Slováci rozhodují o tom, kdo usedne v Grasalkovičově paláci – sídle slovenské hlavy státu. V druhém kole prezidentských voleb vybírají mezi právničkou Zuzanou Čaputovou a místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Pokud Čaputová potvrdí roli favoritky rozhodujícího kola přímé volby, poprvé se hlavou slovenského státu stane žena. Jméno nástupce prezidenta Andreje Kisky, kterému pětileté funkční období skončí v polovině června, by mělo být známo v noci na neděli. ČT24 v sobotu od 21:55 vysílá speciál.
O prezidentovi rozhodne volební účast, míní Šefčovič. Čaputová si není výhrou jistá
Čaputová očekává těsnější výsledek než u prvního kola, jež přesvědčivě vyhrála. „Jelikož jsme už jen dva kandidáti, tak ten poměr hlasů se rozděluje mezi dva, takže očekávám těsnější výsledek. Uvidíme, v čí prospěch,“ prohlásila Čaputová. „Jsem ráda, že máme za sebou kampaň, která v mém případě trvala deset měsíců. Ostatní je už na lidech,“ popsala své pocity.
Podle Šefčoviče je důležité, aby nový prezident byl zvolen co možná největším počtem voličů. „Chtěl bych pozvat všechny lidi na Slovensku, aby přišli volit, abychom měli po celém Slovensku tak vysokou volební účast jako naposledy v Bratislavě,“ uvedl eurokomisař, který svůj hlas odevzdal spolu s rodinou v jedné z bratislavských základních škol.
Maroš Šefčovič odvolil s rodinou v Bratislavě
K účasti ve volbách vyzvali Slováky i prezident Andrej Kiska a premiér Peter Pellegrini (SMER), kteří vyzdvihují význam prezidentské funkce. „Dnes rozhodujeme o tom, kdo bude příštích pět let reprezentovat Slovensko v zahraničí, kdo bude nejvyšší velitel ozbrojených sil a bude zastávat mnohé další důležité úkoly. Ať má náš příští prezident co nejsilnější mandát od občanů. Už teď se těším na naši budoucí spolupráci,“ napsal Pellegrini na sociální síti.
„Aktuální události kolem Mariána Kočnera ukazují, že potřebujeme politiky a političky, kteří budou bojovat za slušné a spravedlivé Slovensko. Najděme si čas na mimořádně důležité volby i v takový krásný den. Příští prezident nebo prezidentka potřebuje silný mandát. Čím větší podporu od lidí dostane, tím silnější bude mít závazek vykonávat funkci zodpovědně, spravedlivě, s úctou a pokorou,“ uvedl Kiska.
Jasná favoritka
Poslední průzkum přisuzoval Zuzaně Čaputové 60,5 procenta. Podle zpravodaje České televize na Slovensku Lukáše Mathého se za poslední dva týdny neodehrálo nic, co by mohlo nějak výrazněji zamíchat kartami. To tedy ze slovenské právničky dělá favoritku druhého kola volby.
Čaputová se v kampani označila za symbol změny a volání po spravedlivém a férovém Slovensku, což po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně žádali účastníci největších demonstrací od pádu komunismu v roce 1989. Pětačtyřicetiletá právnička 16. března se ziskem 40,57 procenta hlasů přesvědčivě vyhrála první kolo prezidentských voleb, po kterém se vzdala funkce místopředsedkyně neparlamentní strany Progresívne Slovensko.
GALERIE
Slovensko
Do rozhodujícího kola hlasování postoupila spolu s dlouholetým diplomatem Marošem Šefčovičem, který v prvním kole obdržel 18,66 procenta hlasů a kterého podporuje nejsilnější vládní strana Smer – sociálna demokracia expremiéra Roberta Fica. Ten rezignoval na funkci předsedy vlády před rokem v zájmu řešení politické krize po Kuciakově vraždě.
Dva proevropští kandidáti
Čaputová i Šefčovič se netají svými proevropskými postoji. Eurokomisař se v kampani ale vymezoval vůči liberálním názorům své soupeřky například ohledně možnosti adopcí dětí homosexuálními páry. Čaputovou také kritizoval za to, že v minulosti během přípravy na výkon funkce advokátky současně podnikala mimo právní sféru, což podle něj zákony nedovolovaly. Čaputová uvedla, že v době výkonu její koncipientské praxe nebylo zakázáno podnikat a nepotřebovala k tomu ani souhlas advokátní komory. Kandidátky se v této záležitosti zastal známý advokát Peter Kubina.
Čaputová odmítla vést útočnou kampaň. Na část kritiky od svého soupeře, od některých politiků Smeru či na sociálních sítích pouze reagovala tím, že jde o antikampaň. Navzdory svému přesvědčivému vítězství v prvním kole prezidentských voleb tvrdila, že vyhráno ještě nemá, a vybídla obyvatele země k účasti na sobotním hlasování.
Podle průzkumu agentury Median SK z minulého týdne by Čaputová ve druhém kole mohla získat 60,5 procenta hlasů, Šefčovič zbylých 39,5 procenta. Oba finalisté stojí o voliče neúspěšných prezidentských kandidátů Štefana Harabina a Mariana Kotleby, kteří v prvním kole měli dohromady čtvrtinu hlasů. Soudce Harabin a šéf národovecké strany LSNS Kotleba vystupují proti EU a v médiích byli označeni za představitele protisystémového hnutí.
Setkání na Pražském hradě proti příznivcům v přírodě
Šefčovič i Čaputová před druhým kolem utlumili své veřejné aktivity a soustředili se na televizní či rozhlasové debaty. Šefčovič se o uplynulém víkendu sešel v Praze s českým prezidentem Milošem Zemanem, který mu popřál úspěch v prezidentských volbách, a také s předsedou ČSSD a vicepremiérem Janem Hamáčkem. Čaputová vsadila na setkání se svými sympatizanty v přírodě.
Nynější prezidentská kampaň na Slovensku byla méně vyhrocená než před pěti lety. Tehdy premiér Robert Fico označoval svého hlavního soupeře Andreje Kisku za scientologa a s ohledem na Kiskovy dřívější podnikatelské aktivity například v oblasti splátkového prodeje také za lichváře. Kiska, který v rozhodujícím kole v roce 2014 Fica porazil, se letos o znovuzvolení neucházel a podpořil Čaputovou.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Při vytváření vlády je výběr premiéra na prezidentovi, byť dosavadní praxe respektovala výsledky voleb. Kiska ale při loňské výměně vlády využil zmíněné pravomoci k tomu, aby ovlivnil složení nového kabinetu Petera Pellegriniho.