Pověřenec německé spolkové vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein v sobotu v rozhovoru pro mediální dům Funke uvedl, že by židé s ohledem na svou bezpečnost neměli vždy na veřejnosti nosit tradiční pokrývku hlavy. „Nemohu doporučit, aby židé v Německu nosili kippu vždy a všude,“ řekl komisař s tím, že úřady v minulém roce zaznamenaly prudký nárůst antisemitismu. Prohlášení vyvolalo vlnu nevole nejen v Německu, ale i ve světě. Podle kritiků Klein vybízí k podrobení se antisemitismu.
Německý vládní komisař varoval židy před nošením kippy na veřejnosti
Izraelský prezident Reuven Rivlin uvedl, že ho Kleinovy poznámky šokovaly a německá vláda se podle něho sklání před těmi, kdo útočí na židy. „Obavy o bezpečnost německých židů jsou kapitulací antisemitismu a přiznáním, že židé znovu nejsou na německé půdě v bezpečí. Nikdy se nepodvolíme, nikdy nesklopíme zrak a nikdy nebudeme reagovat na antisemitismus poraženectvím. Od spojenců očekáváme, že se zachovají stejně,“ vyjádřil své rozčarování Rivlin.
Kleinova slova neocenil ani velvyslanec Spojených států v Německu Richard Grenell, který na svém twitterovém účtu vybízel k naprostému opaku. „Noste kippu. Noste kippu svých přátel. Půjčte si ji a noste ji za své židovské sousedy. Vzdělávejme lidi v tom, že jsme rozmanitou společností,“ napsal Grenell.
Podle průzkumu agentury FRA při EU z minulého prosince přitom celkem 89 procent dotázaných židů odpovědělo, že v posledním desetiletí pociťují ve svých zemích nárůst antisemitismu. Pětaosmdesát procent pak tento trend považuje za vážný problém.
Výsledky průzkumu potvrzuje i statistika německých úřadů, podle níž policisté loni registrovali o 20 procent více případů antisemitismu, než kolik zaznamenali v roce předchozím. Počet fyzických útoků pak ve stejném období vzrostl z 37 na 62. Uvedl to deník The Guardian.
Podle Kleina, jehož úřad byl nově zřízen v minulém roce, hrají částečnou roli v nárůstu antisemitismu sociální média ale také příchod více než milionu žadatelů o azyl. Ti typicky pochází z muslimských zemí, jako je Sýrie, Afghánistán nebo Irák, a podle Kleina do Německa přicházejí poznamenaní propagandou, která „ zobrazuje hrozivý obraz Izraele i Židů.“
Zdaleka největší podíl má na nárůstu antisemitismu v Evropě posílení krajní pravice v celém evropském společenství, řekl komisař. Konktrétně v Německu se pak dostala do parlamentu v roce 2017 krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která otevřeně zpochybňuje německý kajícný přístup k událostem 2. světové války.
„Antisemitismus tu byl vždy. V poslední době je ale opět hlasitější, agresivnější a očividnější,“ popsala pro agenturu AFP německá právnička specializující se na případy antisemitismu Claudia Vanoni. Podle ní je tento problém v německé společnosti hluboce zakořeněný.