„Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat.“ Ve Francii se protestovalo proti zákonu o globální bezpečnosti

3 minuty
Francouzi protestovali proti zákonu o bezpečnosti
Zdroj: ČT24

V sedmdesáti francouzských městech desetitisíce občanů protestovaly proti návrhu kontroverzního zákona o globální bezpečnosti. Na jeho základě by hrozilo vězení lidem, kteří by zveřejnili fotografie policistů s úmyslem ublížit jim. Podle kritiků by však nařízení narušilo svobodu tisku a právo občanů na informace, píší francouzská média. Demonstrací po celé zemi se podle ministerstva vnitra zúčastnilo 133 tisíc lidí, z toho 46 tisíc v Paříži. Před týdnem to bylo 22 tisíc. Během protestu v hlavním městě se část demonstrantů střetla s pořádkovými silami.

Policisté použili slzný plyn na pařížské demonstraci poté, co maskovaní demonstranti na policejní kordony házeli petardy a kameny a začali stavět barikády, uvedla agentura Reuters s tím, že většina demonstrantů si počínala pokojně. Během potyček nicméně vzplála dvě auta a stavební vybavení. Podle francouzských médií byly potyčky dílem části demonstrantů, označované jako „černý blok“ aktivistů antifašistického hnutí. Pařížská prefektura podle serveru BFMTV ohlásila zadržení 46 osob.

Při demonstracích podle ministerstva vnitra utrpělo zranění 37 strážců zákona, z toho 23 v Paříži; o zraněných v řadách demonstrantů nejsou informace. „Znovu odsuzuji nepřijatelné násilí proti pořádkovým silám,“ napsal na Twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Násilí krajní levice proti strážcům zákona odsoudili podle agentury AFP politici pravice i krajní pravice.

Násilnosti v Paříži a Lyonu odsoudili i organizátoři protestů, kteří zdůraznili, že nelze akceptovat, aby „hrstka osob vnucovala svou strategii“ statisícům pokojných účastníků demonstrace.

Pochod v Paříži začal ve 14:00, shromáždění se přitom konala již v dopoledních hodinách v Rennes, v Lille nebo v Montpellier, kde se podle prefektury sešlo 3800 osob, zatímco pořadatelé tvrdí, že se dostavilo pět tisíc lidí. Asi šest tisíc lidí dorazilo podle policejní prefektury na demonstraci v Bordeaux, kde demonstranti skandovali hesla jako „Vaše zbraně, naše kamery“, „Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat“ či „Vítejte na planetě mlčení“. Tři raněné policisty a několik zraněných demonstrantů si podle BFMTV vyžádaly potyčky v Lyonu, kde podle místní prefektury demonstrovalo 7500 lidí.

Nesouhlas s připravenou normou přišel mezi protestující vyjádřit tajemník Socialistické strany Olivier Faure. Ministr vnitra „Gérald Darmanin jen přilévá olej do ohně; to on, postavil Francouze proti sobě,“ řekl Faure v rozhovoru se stanicí BFMTV. Prezident Emmanuel Macron se k protestům zatím nevyjádřil.

Zákon má chránit policisty, mohl by ale postihnout i práci novinářů

Francouzská vláda tvrdí, že zákonem, za jehož porušení by hrozilo vězení až jeden rok a pokuta 45 tisíc eur (1,2 milionu korun), zamýšlí chránit příslušníky policejních sborů, kteří obzvlášť v on-line prostředí čelí výhrůžkám. Odpůrci se ale obávají, že opatření by mohlo postihnout novináře a další osoby, které policisty natáčejí nebo fotografují při práci.

Reakce veřejnosti se vystupňovaly po dvou incidentech z tohoto týdne. V pondělí policie vyklidila tábor migrantů v centru Paříže, přičemž některá francouzská média označila postup policistů na místě za brutální. 

Ve čtvrtek večer se na veřejnost dostaly záběry, jak tři policisté fyzicky napadli a častovali rasistickými urážkami hudebního producenta černé pleti, zatímco v oficiálním záznamu policisté střet popsali velmi odlišně. V obou případech sehrály obrazové záznamy velkou úlohu. Útok policistů prezident Macron označil za ostudu pro Francii.

Macronův předchůdce Francois Hollande vyzval k vyškrtnutí sporného článku ze zákona. „Pokud text zraňuje svědomí a rozděluje společnost, pokud hrozí vyprovokováním násilí, musí být stažen,“ uvedl exprezident na Twitteru a zdůraznil, že policie musí postupovat podle zákonů a nepřijatelné chování musí být co nejpřísněji potrestáno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...