáváme se, že nabídka zaměstnanců se omezí. Může se stát, že banky budou mnohem hůře získávat potřebné pracovníky.“
K radikálnímu postupu vůči Švýcarsku už vyzval předseda německé postkomunistické Levice Bernd Riexinger. „Pokud Švýcarsko uzavře své hranice pro lidi, pak je jen spravedlivé, aby zůstaly venku i peníze,“ řekl deníku Handelsblatt. „Švýcarsko nemůže zároveň trvat na tom, že se uzavře přistěhovalcům, ale bude s otevřenou náručí přijímat peníze z daňových úniků z celé Evropy.“
Populismus na prvním místě, zní výtky z Polska
„Populismus zvítězil, i když vítězství bylo velmi těsné,“ řekl v Bruselu polský ministr zahraničí Sikorski v souvislosti s referendem. Polský ministr zdůraznil, že sdílí názor eurokomisařky pro justici Viviane Redingové, která zdůraznila, že „čtyři základní svobody - volný pohyb lidí, zboží, kapitálu a služeb - jsou nedělitelné“.
Hlasování poukázalo na rozdíly v zemi
Pro přijetí byli hlavně voliči německy mluvících kantonů. Naopak francouzské regiony na západě země byly spíš proti. Podle některých analytiků ale nemají ostatní země Švýcarsku co vyčítat - třeba v Nizozemsku, Německu nebo Francii by se prý výsledek příliš nelišil.
Třeba euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD) už k uspořádání obdobného referenda v Německu vyzvala. „Také v Německu je třeba upravit zákony o přistěhovalectví tak, aby u přistěhovalců zohledňovaly kvalifikaci a schopnost integrace a účinně zabránily vstupování přistěhovalců do našeho sociálního systému,“ sdělil serveru Spiegel Online mluvčí strany Bernd Lucke.
Referenda a přímá demokracie patří ke Švýcarsku stejně neodmyslitelně jako třeba sýry nebo hodinky. Někdy se koná třeba i 7 místních referend za jediný den.
- Loni v listopadu požadovali švýcarští Mladí socialisté, aby vrcholní manažeři mohli brát maximálně dvacetinásobek minimální mzdy. Neuspěli - 65 procent hlasujících uvěřilo kritikům, že by to odradilo zahraniční investory. Možná přispěl i fakt, že pouhých pár měsíců před tím si Švýcaři odsouhlasili přísné kontroly odměňování svých šéfů.
- Výstavbu minaretů se Švýcaři naopak rozhodli zablokovat. Populistická švýcarská lidová strana tvrdila, že by další muslimské věže vedly k islamizaci země, a voliči ji tehdy podpořili.
- Velké diskuse pak vyvolalo referendum o tom, jestli mohou vojáci a záložníci držet doma střelnou zbraň. Zákaz požadovala levice, pacifistické organizace, ale z velké části i ženy. Poukazovali na zločinnost a vysoký počet sebevražd. Nepřesvědčili. Zvítězila síla tradice.
- Zbraně si Švýcaři nezakázali, dovolenou si ale prodloužit odmítli. Zákonem garantované šestitýdenní volno prosazovaly odbory. Švýcaři ale řekli ne. Na 70 procent hlasujících dalo za pravdu kritikům, kteří varovali před snížením konkurenceschopnosti, a rozhodlo, že zaměstnancům 4 týdny dovolené stačí.
