Odchod z eurozóny a paralelní vládní struktura. Program italské „vlády změny“ děsí komentátory

Koaliční smlouva budoucí italské „vlády změny“ vzbuzuje obavy u komentátorů, kteří varují před obcházením ústavy. Terčem kritiky se stala zejména paralelní vládní struktura nebo rovná daň a sociální dávky, jež odporují přísné finanční politice prosazované Bruselem. Pracovní návrh smlouvy, jenž unikl do médií, hovoří také o možném odchodu z eurozóny a konci protiruských sankcí. Zástupci Ligy a Ligy a Hnutí pěti hvězd (M5S) ale veřejnost uklidňují, že finální dohoda bude vypadat jinak.

Luigi Di Maio a Matteo Salvini, šéfové M5S a Ligy, ve středu večer informovali, že po týdenním jednání je koaliční smlouva „vlády změny“ rozepsána ve dvaceti bodech na čtyřiceti stranách. O osobě budoucího premiéra obě protiimigrační strany zatím mlčí.

O konečné podobě dokumentu budou během víkendu hlasovat členové obou stran, podepsat by ji strany měly podle Salviniho v pondělí. 

Ohrožení italské demokracie i celé eurozóny

Za tři nejvýznamnější body koaliční smlouvy považuje komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau doložku o výstupu z eurozóny, odpis části italského státního dluhu a ustavení paralelní vládní struktury, která by snížila význam premiéra. Zformují-li M5S a Liga vládu a tyto tři „extrémně pojaté“ body budou naplněny, představuje to podle Münchaua ohrožení italské liberální demokracie a celé eurozóny.

Za nejradikálnější návrh považuje komentátor zřízení paralelního vládního orgánu, jehož rolí by bylo rozhodovat spory mezi koaličními stranami. Italská ústava na nic takového nepamatuje – role výboru by tak byla neformální.

Jeho ustavení bezpochyby vedlo ke konfliktům mezi jednotlivými státními institucemi, a možná dokonce i k ústavní krizi, varuje web Huffington Post Italia, který zveřejnil pracovní podobu chystané koaliční smlouvy. Münchau v této souvislosti připomíná podkopávání italské ústavy fašisty ve 30. letech minulého století.

V uniklém dokumentu strany navrhovaly zavedení „ekonomických a právních postupů, které by státům eurozóny umožňovaly měnovou unii opustit“.

V úterý ovšem M5S i Liga obratem uvedly, že odchod z eurozóny v programu nezamýšlejí. Ve spolupráci s partnerskými státy prý chtějí „přehodnotit“ finanční pravidla eurozóny „v duchu návratu ke stavu před podpisem Maastrichtské smlouvy“, která stojí v základu společné měny a volného pohybu mezi členskými státy, napsala agentura Reuters.

Z pracovní verze koaliční smlouvy dále vyplývá, že M5S a Liga se chtějí pokusit s EU vyjednat revizi rozpočtového pravidla, které stanovuje strop rozpočtového deficitu na tři procenta HDP. Obě strany si také přejí snížení příspěvků Itálie do rozpočtu EU.

Nežádají odpis části italského veřejného dluhu, jak z uniklého dokumentu vyplývalo, ale chtějí dosáhnout toho, aby EU do výpočtu italského veřejného dluhu nezahrnovala dluhopisy italské vlády, které odkoupila Evropská centrální banka (ECB), uvedl mluvčí M5S Claudio Borghi. Případní budoucí vládní partneři v návrhu koaliční smlouvy také navrhují konec protiruských sankcí.

Plány populistů jsou v rozporu s unijními pravidly

Obavy vyvolávají i další plánované změny v oblasti financí. Liga chce zavést rovnou daň ve výši 15 procent, což by podle některých dohadů snížilo příjmy státní kasy o zhruba 80 miliard eur (přes jeden bilion korun), zatímco M5S si přeje zavést sociální dávky ve výši 17 miliard eur (434 miliard korun), napsala agentura Reuters.

Obě strany plánují zrušit nepopulární penzijní reformu, která zvýšila věk odchodu do důchodu. Tím by italský stát přišel o 15 miliard eur (383 miliard korun). Zástupci Evropské komise tento týden opakovaně uvedli, že Itálie by měla dodržovat rozpočtová pravidla EU a snižovat svůj rozpočtový deficit a státní dluh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 24 mminutami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 2 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 6 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...