Německá policie téměř dokončila vyklízení osady Lützerath, začala demolice

Německá policie téměř dokončila vyklízení vesnice Lützerath, a pracovníci tak mohli začít bourat první stavení. Osada na západě spolkové republiky, která se v posledních dnech stala symbolem boje proti změnám klimatu, se nevyhne demolici kvůli rozšiřování blízkého hnědouhelného dolu. Většina Němců je proti takovým krokům.

S vyklízením osady, v níž demonstrovaly stovky lidí, začala policie ve středu a v pátek s ním byla prakticky hotová. Zatímco odpoledne policisté z místa odnášeli aktivisty z poslední obsazené budovy, začala podle DPA demolice jednoho ze statků.

Posledních několik aktivistů zůstává v přístřešcích, které si vybudovali na stromech, a dva jsou v tunelu pod osadou. Jejich vyproštění bude zřejmě náročné. „Považuji za hrozné, jakému nebezpečí se tito lidé vystavují,“ řekl v pátek šéf policie v Cáchách Dirk Weinspach, který se do tunelu sám podíval. Vůbec podle něj není bezpečný.

„Já jsem Pinky a já jsem Brain,“ představili se na videu zveřejněném na YouTube dva aktivisté, kteří tvrdí, že jsou v tunelu pod Lützerathem. Chodbu, která je asi ve čtyřmetrové hloubce, si demonstranti zbudovali svépomocí a ze záběrů je patrné, že aktivisté mají spojení s povrchem a také zařízení na přívod čerstvého vzduchu.

Video policie považuje za pravé. Ve čtvrtek ještě před zveřejněním zmíněného videa cášská policie, která má zásah na starosti, uvedla, že prověřuje informace o existenci tunelů pod osadou. Později policejní mluvčí uvedl, že zjištěny byly dva vstupy do podzemí a že jeden tunel je obsazen.

Vládní představitelé aktivisty kritizují

Počínání části protestujících v pátek kritizoval německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Sám prý také dříve demonstroval, ale vždy pro něj bylo nepřijatelné, aby se protest stal násilným. Narážel tak na to, že aktivisté v první den zásahu na policisty házeli kamení, dlažební kostky, dělobuchy a také zápalné lahve.

Příliš pochopení pro demonstranty nemá ani ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck, který je zodpovědný i za otázku klimatických změn. Existuje podle něj řada dobrých důvodů, proč protestovat za větší ochranu klimatu, ale Lützerath má za špatný symbol.

Průzkum veřejného mínění pro televizi ZDF ale v pátek ukázal, že 59 procent Němců si nepřeje další rozšiřování hnědouhelných dolů. Pro je jich 33 procent.

Aktivisté na střeše domu v osadě Lützerath
Zdroj: ČTK / DPA/Rolf Vennenbernd

Výměnou za demolici osady zůstane stát dalších pět vesnic

Osadu Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku tvoří několik domů a statků, ve kterých ještě v roce 2008 žilo zhruba osmdesát lidí. Původní obyvatelé se postupně vystěhovali, aby energetická společnost RWE mohla rozšířit nedaleký hnědouhelný důl.

Německo by mělo do roku 2038 přestat využívat uhlí k výrobě elektrické energie. Zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska se dohodla se společností RWE, že v této spolkové zemi skončí spalování uhlí už v roce 2030, ale výměnou za to se rozšíří hnědouhelný důl Garzweiler.

„Součástí této dohody je, že vesnice Lützerath, která je už několik let bez původních obyvatel, bude zdemolována a uhlí pod ní vytěženo a spáleno v hnědouhelné ekeltrárně, která je poblíž. Výměnou za demolici Lützerathu zůstane zachováno dalších pět vesnic, které byly bezprostředně ohroženy rozšířením dolu,“ dodává zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Klimatičtí aktivisté s odkazem na vědecké studie tvrdí, že uhlí pod Lützerathem není potřeba, a jeho spalování podle nich přispěje k tomu, že Německo nedodrží své klimatické cíle. Naopak spolková i zemská vláda odkazují na jiné vědecké studie, podle kterých je uhlí v této době třeba k zajištění dodávek energií – i proto, že do Německa už neproudí žádný plyn z Ruska, uzavřel zpravodaj ČT.

8 minut
Zpravodaj ČT Polák k vyklízení osady Lützerath
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 17 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...