Na hranici s Gazou to vře. Tisíce Palestinců opět protestují za uprchlíky, Izraelci pálí ostrými

Nahrávám video
Izraelská armáda už postřelila nebo jinak zranila přes 500 lidí
Zdroj: ČT24

Už třetí pátek v řadě se na hranicích Pásma Gazy konají palestinské protesty. Opět dorazily tisíce lidí, někteří z nich pálí izraelské vlajky. Izraelská armáda podle nejnovějších informací už postřelila nebo jinak zranila 528 lidí, oznámilo ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Jeden z prostestujících Palestinců střelným zraněním podlehl. Již při minulých nepokojích vojáci zabili přes tři desítky lidí, kteří se snažili dostat přes hranice. Palestinci žádají návrat uprchlíků a ukončení blokády.

Původně ministerstvo hovořilo o třech desítkách zraněných. Později bilance stoupla na 528, z toho bylo 122 lidí postřeleno a dalších 406 Palestinců zranily gumové projektily nebo slzný plyn. Jeden z prostestujících Palestinců střelným zraněním podlehl, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze.

K nepokojům dochází na pěti různých místech u hraničního plotu, který se lidé snažili poškodit, tvrdí izraelské bezpečnostní síly. Podle izraelské armády přišlo deset tisíc lidí, házeli kameny a zapalovali pneumatiky. Mluvčí armády řekl, že vojáci použili ostrou munici a další prostředky k rozhánění davu včetně slzného plynu. Následně izraelská armáda oznámila, že někteří demonstranti k plotu házeli výbušná zařízení a zápalné lahve.

Izrael přesunul na hranice tanky i odstřelovače. V předchozích dvou týdnech se protestů zúčastnily desetitisíce lidí. I minulé pátky provázely demonstrace násilnosti, které si vyžádaly desítky obětí. Protesty podporuje hnutí Hamas, které ovládá Gazu.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Szántó o protestech: Izraelci opět pálí ostrými
Zdroj: ČT24

Židovský stát čelí kvůli tvrdé reakci na násilnosti u hranic kritice na domácí scéně i ze zahraničí. Izraelská armáda nyní vyšetřuje střelbu na pravděpodobně neozbrojeného Palestince v Pásmu Gazy. Výzvy k vyšetření střetů ale v OSN zablokovaly Spojené státy, jelikož Trumpova administrativa je židovskému státu nakloněna.

Palestinci požadují povolení k návratu palestinských uprchlíků do jejich původních domovů na území dnešního Izraele. Protesty mají trvat do 15. května, jemuž Palestinci říkají Nakba (katastrofa) a během něhož si připomínají vysídlení statisíců Palestinců, které následovalo po vytvoření státu Izrael v roce 1948.

Palestinci dlouhodobě volají po jejich návratu do vlasti, ale Izrael tvrdí, že by se měli usídlit v budoucím palestinském státě – v Gaze a na Západním břehu. Protesty mají trvat do půlky května, kdy uplyne 70 let od vzniku židovského státu. Podle plánu OSN měly vzniknout v někdejší Palestině dva státy – židovský a arabský.

Arabské státy ale s plánem OSN nesouhlasily a okamžitě po vzniku Izraele vypukla první arabsko-izraelská válka. Arabské země kritizovaly mimo jiné velikost území židovského státu a poukazovaly na to, že množství Arabů se stane v židovském státě minoritou.

Po válce, která skončila v roce 1949, rozšířil židovský stát své území z OSN stanovených 56 procent na 77 procent Palestiny. Z izraelského území tehdy uprchly statisíce arabských obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...