Německá nádraží praskají ve švech, poslední víkend platí levné jízdenky. Politici se přou, co dál

S nadcházejícím koncem srpna končí v Německu také čtvrtrok, kdy bylo možné cestovat každý měsíc za devět eur po celé zemi regionálními vlaky a autobusy i městskou hromadnou dopravou. Poslední sprnový víkend je to dobře patrné na plných nádražích, ale i v médiích, která se zabývají přínosem devítieurových jízdenek a budoucností veřejné dopravy v Německu. Jisté je, že cestování za tuto cenu zatím končí, od září bude nutné platit opět obvyklé jízdné.

Jízdenku za devět eur, německy tedy 9-Euro-Ticket, si lidé mohli pořídit v červnu, červenci a srpnu. Platily vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, a to po celém Německu. Neplatily sice v dálkové dopravě, ale bylo možné použít je ve vlacích kategorií RE a IRE, které jsou často obdobou rychlíkové kategorie v Česku.

Když jízdenky začaly v červnu platit, přicházely z některých míst v Německu zprávy o přeplněných nádražích a vlacích, ale postupně se situace zmírnila, ačkoli poslední víkend, kdy devítieurové jízdenky platí, je to na peronech opět dobře patrné.

Demonstrace i spory politiků kvůli konci jízdenky

Ulicemi Hamburku, Mohuče či Stuttgartu navíc prošly i skupiny demonstrantů, kteří vyzývali, aby se levné jízdenky prodávaly dál. K tomu se ale neschyluje. Od čtvrtka bude opět nejlevnější variantou, jak cestovat veřejnou dopravou napříč Německem, lístek Quer-durchs-Land-Ticket, který však platí pouze jeden den, pouze v regionálních vlacích a stojí 42 eur pro jednoho cestujícího (je-li spolucestujících více, cena na osobu se snižuje).

List Süddeutsche Zeitung poukázal s blížícím se koncem čtvrtroční éry devítieurových jízdenek, že vláda nechystá nic, co by na ni navázalo, přestože kancléř Olaf Scholz z SPD na jaře charakterizoval  9-Euro-Ticket jako „nejlepší nápad, který jsme měli“ od začátku nynější krize a velebili jej i představitelé koaličních Zelených a FDP. Ministr dopravy Volker Wissing však nyní bude čekat na říjnové jednání pracovní skupiny pro reformy veřejné dopravy a teprve potom bude uvažovat o nové celoněmecké jízdence. „Kdo doufal, že se bez problému naváže, toho Wissig v pátek zklamal,“ poznamenal list. V pátek se uskutečnila tisková konference, kde ministr své další plány oznámil.

Podle Süddeutsche Zeitung ale takový postup zklamal nejenom demonstranty, ale i regionální politiky ze stran celoněmecké koalice, hrozí proto spory mezi nimi a Berlínem. Spor by se mohl kromě samotné existence či neexistence celostátní levné jízdenky týkat i toho, kdo by nový takový lístek zaplatil.

Demonstrace za další existenci devítieurové jízdenky v Mohuči
Zdroj: ČTK/DPA

Hesenská vláda navrhuje lístek za 69 eur, odbory propagují roční za 365 eur

V Německu financují regionální veřejnou dopravu včetně vlaků až po kategorii RE a IRE spolkové země a dálková doprava je výhradně záležitostí dopravců, takže za obvyklých okolností centrální vláda provoz veřejné dopravy přímo neproplácí. Ministr Wissig dal najevo, že kdyby mělo dál fungovat něco podobného devítieurovým jízdenkám, očekává od zemských vlád, že to budou platit. Ty ale naopak žádají, aby náklady nesla spolková vláda.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil, že hesenská vláda přišla s návrhem, že by celoplošné lístky existovaly dál, ale byly dražší – místo devíti eur by stály 69 eur. „Stálo by to přibližně dvě miliardy eur,“ řekl hesenský ministr dopravy Tarek Al-Wazir ze strany Zelení. Se svojí myšlenkou přišly také odbory, které propagují roční jízdenku za 365 eur.

Do začátku srpna se prodalo 40 milionů devítieurových jízdenek. Byly k dispozici všem, takže si je mohli pořídit například i turisté na dovolené. Vzhledem k organizaci a formálnímu zařazení spojů platily tyto jízdenky i v německé části trasy mezistátních spojů Praha–Mnichov a Cheb–Norimberk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 8 mminutami

Největší světový výrobce kondomů zvýší ceny kvůli válce s Íránem

Největší světový výrobce kondomů, malajsijská společnost Karex, oznámil, že se chystá zdražit své výrobky o dvacet až třicet procent. Rozhodnutí zdůvodňuje dopady války kolem Íránu na globální dodavatelské řetězce se surovinami odvozenými od ropy.
před 1 hhodinou

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
před 2 hhodinami

Litva obvinila třináct lidí z pokusu o dvě vraždy, do případu je zapletena ruská GRU

Litva obvinila třináct osob z pokusu o vraždu dvou lidí. Případ je spjat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, uvedl náčelník kriminální policie pobaltské země Saulius Briginas. Podezřelí, kteří byli zatčeni už v březnu, byli obviněni z pokusu o vraždu jednoho Litevce a jednoho ruského občana, dodal policista.
před 2 hhodinami

Polský influencer při charitativním streamu vybral 1,4 miliardy korun

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.
před 3 hhodinami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 5 hhodinami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...