Norilsk Nickel vypouštěl do sibiřské tundry jedovatou vodu, tvrdí Novaja Gazeta a aktivisté

Podnik patřící koncernu Norilsk Nickel, z jehož elektrárny u sibiřského Norilsku unikly před měsícem tisíce tun ropy, vypouštěl do tamní tundry odpadní vody kontaminované jedovatými látkami. Tvrdí to web opozičního ruského listu Novaja Gazeta (NG) i ekologičtí aktivisté. Případem už se zabývá regionální pobočka Ruského vyšetřovacího výboru.

Podle zjištění NG vypouštěla Talchanská úpravna rud, která patří společnosti Norilsk Nickel (zkráceně Nornickel), odpadní vody kontaminované těžkými kovy, kyselinou sírovou a tenzidy do řeky Charajelach. Ta ústí do jezera Pjasino, jehož vody už znečistil masivní únik ropy z předchozího měsíce.

NG, která vypouštění odpadních vod do řeky zachytila na videu, zavolala na místo policii, zástupce ministerstva pro mimořádné situace, úřadu pro dohled nad nerostným bohatstvím (Rosprirodnadzor) a prokurátora.

Pracovníci Nornickelu mezitím začali spěšně potrubí demontovat, a když na místo přijel v policejním autě prokurátor, bagr Nornickelu jeho vůz rozmačkal. Prokurátor na místě oznámil, že budou odebrány vzorky a že případ předá Ruskému vyšetřovacímu výboru, ruské obdobě americké FBI.

NG odkryla případ ve spolupráci s aktivisty z organizace Greenpeace a Vasilijem Rjabininen, bývalým pracovníkem Rosprirodnadzoru. O tom, že Norilsk Nickel zřejmě vypouští odpad do řek v okolí Norilsku pravidelně, informovala s odkazem na satelitní snímky před pár dny i ruská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Nornickel potvrdil „únik vody“

Koncern Nornickel potvrdil, že z nádrže v Talchanské úpravně rud vytékala voda. Únik byl podle společnosti zastaven a nyní probíhá interní šetření.

NG později uvedla, že krasnojarská pobočka Ruského vyšetřovacího výboru se už případem začala zabývat.

Připomněla také, že už před jejím odhalením nepovolila letištní ochranka opozičnímu poslanci moskevské Dumy Sergeji Mitrochinovi vyvézt z Norilsku vzorky tamní kontaminové vody a půdy. Letištní ochranka tvrdila, že Mitrochin musí mít povolení Nornickelu.

Obří únik ropy

Koncern Nornickel figuruje v případu obrovského úniku ropy z konce května. Z elektrárny jím vlastněné firmy NTEK uniklo více než 21 tisíc tun paliva a maziv. Kromě půdy byla znečištěna místní řeka Ambarjara i další toky a také jezero Pjasino. Znečištěné území je podle odhadů velké až 180 tisíc metrů čtverečních.

Jedná se o dosud největší katastrofu tohoto typu v Arktidě, uvedl tehdy s odvoláním na ochránce životního prostředí server The Moscow Times. Státní agentura pro rybolov odhadla, že potrvá desítky let, než se řeka vzpamatuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 47 mminutami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 5 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 6 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 6 hhodinami
Načítání...