Mnichov - Sudetští Němci žádají spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, aby odmítla výjimku z Listiny základních práv Evropské unie, kterou kvůli ratifikaci Lisabonské smlouvy o reformě EU požaduje Václav Klaus. Sudetští Němci považují prezidentův požadavek za nepřijatelný.
Klaus požaduje, aby si ČR vyjednala trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, protože se obává možného prolomení Benešových dekretů, které po válce mimo jiné upravovaly vyvlastnění majetku československých Němců a Maďarů. Tato výjimka a otázka dokončení ratifikace smlouvy v České republice se bude dojednávat na summitu EU, který se ve čtvrtek a v pátek koná v Bruselu.
Podle Johanna Slezaka z vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení je nepřijatelné, aby byly výjimkou pro Českou republiku dodatečně potvrzovány „zločiny proti lidskosti“ na sudetských Němcích a německých vojácích. Slezak podle agentury DPA zdůraznil, že vysídlenci se vzdali „pomsty a odplaty“, jejich naděje ale „směřovaly k Evropě, která chrání základní práva všech občanů“.
„Z toho lze učinit jediný závěr, a to, že se trefil do černého a že je jeho požadavek naprosto oprávněný,“ řekl v Událostech, komentářích senátor Jiří Oberfalzer. Česká republika je jedinou zemí EU, která smlouvu zatím neschválila. Prezident ji nicméně může podepsat až po rozhodnutí českého Ústavního soudu.
Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs dnes uvedl, že zmínka o Benešových dekretech ve výjimce je pro Maďarsko neprůchozí. „Jinak máme porozumění pro zvláštní požadavky kterékoli země. Maďarsko ale Lisabonskou smlouvu ratifikovalo jako první v prosinci 2007 a už skoro dva roky čekáme na ostatní. Jsme už trochu netrpěliví,“ dodal v rozhovoru pro zpravodajku ČT Evu Hrnčířovou.
