Nebýt pořád k dispozici. Zaměstnanci by podle EP měli mít možnost odpojit se

Všichni zaměstnanci v zemích Evropské unie by měli mít možnost odpojit se mimo pracovní dobu od komunikace se svými nadřízenými a zaměstnavateli. Poslanci Evropského parlamentu v přijatém usnesení vyzvali členské státy, aby zavedly pravidla zajišťující lidem právo být mimo dosah šéfů. Evropská komise by podle zákonodárců měla připravit celounijní normu řešící problém, který zvýraznilo rozšíření práce z domova během covidové pandemie.

„Lidé jsou pod tlakem, aby neustále kontrolovali e-maily či pracovní zprávy v obavách, že budou muset okamžitě zareagovat,“ prohlásil v parlamentní debatě maltský zpravodaj návrhu usnesení Agius Saliba z frakce socialistů. Stejně jako další kolegové podotkl, že problém související s digitalizací ekonomik byl patrný již v minulých letech, výrazně se však projevil v souvislosti se šířením koronaviru. Během pandemie začala podle něj třetina lidí pracovat z domova, což sice výrazně pomohlo zpomalit šíření covidové nákazy, mnoho lidí však pocítilo dopad neustálého připojení.

„Stali jsme se oběťmi svých telefonů, e-mailů, počítačů,“ podotkl Saliba. Podle usnesení, pro něž hlasovaly více než dvě třetiny přítomných poslanců, by právo na odpojení mohlo být zakotveno například v kolektivních smlouvách mezi firmami a zaměstnanci.

Někteří zákonodárci namítali, že právo na odpočinek je již zajištěno v řadu let platných unijních směrnicích souvisejících s pracovními vztahy a že by bylo dostatečné zajistit jejich platnost i pro digitální pracovní kontakty. Další poslanci upozorňovali, že řada lidí včetně zaměstnanců unijních institucí včetně EP bere svou nepřetržitou pracovní dostupnost jako samozřejmost.

Normy je třeba podle europoslanců přizpůsobit práci na dálku

„Víme, kolik hodin bychom měli pracovat a kdy odpočívat, ale řídíme se podle toho? Někdy ne,“ podotkla estonská liberální poslankyně Yana Toomová, podle níž stejně důležitý jako právní úprava je samotný přístup lidí k vyváženosti práce a osobního života.

Eurokomisař pro práci a sociální práva Nicolas Schmit řekl, že unijní normy je třeba přizpůsobit práci na dálku, která se podle něj po pandemii může stát trendem.

„Nová digitální ekonomika se nemůže vyvíjet mimo pracovní právo, včetně stanovení pracovní doby,“ prohlásil Schmit. Než komise případně předloží návrh normy zohledňující právo na odpojení, měli se podle něj zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád pokusit vyřešit tento problém prostřednictvím dohod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Hongkongu poslal prodemokratického aktivistu Laie na dvacet let za mříže

Soud v Hongkongu odsoudil prodemokratického aktivistu a bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. Podle agentur AFP a AP je trest zatím nejvyšší uložený od přijetí Čínou vnuceného zákona, který prakticky umlčel kritické hlasy v Hongkongu. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. K jeho okamžitému propuštění už dříve vyzvaly USA a znovu v pondělí také Velká Británie i Evropská unie.
03:29Aktualizovánopřed 27 mminutami

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení více než 99 procent okrsků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal zhruba dvě třetiny hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů. Seguro po vítězství prohlásil, že nechce být opozičním prezidentem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela osvobodila několik opozičníků. Jednoho prý vzápětí někdo unesl

Venezuelské úřady v posledních hodinách propustily z vězení několik známých opozičních představitelů, napsaly v noci na pondělí agentury AFP a EFE. Na svobodu se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně a laureátky Nobelovy ceny Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Mezi propuštěnými byl i opoziční politik Juan Pablo Guanipa, toho však podle Machadové někdo unesl.
před 1 hhodinou

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise dosud předběžné výsledky nezveřejnila. Vítězem hlasování se už podle agentury Reuters prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Polsku zesilují zásahy proti distributorům drog

Polsko zintenzivňuje boj proti drogám. Za poslední týdny proběhlo několik úspěšných operací proti zločineckým organizacím. Jedním z hlavních posunů je prohloubení přeshraniční spolupráce s vyšetřovateli v sousedních a ostatních evropských zemích i s Europolem. Jen v loňském roce se v zemi podařilo zadržet devětadvacet tun syntetických omamných látek.
před 2 hhodinami

Kuba zastaví dodávky paliva pro civilní lety

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.
04:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila sloučení dvou nejvýznamnějších vysokých škol v zemi. Toto překvapivé rozhodnutí vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů, kteří se obávají o budoucnost obou institucí. Sloučení univerzit zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě v minulém roce – zahrnuje například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn mluví o zvýšení státní kontroly spojené se snížením počtu profesorů kritických vůči vládě.
před 3 hhodinami
Načítání...