Obama s Clintonovou by mohli svědčit v případu Wikileaks

Washington - Ve vojenském soudním procesu s americkým vojínem Bradleym Manningem, který podle vyšetřovatelů předal serveru WikiLeaks desítky tisíc tajných amerických dokumentů, by mohli svědčit i prezident USA Barack Obama a ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Chce je předvolat Manningův obhájce David Coombs, uvedla dnes agentura AP. Předběžné slyšení s Manningem začne 16. prosince, vojákovi hrozí až doživotní vězení.

Coombs chce Obamu předvolat kvůli prezidentovu výroku z letošního dubna. Obama tehdy v rozhovoru s demonstranty podporujícími Manninga prohlásil, že vojín porušil zákony. Podle Coombse tak ale prezident zneužil svou autoritu nejvyššího velitele ozbrojených sil k ovlivnění porotců v procesu s Manningem, kteří jsou vybráni z řad vojáků.

Clintonová by zase podle Coombse měla svědčit o tom, jaké byly dopady diplomatických dokumentů zveřejněných na WikiLeaks na americkou zahraniční politiku. Představitelé ministerstva zahraničí v minulosti pod podmínkou anonymity uváděli, že zveřejnění materiálů Američany ztrapnilo, ale zahraniční politiku nijak výrazně nepoznamenalo.

Podle právních odborníků by bylo svědectví prezidenta a ministryně spravedlnosti něčím nevídaným. „Nepamatuju si případ, kdy by byl na lavici svědků předvolán některý ze členů vlády,“ prohlásil učitel práva na Yaleově univerzitě Eugene Fidell.

Soud s Manningem
Zdroj: ČT24/ISIFA

Předběžné líčení s Manningem začne 16. prosince a bude trvat týden. Při slyšení by se mělo rozhodnout, zda důkazy proti vojínovi stačí pro zahájení vojenského procesu.

Manning je obviněn ze spolupráce s nepřítelem. Činu se podle vyšetřovatelů dopustil tím, že předal WikiLeaks video z americké operace v Iráku, při které vojáci stříleli z vrtulníku na civilisty a zabili přes deset lidí, včetně dvou novinářů z agentury Reuters. Manning je rovněž obviněn, že předal WikiLeaks tajné armádní dokumenty o válkách v Iráku a v Afghánistánu a na čtvrt milionu amerických diplomatických depeší.

Manning údajně tajné informace nelegálně stáhl z americké armádní sítě během svého nasazení v Iráku. Kromě WikiLeaks je nabídl i někdejšímu hackerovi, který ale o nabídce informoval úřady. V květnu 2010 byl Manning po návratu do USA zadržen a od té doby je ve vazbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety.
před 2 mminutami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti.
před 11 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 39 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 1 hhodinou

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 2 hhodinami
Načítání...