Obama: Bez navýšení jednotek válku v Afghánistánu nevyhrajeme

West Point (USA) - Spojené státy pošlou do léta do Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků. Celkem jich tam bude už na 100 tisíc. Oznámil to prezident Barack Obama, který zároveň vyzval spojence, aby do země také vyslali další vojáky. Posily by se podle amerického prezidenta měly rozmístit co nejdřív, protože je potřeba zpacifikovat povstalce. Stahování amerických jednotek by pak mělo začít v červenci 2011, naznačil Obama.

Šéf Bílého domu ve svém zhruba půlhodinovém projevu na vojenské akademii ve West Pointu předestřel, jak hodlá vyhrát válku s islamistickými povstalci. Jak zdůraznil, bez navýšení stávajícího kontingentu se to neobejde.

Barack Obama:

„Jako vrchní velitel našich ozbrojených sil jsem rozhodl, že je v našem životním zájmu vyslat do Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků. Po 18 měsících se naše jednotky začnou vracet domů. Takové jsou zdroje, které potřebujeme k převzetí iniciativy, zatímco budeme pokračovat ve zvyšování kapacity afghánských sil, abychom mohli začít se zodpovědným stahováním z Afghánistánu.“


K posílení jednotek vyzval Obama i spojence. Americký prezident se obává, že Afghánistán je centrem, odkud extremisté z Talibanu a al-Káidy plánují útoky. Dokud tedy nebude Afghánistán bezpečná země, nebudou v bezpečí ani Spojené státy. „Kdybych nebyl přesvědčen, že v Afghánistánu není v sázce nic menšího než bezpečnost Spojených států a amerického lidu, s radostí bych nařídil všem našim vojákům, ať se zítra vrátí domů. Afghánistán a Pákistán jsou ale epicentrem násilného extremismu, který praktikuje al-Káida. Právě odtud na nás 11. září zaútočili a právě zde se stále plánují nové útoky,“ řekl Obama.

Vedle Američanů má v tuto chvíli v Afghánistánu své vojáky dalších 42 zemí. Hlavní břemeno boje proti Talibanu ale jednoznačně nesou Spojené státy. Vyslání každého nového vojáka do Afghánistánu přijde Spojené státy na jeden milion dolarů ročně. Oznámené posily tak zatíží americký rozpočet dalšími 30 miliardami dolarů za rok.

Obama začal o nové strategii v afghánském konfliktu s povstaleckým hnutím Taliban, které v poslední době výrazně získává pozice, uvažovat v září. Velitel spojeneckých sil v Afghánistánu tehdy napsal do Washingtonu zprávu, že situace v zemi je bez dalších posil neřešitelná, a požádal o 40 tisíc nových vojáků. Šéf Bílého domu se nakonec rozhodl mu téměř vyhovět.

Nová americká strategie v zemi bude mít podle Obamy tři části. První je navýšení jednotek, které by mělo zvýšit bojové úsilí proti Talibanu a bezpečnost v zemi, ale i vycvičit afghánské síly. To by mělo umožnit postupné stahování amerických sil. Druhou částí strategie je lepší podpora civilní správy země a boj proti korupci. Třetí je pak snaha o ekonomický rozvoj země s důrazem na zemědělství a budování infrastruktury.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes v reakci na projev amerického prezidenta řekl, že očekává od spojenců, že vyšlou do Afghánistánu nejméně 5 000 vojáků a možná i o několik tisíc víc. Zástupci členských zemí NATO budou ve čtvrtek a pátek jednat v Bruselu. Na konci schůzky by podle očekávání měli oznámit, jak se budou podílet na nové americké strategii.

První domácí reakce na Obamův projev byly smíšené. Zatímco republikáni verdikt o vyslání dalších posil do Afghánistánu většinou podporují, někteří demokraté ho kritizují. Válka je podle nich zbytečná. To si myslí i většina Američanů, jejich mínění zřejmě ovlivnil i fakt, že v Afghánistánu dosud zahynulo víc než 900 amerických vojáků.

Spojené státy s podporou Británie a pak dalších spojenců před osmi lety zahájily tažení v Afghánistánu s cílem svrhnout režim extremistického islámského hnutí Taliban, které aktivně podporovalo terorismus. Cíle bylo rychle dosaženo, v poslední době ale kvůli zvýšené aktivitě bojovníků Talibanu vznikly obavy, že válka je bezvýchodná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 20 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 2 hhodinami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 2 hhodinami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 2 hhodinami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 3 hhodinami
Načítání...