Novozélandští vědci chystají pitvu vzácného obrovského kalmara

Wellington - Novozélandští vědci dnes začali pomalu rozmrazovat tělo dosud největšího uloveného hlavonožce známého jako kalmar hamiltonův. Po rozmrazení zahájí jeho pitvu, a poodhalí tak některá tajemství tohoto záhadného hlubokomořského tvora.

Kalmar vážící 495 kilogramů a dlouhý osm metrů byl uloven vloni v únoru a okamžitě uložen do mrazícího boxu. Z něj ho vědci vyjmuli v pondělí a přesunuli do nádrže naplněné solným roztokem, což je první krok procesu, na jehož konci by měl být kalmar nejen prozkoumaný, ale také připravený k veřejnému vystavení.

Do nádrže dnes vědci přidali led, aby zpomalili rozmrazování kalmara a zabránili tím rozkladu vnějších tkání, říká Carol Diebelová z novozélandského národního muzea Te Papa Tongarewa. Novozélandští odborníci na kalmary Steve O'Shea a Kat Bolstadová z Aucklandské univerzity spolu s japonským odborníkem Cunemim Kuboderou z japonského Národního muzea přírodních věd začnou ve středu s podrobným zkoumáním tvora.

Trojice vědců nejprve prozkoumá všeobecnou anatomii kalmara, podrobně ho změří, vyjme některé orgány, odebere vzorky tkáně pro analýzu DNA a zjistí jeho pohlaví. „Pokud je to samec, pak to bude první vědecky popsaný jedinec tohoto druhu,“ řekl dnes O'Shea novozélandskému rozhlasu.

Tento kalmar je podle vědců největším dosud uloveným jedincem vzácného a záhadného druhu s latinským označením Mesonychoteuthis hamiltoni, který je podle současných znalostí největším známým hlavonožcem, protože je větší než krakatice obrovská (Architeuthis dux).

Odborníci uvádějí, že tito tvorové, kteří dlouho patřili k nejzáhadnějším obyvatelům hlubin oceánů, mohou dorůst délky až 14 metrů. Dokážou sestoupit do hloubky dvou kilometrů a je o nich známo, že jsou agresivními lovci. Živého kalmara tohoto druhu ještě nikdo nikdy neviděl v jeho přirozeném prostředí a jedním z úkolů vědců chystajících pitvu je zjistit, jak vlastně žije.

Krátce poté, co se ohromný kalmar chytil do rybářských sítí vloni v únoru v Rossově moři u severního pobřeží Antarktidy, ho posádka rybářské lodi uložila do mrazícího boxu, a tak umožnila jeho vědecké prozkoumání. Pitva je do konce dubna k vidění na internetu. Až bude skončena, chystá se pro kalmara nádrž se 7000 litry formaldehydu, aby si ho mohli prohlížet návštěvníci muzea.

Kdyby někdo jeho chapadla nakrájel, byly by z nich smažené kalamáry o velikosti traktorové pneumatiky, prohlásil O'Shea. Gurmánský zážitek z nich by ale nebyl valný - chutnaly by po čpavku, který se v tkáni kalamarů ukládá, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 3 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 3 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 5 hhodinami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...