Odpor vůči Lukašenkovi slábne, ukázaly protesty. Běloruská opozice je roztříštěná

Nahrávám video
Odpor vůči Lukašenkovi slábne, opozice je roztříštěná
Zdroj: ČT24

Běloruské úřady v neděli zasáhly proti demonstrantům, kteří se vydali do ulic v rámci nepovoleného pochodu ke Dni svobody. V rukou policie skončilo na sedmdesát odpůrců Lukašenkova režimu. Běloruská opozice se sice v poslední době nemusí tolik bát o život, je ale natolik slabá, že nemá šanci zasahovat do politických záležitostí. Lukašenkovi se mezitím daří vybalancovat křehké vztahy jak s Unií, tak i s Ruskem.

Běloruský Den svobody funguje jako každoroční záminka k protivládním protestům. Letos navíc uplynulo 100 let od vyhlášení první samostatné republiky. „Další historické výročí, musíme si z toho vyvodit určité závěry, abychom se v životě pohnuli kupředu,“ podotkl opoziční aktivista Igor Lelkov.

Běloruská lidová republika (BNR) byla jako samostatný stát vyhlášena v březnu 1918, kdy zemi na základě separátní brestlitevské smlouvy s ruskými bolševiky okupovalo Německo. Republika existovala jen krátkou dobu do obsazení běloruského území Rudou armádou.

Řada současných opozičních činitelů ji ale přesto považuje za první zárodek běloruské státnosti. Současného prezidenta Alexandra Lukašenka, který je u moci již od roku 1994, pak obvinili, že se snaží „vymazat běloruskou identitu a rusifikuje“ bývalou sovětskou republiku.

Pouze koncert

Protestní pochod v Minsku ovšem skončil skoro dřív, než začal, jelikož policie pozatýkala organizátory předem. Několik desítek zadržených aktivistů čekal pobyt ve vazbě a zřejmě i vysoké pokuty. V porovnání s loňskem byl přitom průběh demonstrace klidný a zatčených je desetkrát méně.

Autoritář Lukašenko připomínku běloruské státnosti poprvé za 24 let u moci toleroval, ovšem jen v podobě povoleného opozičního koncertu. Na akci dorazilo pár tisíc lidí. „Chtěl jsem cítit aspoň trochu svobody. Protože něco takového jsem v naší zemi nezažil už hodně dlouho,“ konstatoval jeden z obyvatel Minsku Arvidas.

Lukašenko si je vědom toho, že se domácí konkurence bát nemusí a svůj postoj vůči opozici postupně mírní. Předloni propustil politické vězně výměnou za zrušení západních sankcí. Běloruská držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexievičová tvrdí, že prezident během svého pátého mandátu Bělorusko postupně mění v „měkkou diktaturu“.

Šustrová: Jediná výhoda běloruské opozice? Nikdo ji nezabíjí

„Běloruská opozice je na tom dneska velmi špatně, je rozptýlená, roztroušená, nemá prakticky sílu, ale má jednu výhodu oproti minulosti, že není tak strašně krutě pronásledovaná. Příslušníci opozice už se nezabíjejí,“ upozornila publicistka a překladatelka Petruška Šustrová.

Bělorusko leží mezi Evropskou unií a Ruskem a hraničí s neklidnou Ukrajinou. Lukašenko proto vědomě lavíruje mezi Východem a Západem. „Vidí, co se děje na Ukrajině, a protože není úplně bez rozumu, tak chápe, že Rusko je pro něj nebezpečný soused, zvláště když Rusko v Bělorusku pořádá manévry. Dává všeobecně najevo, kdo je na tomto prostranství pánem. Velice rád by se přichýlil k Západu, ale tak nějak šikovně, aby nemusel opravdu demokratizovat zemi,“ míní Šustrová.

Lukašenkovy vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ochladly poté, co běloruský prezident odmítl uznat ruskou anexi Krymu a odmítl se připojit k ruskému embargu na dovoz potravin z EU. Na druhou stranu dodal, že Minsk zůstává věrným spojencem Moskvy a v případě války se Západem bude Bělorusko na straně Ruska. Obě země postupem času vzájemné vztahy normalizovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 59 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...