Novou barmskou ústavu prý schválilo 94 procent hlasujících

Rangún - Novou barmskou ústavu, jejíž návrh předložila vojenská vláda, schválilo v první části dvouetapového referenda 94,2 procenta voličů z oblastí, v nichž se hlasovalo, a ústava tak byla přijata. Plebiscitu se v zemi postižené ničivým cyklonem mělo zúčastnit 99 procent z 22 milionů povolaných voličů. Oznámil to dnes předseda komise pro konání referenda Aun Tu. Opozice vzápětí označila výsledek za dalekosáhlý podvod.

Ve dvou provinciích nejhůře zasažených cyklonem Nargis, který si podle oficiální bilance vyžádal na 28 500 obětí a neoficiálně až 100 tisíc, se má referendum konat 24. května. Zdejší hlasování ale už ani aritmeticky nemůže zvrátit pozitivní výsledek první etapy ve většině země, protože se v této druhé etapě má vyjádřit pět milionů voličů z celkových 27 milionů.

Nová ústava představuje sedm stupňů přechodu k demokracii 

Návrh ústavy předložený vojenskou juntou údajně představuje sedm stupňů přechodu k demokracii, kritici jej ale označují za formu upevnění vojenské vlády. Dokument slibuje všeobecné parlamentní volby v roce 2010, zároveň ale zaručuje čtvrtinu mandátů vojákům a poskytuje prezidentovi právo předat celou moc armádě v případě výjimečného stavu. Návrh také vylučuje světoznámou barmskou disidentku, nositelku Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z veškerých veřejných úřadů a funkcí. Disidentku vládní vojenský režim drží již řadu let v domácím vězení.

Opozice označila výsledek za dalekosáhlý podvod. Zpochybnila míru účasti a poukázala na to, že někteří voliči po příchodu do hlasovacích místností údajně zjistili, že již hlasovali. Podle opozice také úřady v některých obvodech vyhrožovaly vězením nebo pokutami těm, kdo by hlasovali proti. Objevily se i výhrady na porušení pravidel hlasování, například že v některých místnostech komisaři odstranili závěsy, za kterými měli voliči vyplňovat své lístky. Často prý docházelo k případům, že hlasující přišli s několika osobními průkazy členů rodiny, na všechny dostali hlasovací lístky a vyplnili je podle svého.

Za pořádání referenda krátce po katastrofě kritizovala juntu mimo jiné mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International. Proti hlasování demonstrovali například exiloví Barmánci v Kuala Lumpuru a Tokiu. Obavy z represí vojáků jsou však v zemi tak velké, že se očekávalo jen málo hlasů proti ústavě, bez ohledu na kampaň odpůrců režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 6 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 26 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...