Násilnosti u hranic s Gazou řeší OSN, izraelská armáda pochybení odmítá

Kvůli masivním protestům Palestinců se na popud Kuvajtu sešla Rada bezpečnosti OSN. Nezávislé a transparentní vyšetřování pátečních střetů, při nichž zemřelo šestnáct Palestinců a dalších 1400 lidí utrpělo zranění, žádá sám generální tajemník OSN António Guterres. Izrael mluví o provokaci a teroristickém aktu ze strany hnutí Hamas. Palestinci naopak obviňují z násilí izraelskou armádu.

Pátečních protestů se účastnily desetitisíce Palestinců, z nichž někteří házeli kameny na izraelské vojáky a zapalovali pneumatiky. Asi tisíc Palestinců protestovalo i na Západním břehu Jordánu.

Vedení hnutí Hamas uvedlo, že čtyři z šestnácti zabitých Palestinců byli příslušníky jeho vojenského křídla. Většina ze 1400 lidí, kteří byli v pátek zraněni, vyhledala ošetření kvůli zásahu slzným plynem. Nemocnice aš-Šífa v Pásmu Gazy uvedla, že v pátek přijala 284 zraněných, většina z nich byla postřelena. Mezi zraněnými bylo 70 osob mladších 18 let a 11 žen.

Jednání Rady bezpečnosti OSN skončilo bez konkrétních závěrů. „(Guterres) vyzval zainteresované osoby, aby předešly jakékoli činnosti, jež by mohla způsobit další oběti, a zejména aby se vystříhaly opatření, která by mohla ohrozit civilisty,“ informoval mluvčí OSN Farhan Haq.

Situace v Pásmu Gazy se „v následujících dnech může vyostřit“, konstatoval tajemník pro politické záležitosti OSN Tayé-Brook Zerihoun. „Izrael musí dodržovat své závazky vyplývající z mezinárodních lidských práv a humanitárního práva. Smrtící zbraně by se měly používat jen v krajním případě, pokud si to vyžádá oběti, věc by měla být vyšetřena,“ zdůraznil Zerihoun.

Nahrávám video
OSN žádá prošetření násilností u hranic s Gazou
Zdroj: ČT24

Palestinský vyslanec při OSN Rijád Mansúr řekl, že jej zklamalo, když Rada bezpečnosti tento „ohavný masakr“ neodsoudila. „Izraelské orgány jsou plně odpovědné za oběti, které byly zabity při střelbě okupační armády proti mírovým protestům,“ prohlásil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Ten vyhlásil sobotu za den státního smutku a požádal OSN, aby palestinským demonstrantům poskytla ochranu.

Hamas zneužívá civilisty, odmítá kritiku Izrael

Izraelská armáda ale odmítá, že by udělala chybu. Třicetitisícový dav u hranic podle ní rozhodně nebyl poklidný a vojáci prý mířili jen na Palestince, kteří skutečně útočili. „Izraelské obranné síly udělaly to, co dělají každý den. Chránily naše hranice před teroristy, kteří chtějí ublížit našim občanům. Hamas bohužel pokračuje ve svém zvyku využívat nevinné civilisty jako nástroj teroru,“ podotkla mluvčí izraelské armády Keren Hajioffová.

Izraelský list Haarec přitom informoval o nahrávce, z níž je patrné, že izraelští vojáci střelili do zad osmnáctiletého mladíka, který běžel směrem od hraničních zátarasů a nikoho v tu chvíli neohrožoval. Palestinec následně zemřel.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon zdůraznil, že mezinárodní komunita by neměla akceptovat toto „dobře organizované a násilné shromáždění (Palestinců)“. 

Palestinské protesty organizuje hned několik skupin z Pásma Gazy, v čele s radikálním Hamasem, který tuto oblast ovládá. Cílem šestitýdenní akce je návrat Palestinců na nyní izraelská území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...