Nebýt pořád k dispozici. Zaměstnanci by podle EP měli mít možnost odpojit se

Všichni zaměstnanci v zemích Evropské unie by měli mít možnost odpojit se mimo pracovní dobu od komunikace se svými nadřízenými a zaměstnavateli. Poslanci Evropského parlamentu v přijatém usnesení vyzvali členské státy, aby zavedly pravidla zajišťující lidem právo být mimo dosah šéfů. Evropská komise by podle zákonodárců měla připravit celounijní normu řešící problém, který zvýraznilo rozšíření práce z domova během covidové pandemie.

„Lidé jsou pod tlakem, aby neustále kontrolovali e-maily či pracovní zprávy v obavách, že budou muset okamžitě zareagovat,“ prohlásil v parlamentní debatě maltský zpravodaj návrhu usnesení Agius Saliba z frakce socialistů. Stejně jako další kolegové podotkl, že problém související s digitalizací ekonomik byl patrný již v minulých letech, výrazně se však projevil v souvislosti se šířením koronaviru. Během pandemie začala podle něj třetina lidí pracovat z domova, což sice výrazně pomohlo zpomalit šíření covidové nákazy, mnoho lidí však pocítilo dopad neustálého připojení.

„Stali jsme se oběťmi svých telefonů, e-mailů, počítačů,“ podotkl Saliba. Podle usnesení, pro něž hlasovaly více než dvě třetiny přítomných poslanců, by právo na odpojení mohlo být zakotveno například v kolektivních smlouvách mezi firmami a zaměstnanci.

Někteří zákonodárci namítali, že právo na odpočinek je již zajištěno v řadu let platných unijních směrnicích souvisejících s pracovními vztahy a že by bylo dostatečné zajistit jejich platnost i pro digitální pracovní kontakty. Další poslanci upozorňovali, že řada lidí včetně zaměstnanců unijních institucí včetně EP bere svou nepřetržitou pracovní dostupnost jako samozřejmost.

Normy je třeba podle europoslanců přizpůsobit práci na dálku

„Víme, kolik hodin bychom měli pracovat a kdy odpočívat, ale řídíme se podle toho? Někdy ne,“ podotkla estonská liberální poslankyně Yana Toomová, podle níž stejně důležitý jako právní úprava je samotný přístup lidí k vyváženosti práce a osobního života.

Eurokomisař pro práci a sociální práva Nicolas Schmit řekl, že unijní normy je třeba přizpůsobit práci na dálku, která se podle něj po pandemii může stát trendem.

„Nová digitální ekonomika se nemůže vyvíjet mimo pracovní právo, včetně stanovení pracovní doby,“ prohlásil Schmit. Než komise případně předloží návrh normy zohledňující právo na odpojení, měli se podle něj zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád pokusit vyřešit tento problém prostřednictvím dohod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 3 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 3 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 5 hhodinami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...