Čínské ministerstvo obrany ve čtvrtek vyslalo varování, že pokusy Tchaj-wanu usilovat o nezávislost mohou vyústit ve válku. Čína v současné době také zintenzivnila své vojenské aktivity a provedla několik letů válečnými letadly poblíž ostrova. Nový prezident USA Joe Biden znovu potvrdil americký závazek vůči ostrovu.
„Vzkazujeme tchajwanskému hnutí za nezávislost: ti, kdo si hrají s ohněm, se spálí. Nezávislost Tchaj-wanu znamená válku,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien.
Mluvčí rovněž hájil nedávné vojenské aktivity a uvedl, že jsou nezbytné k řešení současné bezpečnostní situace v Tchaj-wanském průlivu a k zajištění národní suverenity a bezpečnosti.
Korespondent BBC v Šanghaji Robin Brandt poznamenal, že je třeba tuto hrozbu brát vážně. Podle něj se totiž čínští mluvčí většinou snaží o válce nemluvit. Téměř vždy zdůrazňují, že je jejich země mírumilovná. Pod vedením Si Ťin-pchinga však Čína opakovaně uvedla, že použije vojenskou sílu, aby zabránila jakémukoli posunu směrem k formální nezávislosti provincie.
Nešťastný komentář
USA reagovaly ještě v tentýž den. „Považujeme tento komentář za nešťastný,“ řekl tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby.
Dodal, že hrozba války odporuje americkým záměrům na splnění závazků, které vůči Tchaj-wanu mají. K těm se zavázaly v roce 1979 přijetím zákona Taiwan Relations Act. Tento zákon definoval nediplomatické vztahy mezi obyvateli Spojených států a obyvateli Tchaj-wanu. Má pomoci udržovat mír, bezpečnost a stabilitu v západním Pacifiku a podporovat obchodní, kulturní a jiné vztahy mezi Američany a Tchaj-wanci. Zákon rovněž vyžaduje, aby USA ostrovu poskytly prostředky k jeho obraně.
Pentagon podle Kirbyho nevidí důvod, proč by napětí na Tchaj-wanu muselo vést k podobnému střetu.
Očekává se, že nová americká administrativa bude i nadále vyvíjet tlak na Čínu v celé řadě otázek, včetně lidských práv, obchodních sporů, situace v Hongkongu a na Tchaj-wanu.
Čína a Tchaj-wan mají každý vlastní vládu od konce čínské občanské války v roce 1949. Peking se dlouho snažil omezit mezinárodní aktivity Tchaj-wanu a oba soupeřili o vliv v tichomořské oblasti.
Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda má silné obchodní a neformální vazby s mnoha zeměmi.
