Novozélandští vědci chystají pitvu vzácného obrovského kalmara

Wellington - Novozélandští vědci dnes začali pomalu rozmrazovat tělo dosud největšího uloveného hlavonožce známého jako kalmar hamiltonův. Po rozmrazení zahájí jeho pitvu, a poodhalí tak některá tajemství tohoto záhadného hlubokomořského tvora.

Kalmar vážící 495 kilogramů a dlouhý osm metrů byl uloven vloni v únoru a okamžitě uložen do mrazícího boxu. Z něj ho vědci vyjmuli v pondělí a přesunuli do nádrže naplněné solným roztokem, což je první krok procesu, na jehož konci by měl být kalmar nejen prozkoumaný, ale také připravený k veřejnému vystavení.

Do nádrže dnes vědci přidali led, aby zpomalili rozmrazování kalmara a zabránili tím rozkladu vnějších tkání, říká Carol Diebelová z novozélandského národního muzea Te Papa Tongarewa. Novozélandští odborníci na kalmary Steve O'Shea a Kat Bolstadová z Aucklandské univerzity spolu s japonským odborníkem Cunemim Kuboderou z japonského Národního muzea přírodních věd začnou ve středu s podrobným zkoumáním tvora.

Trojice vědců nejprve prozkoumá všeobecnou anatomii kalmara, podrobně ho změří, vyjme některé orgány, odebere vzorky tkáně pro analýzu DNA a zjistí jeho pohlaví. „Pokud je to samec, pak to bude první vědecky popsaný jedinec tohoto druhu,“ řekl dnes O'Shea novozélandskému rozhlasu.

Tento kalmar je podle vědců největším dosud uloveným jedincem vzácného a záhadného druhu s latinským označením Mesonychoteuthis hamiltoni, který je podle současných znalostí největším známým hlavonožcem, protože je větší než krakatice obrovská (Architeuthis dux).

Odborníci uvádějí, že tito tvorové, kteří dlouho patřili k nejzáhadnějším obyvatelům hlubin oceánů, mohou dorůst délky až 14 metrů. Dokážou sestoupit do hloubky dvou kilometrů a je o nich známo, že jsou agresivními lovci. Živého kalmara tohoto druhu ještě nikdo nikdy neviděl v jeho přirozeném prostředí a jedním z úkolů vědců chystajících pitvu je zjistit, jak vlastně žije.

Krátce poté, co se ohromný kalmar chytil do rybářských sítí vloni v únoru v Rossově moři u severního pobřeží Antarktidy, ho posádka rybářské lodi uložila do mrazícího boxu, a tak umožnila jeho vědecké prozkoumání. Pitva je do konce dubna k vidění na internetu. Až bude skončena, chystá se pro kalmara nádrž se 7000 litry formaldehydu, aby si ho mohli prohlížet návštěvníci muzea.

Kdyby někdo jeho chapadla nakrájel, byly by z nich smažené kalamáry o velikosti traktorové pneumatiky, prohlásil O'Shea. Gurmánský zážitek z nich by ale nebyl valný - chutnaly by po čpavku, který se v tkáni kalamarů ukládá, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 46 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...