Německá policie téměř dokončila vyklízení osady Lützerath, začala demolice

Německá policie téměř dokončila vyklízení vesnice Lützerath, a pracovníci tak mohli začít bourat první stavení. Osada na západě spolkové republiky, která se v posledních dnech stala symbolem boje proti změnám klimatu, se nevyhne demolici kvůli rozšiřování blízkého hnědouhelného dolu. Většina Němců je proti takovým krokům.

S vyklízením osady, v níž demonstrovaly stovky lidí, začala policie ve středu a v pátek s ním byla prakticky hotová. Zatímco odpoledne policisté z místa odnášeli aktivisty z poslední obsazené budovy, začala podle DPA demolice jednoho ze statků.

Posledních několik aktivistů zůstává v přístřešcích, které si vybudovali na stromech, a dva jsou v tunelu pod osadou. Jejich vyproštění bude zřejmě náročné. „Považuji za hrozné, jakému nebezpečí se tito lidé vystavují,“ řekl v pátek šéf policie v Cáchách Dirk Weinspach, který se do tunelu sám podíval. Vůbec podle něj není bezpečný.

„Já jsem Pinky a já jsem Brain,“ představili se na videu zveřejněném na YouTube dva aktivisté, kteří tvrdí, že jsou v tunelu pod Lützerathem. Chodbu, která je asi ve čtyřmetrové hloubce, si demonstranti zbudovali svépomocí a ze záběrů je patrné, že aktivisté mají spojení s povrchem a také zařízení na přívod čerstvého vzduchu.

Video policie považuje za pravé. Ve čtvrtek ještě před zveřejněním zmíněného videa cášská policie, která má zásah na starosti, uvedla, že prověřuje informace o existenci tunelů pod osadou. Později policejní mluvčí uvedl, že zjištěny byly dva vstupy do podzemí a že jeden tunel je obsazen.

Vládní představitelé aktivisty kritizují

Počínání části protestujících v pátek kritizoval německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Sám prý také dříve demonstroval, ale vždy pro něj bylo nepřijatelné, aby se protest stal násilným. Narážel tak na to, že aktivisté v první den zásahu na policisty házeli kamení, dlažební kostky, dělobuchy a také zápalné lahve.

Příliš pochopení pro demonstranty nemá ani ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck, který je zodpovědný i za otázku klimatických změn. Existuje podle něj řada dobrých důvodů, proč protestovat za větší ochranu klimatu, ale Lützerath má za špatný symbol.

Průzkum veřejného mínění pro televizi ZDF ale v pátek ukázal, že 59 procent Němců si nepřeje další rozšiřování hnědouhelných dolů. Pro je jich 33 procent.

Aktivisté na střeše domu v osadě Lützerath
Zdroj: ČTK / DPA/Rolf Vennenbernd

Výměnou za demolici osady zůstane stát dalších pět vesnic

Osadu Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku tvoří několik domů a statků, ve kterých ještě v roce 2008 žilo zhruba osmdesát lidí. Původní obyvatelé se postupně vystěhovali, aby energetická společnost RWE mohla rozšířit nedaleký hnědouhelný důl.

Německo by mělo do roku 2038 přestat využívat uhlí k výrobě elektrické energie. Zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska se dohodla se společností RWE, že v této spolkové zemi skončí spalování uhlí už v roce 2030, ale výměnou za to se rozšíří hnědouhelný důl Garzweiler.

„Součástí této dohody je, že vesnice Lützerath, která je už několik let bez původních obyvatel, bude zdemolována a uhlí pod ní vytěženo a spáleno v hnědouhelné ekeltrárně, která je poblíž. Výměnou za demolici Lützerathu zůstane zachováno dalších pět vesnic, které byly bezprostředně ohroženy rozšířením dolu,“ dodává zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Klimatičtí aktivisté s odkazem na vědecké studie tvrdí, že uhlí pod Lützerathem není potřeba, a jeho spalování podle nich přispěje k tomu, že Německo nedodrží své klimatické cíle. Naopak spolková i zemská vláda odkazují na jiné vědecké studie, podle kterých je uhlí v této době třeba k zajištění dodávek energií – i proto, že do Německa už neproudí žádný plyn z Ruska, uzavřel zpravodaj ČT.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Polák k vyklízení osady Lützerath
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Trump už dříve kritizoval nezapojení některých evropských zemí NATO do války USA a Izraele proti Íránu.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 11 hhodinami
Načítání...