Německá policie téměř dokončila vyklízení vesnice Lützerath, a pracovníci tak mohli začít bourat první stavení. Osada na západě spolkové republiky, která se v posledních dnech stala symbolem boje proti změnám klimatu, se nevyhne demolici kvůli rozšiřování blízkého hnědouhelného dolu. Většina Němců je proti takovým krokům.
Německá policie téměř dokončila vyklízení osady Lützerath, začala demolice
S vyklízením osady, v níž demonstrovaly stovky lidí, začala policie ve středu a v pátek s ním byla prakticky hotová. Zatímco odpoledne policisté z místa odnášeli aktivisty z poslední obsazené budovy, začala podle DPA demolice jednoho ze statků.
Posledních několik aktivistů zůstává v přístřešcích, které si vybudovali na stromech, a dva jsou v tunelu pod osadou. Jejich vyproštění bude zřejmě náročné. „Považuji za hrozné, jakému nebezpečí se tito lidé vystavují,“ řekl v pátek šéf policie v Cáchách Dirk Weinspach, který se do tunelu sám podíval. Vůbec podle něj není bezpečný.
„Já jsem Pinky a já jsem Brain,“ představili se na videu zveřejněném na YouTube dva aktivisté, kteří tvrdí, že jsou v tunelu pod Lützerathem. Chodbu, která je asi ve čtyřmetrové hloubce, si demonstranti zbudovali svépomocí a ze záběrů je patrné, že aktivisté mají spojení s povrchem a také zařízení na přívod čerstvého vzduchu.
Video policie považuje za pravé. Ve čtvrtek ještě před zveřejněním zmíněného videa cášská policie, která má zásah na starosti, uvedla, že prověřuje informace o existenci tunelů pod osadou. Později policejní mluvčí uvedl, že zjištěny byly dva vstupy do podzemí a že jeden tunel je obsazen.
Vládní představitelé aktivisty kritizují
Počínání části protestujících v pátek kritizoval německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Sám prý také dříve demonstroval, ale vždy pro něj bylo nepřijatelné, aby se protest stal násilným. Narážel tak na to, že aktivisté v první den zásahu na policisty házeli kamení, dlažební kostky, dělobuchy a také zápalné lahve.
Příliš pochopení pro demonstranty nemá ani ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck, který je zodpovědný i za otázku klimatických změn. Existuje podle něj řada dobrých důvodů, proč protestovat za větší ochranu klimatu, ale Lützerath má za špatný symbol.
Průzkum veřejného mínění pro televizi ZDF ale v pátek ukázal, že 59 procent Němců si nepřeje další rozšiřování hnědouhelných dolů. Pro je jich 33 procent.
Aktivisté na střeše domu v osadě Lützerath
Výměnou za demolici osady zůstane stát dalších pět vesnic
Osadu Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku tvoří několik domů a statků, ve kterých ještě v roce 2008 žilo zhruba osmdesát lidí. Původní obyvatelé se postupně vystěhovali, aby energetická společnost RWE mohla rozšířit nedaleký hnědouhelný důl.
Německo by mělo do roku 2038 přestat využívat uhlí k výrobě elektrické energie. Zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska se dohodla se společností RWE, že v této spolkové zemi skončí spalování uhlí už v roce 2030, ale výměnou za to se rozšíří hnědouhelný důl Garzweiler.
„Součástí této dohody je, že vesnice Lützerath, která je už několik let bez původních obyvatel, bude zdemolována a uhlí pod ní vytěženo a spáleno v hnědouhelné ekeltrárně, která je poblíž. Výměnou za demolici Lützerathu zůstane zachováno dalších pět vesnic, které byly bezprostředně ohroženy rozšířením dolu,“ dodává zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Klimatičtí aktivisté s odkazem na vědecké studie tvrdí, že uhlí pod Lützerathem není potřeba, a jeho spalování podle nich přispěje k tomu, že Německo nedodrží své klimatické cíle. Naopak spolková i zemská vláda odkazují na jiné vědecké studie, podle kterých je uhlí v této době třeba k zajištění dodávek energií – i proto, že do Německa už neproudí žádný plyn z Ruska, uzavřel zpravodaj ČT.
8 minut
Zpravodaj ČT Polák k vyklízení osady Lützerath
