Německá policie téměř dokončila vyklízení osady Lützerath, začala demolice

Německá policie téměř dokončila vyklízení vesnice Lützerath, a pracovníci tak mohli začít bourat první stavení. Osada na západě spolkové republiky, která se v posledních dnech stala symbolem boje proti změnám klimatu, se nevyhne demolici kvůli rozšiřování blízkého hnědouhelného dolu. Většina Němců je proti takovým krokům.

S vyklízením osady, v níž demonstrovaly stovky lidí, začala policie ve středu a v pátek s ním byla prakticky hotová. Zatímco odpoledne policisté z místa odnášeli aktivisty z poslední obsazené budovy, začala podle DPA demolice jednoho ze statků.

Posledních několik aktivistů zůstává v přístřešcích, které si vybudovali na stromech, a dva jsou v tunelu pod osadou. Jejich vyproštění bude zřejmě náročné. „Považuji za hrozné, jakému nebezpečí se tito lidé vystavují,“ řekl v pátek šéf policie v Cáchách Dirk Weinspach, který se do tunelu sám podíval. Vůbec podle něj není bezpečný.

„Já jsem Pinky a já jsem Brain,“ představili se na videu zveřejněném na YouTube dva aktivisté, kteří tvrdí, že jsou v tunelu pod Lützerathem. Chodbu, která je asi ve čtyřmetrové hloubce, si demonstranti zbudovali svépomocí a ze záběrů je patrné, že aktivisté mají spojení s povrchem a také zařízení na přívod čerstvého vzduchu.

Video policie považuje za pravé. Ve čtvrtek ještě před zveřejněním zmíněného videa cášská policie, která má zásah na starosti, uvedla, že prověřuje informace o existenci tunelů pod osadou. Později policejní mluvčí uvedl, že zjištěny byly dva vstupy do podzemí a že jeden tunel je obsazen.

Vládní představitelé aktivisty kritizují

Počínání části protestujících v pátek kritizoval německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Sám prý také dříve demonstroval, ale vždy pro něj bylo nepřijatelné, aby se protest stal násilným. Narážel tak na to, že aktivisté v první den zásahu na policisty házeli kamení, dlažební kostky, dělobuchy a také zápalné lahve.

Příliš pochopení pro demonstranty nemá ani ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck, který je zodpovědný i za otázku klimatických změn. Existuje podle něj řada dobrých důvodů, proč protestovat za větší ochranu klimatu, ale Lützerath má za špatný symbol.

Průzkum veřejného mínění pro televizi ZDF ale v pátek ukázal, že 59 procent Němců si nepřeje další rozšiřování hnědouhelných dolů. Pro je jich 33 procent.

Aktivisté na střeše domu v osadě Lützerath
Zdroj: ČTK / DPA/Rolf Vennenbernd

Výměnou za demolici osady zůstane stát dalších pět vesnic

Osadu Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku tvoří několik domů a statků, ve kterých ještě v roce 2008 žilo zhruba osmdesát lidí. Původní obyvatelé se postupně vystěhovali, aby energetická společnost RWE mohla rozšířit nedaleký hnědouhelný důl.

Německo by mělo do roku 2038 přestat využívat uhlí k výrobě elektrické energie. Zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska se dohodla se společností RWE, že v této spolkové zemi skončí spalování uhlí už v roce 2030, ale výměnou za to se rozšíří hnědouhelný důl Garzweiler.

„Součástí této dohody je, že vesnice Lützerath, která je už několik let bez původních obyvatel, bude zdemolována a uhlí pod ní vytěženo a spáleno v hnědouhelné ekeltrárně, která je poblíž. Výměnou za demolici Lützerathu zůstane zachováno dalších pět vesnic, které byly bezprostředně ohroženy rozšířením dolu,“ dodává zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Klimatičtí aktivisté s odkazem na vědecké studie tvrdí, že uhlí pod Lützerathem není potřeba, a jeho spalování podle nich přispěje k tomu, že Německo nedodrží své klimatické cíle. Naopak spolková i zemská vláda odkazují na jiné vědecké studie, podle kterých je uhlí v této době třeba k zajištění dodávek energií – i proto, že do Německa už neproudí žádný plyn z Ruska, uzavřel zpravodaj ČT.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa výrazně zdražuje po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel.
08:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 36 mminutami

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 1 hhodinou

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 2 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
před 5 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku dle propočtu vyhrála Merzova CDU

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.
před 7 hhodinami

Švédové volili parlament, pravicová vláda si při sčítání hlasů drží těsný náskok

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.