Německá nádraží praskají ve švech, poslední víkend platí levné jízdenky. Politici se přou, co dál

S nadcházejícím koncem srpna končí v Německu také čtvrtrok, kdy bylo možné cestovat každý měsíc za devět eur po celé zemi regionálními vlaky a autobusy i městskou hromadnou dopravou. Poslední sprnový víkend je to dobře patrné na plných nádražích, ale i v médiích, která se zabývají přínosem devítieurových jízdenek a budoucností veřejné dopravy v Německu. Jisté je, že cestování za tuto cenu zatím končí, od září bude nutné platit opět obvyklé jízdné.

Jízdenku za devět eur, německy tedy 9-Euro-Ticket, si lidé mohli pořídit v červnu, červenci a srpnu. Platily vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, a to po celém Německu. Neplatily sice v dálkové dopravě, ale bylo možné použít je ve vlacích kategorií RE a IRE, které jsou často obdobou rychlíkové kategorie v Česku.

Když jízdenky začaly v červnu platit, přicházely z některých míst v Německu zprávy o přeplněných nádražích a vlacích, ale postupně se situace zmírnila, ačkoli poslední víkend, kdy devítieurové jízdenky platí, je to na peronech opět dobře patrné.

Demonstrace i spory politiků kvůli konci jízdenky

Ulicemi Hamburku, Mohuče či Stuttgartu navíc prošly i skupiny demonstrantů, kteří vyzývali, aby se levné jízdenky prodávaly dál. K tomu se ale neschyluje. Od čtvrtka bude opět nejlevnější variantou, jak cestovat veřejnou dopravou napříč Německem, lístek Quer-durchs-Land-Ticket, který však platí pouze jeden den, pouze v regionálních vlacích a stojí 42 eur pro jednoho cestujícího (je-li spolucestujících více, cena na osobu se snižuje).

List Süddeutsche Zeitung poukázal s blížícím se koncem čtvrtroční éry devítieurových jízdenek, že vláda nechystá nic, co by na ni navázalo, přestože kancléř Olaf Scholz z SPD na jaře charakterizoval  9-Euro-Ticket jako „nejlepší nápad, který jsme měli“ od začátku nynější krize a velebili jej i představitelé koaličních Zelených a FDP. Ministr dopravy Volker Wissing však nyní bude čekat na říjnové jednání pracovní skupiny pro reformy veřejné dopravy a teprve potom bude uvažovat o nové celoněmecké jízdence. „Kdo doufal, že se bez problému naváže, toho Wissig v pátek zklamal,“ poznamenal list. V pátek se uskutečnila tisková konference, kde ministr své další plány oznámil.

Podle Süddeutsche Zeitung ale takový postup zklamal nejenom demonstranty, ale i regionální politiky ze stran celoněmecké koalice, hrozí proto spory mezi nimi a Berlínem. Spor by se mohl kromě samotné existence či neexistence celostátní levné jízdenky týkat i toho, kdo by nový takový lístek zaplatil.

Demonstrace za další existenci devítieurové jízdenky v Mohuči
Zdroj: ČTK/DPA

Hesenská vláda navrhuje lístek za 69 eur, odbory propagují roční za 365 eur

V Německu financují regionální veřejnou dopravu včetně vlaků až po kategorii RE a IRE spolkové země a dálková doprava je výhradně záležitostí dopravců, takže za obvyklých okolností centrální vláda provoz veřejné dopravy přímo neproplácí. Ministr Wissig dal najevo, že kdyby mělo dál fungovat něco podobného devítieurovým jízdenkám, očekává od zemských vlád, že to budou platit. Ty ale naopak žádají, aby náklady nesla spolková vláda.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil, že hesenská vláda přišla s návrhem, že by celoplošné lístky existovaly dál, ale byly dražší – místo devíti eur by stály 69 eur. „Stálo by to přibližně dvě miliardy eur,“ řekl hesenský ministr dopravy Tarek Al-Wazir ze strany Zelení. Se svojí myšlenkou přišly také odbory, které propagují roční jízdenku za 365 eur.

Do začátku srpna se prodalo 40 milionů devítieurových jízdenek. Byly k dispozici všem, takže si je mohli pořídit například i turisté na dovolené. Vzhledem k organizaci a formálnímu zařazení spojů platily tyto jízdenky i v německé části trasy mezistátních spojů Praha–Mnichov a Cheb–Norimberk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 52 mminutami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Dalších šest lidí je zraněných. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok.
před 1 hhodinou

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 11 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...