Očkování proti koronaviru v Číně zrychluje, přesto má oproti plánu zpoždění

Nahrávám video

Čína chce do konce roku vyrobit tři miliardy dávek vakcín proti covidu. Hodlá také vylepšit jejich účinnost. Testy v Brazílii ukázaly, že proti některým symptomům chrání látka jen z půlky. Země s 1,4 miliardy obyvatel současně dohání zpoždění v očkování. Zatím tam zdravotníci podali asi 160 milionů dávek. V posledních dnech ale tempo prudce zrychluje - v průměru Čína rozdá skoro pět milionů dávek denně. K motivaci úřady využívají jak pobídky, tak pohrůžky.

„Soustředíme se na důležité oblasti, průmyslová odvětví a skupiny. V závislosti na dodávkách organizujeme lidi k řádnému očkování v přesných termínech,“ říká Ťi-ao Ja-chuej z čínského ministerstva zdravotnictví.

Přednost mají rizikové skupiny pracujících, zdravotníci, lidé vyjíždějící do zahraničí nebo ti, kteří zpracovávají chlazené potraviny. Úřady schválily pět čínských vakcín, přesto očkování tak hladce nejde. Čína chce přitom do konce června naočkovat 560 milionů lidí, což představuje zhruba čtyřicet procent obyvatelstva.

Zmrzlina za očkování nebo aktivizační poezie

Koronavirus v Číně skoro zmizel, takže lidem chybí motivace a váhají. Úřady proto využívají různé taktiky, aby je pobídly. Některé jsou lákavé, jiné naopak hrozí trestem. Některá města tak například nabízejí zmrzlinu nebo vajíčka zdarma. Na severu Číny zase úřady zveřejnily báseň o výhodách injekce.

Na jihu naopak varují, že bez vakcíny mohou lidé ztratit práci, příspěvky na bydlení i nárok na školu pro děti. Průzkumy ukazují, že veřejnost má z očkování obavy - včetně zdravotníků. Někteří lidé jsou opatrní kvůli skandálům z minulosti. Neuklidňuje ani malá transparentnost kolem vývoje vakcín.

„Veřejnost má některé obavy. Lidé s chronickým onemocněním a alergiemi se ptají, jestli je očkování bezpečné,“ vysvětluje Liou Siao-mej, která pracuje v nemocnici v Tchien-ťinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 11 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled