I sedmadvacet let po znovusjednocení Německa panují velké rozdíly v tom, jak volí lidé v bývalé západní a někdejší východní části. V letošních parlamentních volbách, které se uskuteční za šest dní, by se to podle odborníků mělo projevit například výrazně vyšší podporou pro postkomunistickou Levici i protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD) v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR).
Nejdřív železná, teď volební opona. Východní Němci více fandí Levici a protiislámské AfD
„Myslím si, že rozdíly ve volebním chování souvisí s rozdíly v platech,“ říká třicátník Oliver Hösler, který žije v Sasku-Anhaltsku. „Je tu také nespokojenost, protože všechno po sjednocení trvá trochu déle, než lidé mysleli,“ podotýká. „Na východě je to horší, pokud jde o pracovní místa,“ říká další obyvatel někdejšího východního Německa Matthias Arend.
Politolog: Merkelová sice sbírá Schulzovi témata, on je ale slabý lídr (zdroj: ČT24)
Rozdíly, o kterých mluví, potvrzují i statistiky. Průměrná mzda je na západě spolkové republiky o téměř 600 eur (15 660 korun) vyšší než na východě. Nezaměstnanost se sice ve východním Německu mezi lety 2005 a 2016 snížila z 18,7 na 8,5 procenta, i tak ale zůstává v průměru o tři až čtyři procentní body nad úrovní na západě spolkové republiky.
Odborníci poukazují i na další důležité aspekty. „V posledních letech se rozdíly (ve volebním chování) stále zmenšovaly, ale jsou nadále tři oblasti, kde jsou velké,“ říká politolog z univerzity v Erfurtu Andreas Anter a zmiňuje volební účast, sílu stranické identifikace a stranický systém.
Na jedné straně Angela Merkelová z velké části sbírá Martinovi Schulzovi témata. Tím, že pochází z nových spolkových zemí z bývalé NDR, je výrazně sociálnější, i do CDU vnáší výrazně více sociálních témat. Tím druhým aspektem je sám Martin Schulz, který je slabý lídr. Chvíli se mluvilo o Schulzově efektu, což souviselo s jeho nástupem. Ale velmi rychle to opadlo.
Rozdíl ve volební účasti je dobře patrný při pohledu na parlamentní volby před čtyřmi lety, kdy šlo na západě hlasovat 72,4 procenta oprávněných voličů, zatímco na východě jen 67,6 procenta. Volební účast v celém Německu dosáhla 71,5 procenta.
Stranická identifikace, tedy pevné napojení na jednu stranu, se podle odborníka z Technické univerzity v Chemnitzu Erica Linharta vytváří nejčastěji v mladé dospělosti. Na východě, kde řada lidí vyrostla v komunistickém systému a pak si musela zvykat na úplně jiný politický režim, je stranická identifikace výrazně slabší, a proto zde lidé častěji než na západě v různých volbách volí různé strany.
To vede v důsledku i k tomu, že stejné politické strany mají na východě a západě Německa různou podporu. V menší míře je to ze současných parlamentních stran vidět u konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a Zelených, ve výrazně větším rozsahu pak u sociální demokracie a Levice.
CDU/CSU v roce 2013 na západě spolkové republiky získala 42,2 procenta hlasů, zatímco na východě 38,5 procenta, Zelení si na západě přišli na 9,2 procenta a na východě na 5,1 procenta. Sociální demokraté v tomto srovnání propadli o téměř deset procentních bodů, když na západě dostali 27,4 procenta hlasů, ale na východě jen 17,9 procenta. Ještě výraznější - i když v opačném gardu - byl rozdíl u Levice, která na západě posbírala jen 5,6 procenta hlasů, ale na východě se stala druhou nejsilnější stranou s podporou 22,7 procenta voličů.
Politolog Linhart dramatický rozdíl u SPD vysvětluje mimo jiné tím, že voliči na východě země dodnes sociální demokraty trestají za tvrdé reformy pracovního trhu (takzvaná Agenda 2010), kterou mezi lety 2003 až 2005 prosadila tehdejší vláda sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Levice je zase na východě Německa silnější, protože vzešla ze Strany demokratického socialismu, která byla přímou nástupkyní východoněmecké totalitní Sjednocené socialistické strany Německa, a je tak řadou voličů vnímána jako zástupkyně zájmů východního Německa.
Silnou podporu v zemích bývalé NDR má ale i Alternativa pro Německo z pravé části polického spektra. Linhart to podobně jako obyvatelé východního Německa spojuje s vývojem po pádu bývalého režimu. „Něco se zlepšilo, ale není to ráj, který se tehdy lidem sliboval, a proto je právě na východě větší procento lidí, kteří obecně nejsou spokojeni s politickým systémem a demokracií, tak jak nyní v Německu funguje,“ vysvětluje.
Právě tito voliči pak častěji tíhnou k volbě protestních stran. Jako taková je dnes nejvýrazněji vnímána AfD, která se staví proti současnému establishmentu a i díky slabší stranické identifikaci je zejména na východě schopná přebírat voliče ostatním stranám. „AfD je jako vysavač, který přitahuje nespokojené voliče ze všech ostatních stran,“ potvrzuje Nico Siegel, šéf agentury Infratest dimap, která se zabývá průzkumy veřejného mínění. Ve dvou východoněmeckých spolkových zemích takto AfD loni v zemských volbách „vysála“ dokonce více než 20 procent všech hlasů.
Jak silná bude na východě Německa po parlamentních volbách a jak dopadnou ostatní strany, bude jasné v neděli po šesté hodině večer.