Novozélandští vědci chystají pitvu vzácného obrovského kalmara

Wellington - Novozélandští vědci dnes začali pomalu rozmrazovat tělo dosud největšího uloveného hlavonožce známého jako kalmar hamiltonův. Po rozmrazení zahájí jeho pitvu, a poodhalí tak některá tajemství tohoto záhadného hlubokomořského tvora.

Kalmar vážící 495 kilogramů a dlouhý osm metrů byl uloven vloni v únoru a okamžitě uložen do mrazícího boxu. Z něj ho vědci vyjmuli v pondělí a přesunuli do nádrže naplněné solným roztokem, což je první krok procesu, na jehož konci by měl být kalmar nejen prozkoumaný, ale také připravený k veřejnému vystavení.

Do nádrže dnes vědci přidali led, aby zpomalili rozmrazování kalmara a zabránili tím rozkladu vnějších tkání, říká Carol Diebelová z novozélandského národního muzea Te Papa Tongarewa. Novozélandští odborníci na kalmary Steve O'Shea a Kat Bolstadová z Aucklandské univerzity spolu s japonským odborníkem Cunemim Kuboderou z japonského Národního muzea přírodních věd začnou ve středu s podrobným zkoumáním tvora.

Trojice vědců nejprve prozkoumá všeobecnou anatomii kalmara, podrobně ho změří, vyjme některé orgány, odebere vzorky tkáně pro analýzu DNA a zjistí jeho pohlaví. „Pokud je to samec, pak to bude první vědecky popsaný jedinec tohoto druhu,“ řekl dnes O'Shea novozélandskému rozhlasu.

Tento kalmar je podle vědců největším dosud uloveným jedincem vzácného a záhadného druhu s latinským označením Mesonychoteuthis hamiltoni, který je podle současných znalostí největším známým hlavonožcem, protože je větší než krakatice obrovská (Architeuthis dux).

Odborníci uvádějí, že tito tvorové, kteří dlouho patřili k nejzáhadnějším obyvatelům hlubin oceánů, mohou dorůst délky až 14 metrů. Dokážou sestoupit do hloubky dvou kilometrů a je o nich známo, že jsou agresivními lovci. Živého kalmara tohoto druhu ještě nikdo nikdy neviděl v jeho přirozeném prostředí a jedním z úkolů vědců chystajících pitvu je zjistit, jak vlastně žije.

Krátce poté, co se ohromný kalmar chytil do rybářských sítí vloni v únoru v Rossově moři u severního pobřeží Antarktidy, ho posádka rybářské lodi uložila do mrazícího boxu, a tak umožnila jeho vědecké prozkoumání. Pitva je do konce dubna k vidění na internetu. Až bude skončena, chystá se pro kalmara nádrž se 7000 litry formaldehydu, aby si ho mohli prohlížet návštěvníci muzea.

Kdyby někdo jeho chapadla nakrájel, byly by z nich smažené kalamáry o velikosti traktorové pneumatiky, prohlásil O'Shea. Gurmánský zážitek z nich by ale nebyl valný - chutnaly by po čpavku, který se v tkáni kalamarů ukládá, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 1 hhodinou

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 1 hhodinou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...