Německo španělské vládě věří. Navzdory korupčnímu skandálu

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová při setkání se španělským premiérem Marianem Rajoyem v Berlíně ocenila Madrid za reformy, které mají Španělsko vyvést z finanční krize. Zároveň zdůraznila, že Německo španělské vládě plně důvěřuje i přes současný skandál kolem údajně nelegálního financování španělské vládní Lidové strany.

Aféru, která již delší dobu provází Rajoyovu stranu, v posledních dnech rozdmýchal deník El País, podle kterého pravidelné platby od podnikatelů brali nejen straničtí pokladníci, ale i řada lidoveckých stranických předáků.

Merkelová na dotaz, zda se tento případ odrazí na německé důvěře v Madrid, uvedla, že Berlín o španělské vládě nepochybuje. Rajoy, jenž veškerá obvinění z korupce odmítá, ujistil, že aféra reformní proces neohrozí.

Merkelová pochválila ekonomická opatření

Na Německo podle Merkelové španělská opatření velmi zapůsobila. Madrid například reformoval trh práce, aby učinil zemi konkurenceschopnější pro podnikatele a usnadnil firmám najímání i propouštění zaměstnanců. Kancléřka je přesvědčena, že reformy se vyplatí. Rajoy v této souvislosti dodal, že jeho kabinet bude nadále usilovat o vyrovnaný rozpočet a oživení hospodářství. Na Španělsko, které je členem eurozóny, hospodářská krize tvrdě dolehla.

Oba šéfové vlád jednali i o spolupráci v boji proti vysoké nezaměstnanosti mladých Španělů. Bez práce je v zemi na 65 procent lidí ve věku do 25 let.

Kritika španělského premiéra se stupňuje, po jeho odchodu volají statisíce Španělů pod internetovou peticí, demisi otevřeně žádá opozice a vysvětlení skandálu teď bude muset Rajoy podat i v Berlíně. Davy lidí o víkendu protestovaly i před sídlem jeho strany. „Měli by všichni rezignovat. A vrátit ukradené peníze. Měli by jim zakázat působení v politice. Španělsko potřebuje etický kodex,“ uvedla demonstrantka Eva Caballero. „Španělé nemají důvěru v politiky. Premiérovi, ale ani lídrovi opozice nevěří 85 procent lidí. Hodně špatné je i mínění o obou největších stranách,“ komentoval situaci novinář listu El País Carlos Cue.

Nahrávám video
Španělský premiér míří do Německa
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...