Paříž a Londýn si dál předhazují zodpovědnost za tragédii z minulého týdne, při které se v kanálu La Manche utopilo 27 uprchlíků. Obě strany navrhují jiný způsob, jak dalším úmrtím zabránit. Na severu Francie dál čekají tisíce lidí na příležitost, jak se přes kanál přeplavit. Ani 27 mrtvých je neodrazuje od vyhledávání pomoci u pašeráků.
Třicetiletý kurdský běženec Dawán Mahmúd pochopil, že jíst se musí za všech okolností. Postavil si proto stánek s rychlým občerstvením přímo uprostřed uprchlického tábora, který vyrostl u severofrancouzského Dunkerque. Prodejem baget s kuřecími játry si vydělá až sedmdesát eur denně. Chatrný podnik k tomu uživí tři lidi, každému dává mladý podnikatel 25 eur denně.
Před měsícem už Dawán stál na břehu moře a měl se nalodit na člun. Na poslední chvíli si to rozmyslel, když uviděl, že se do něj tlačí přes čtyřicet lidí. To ještě netušil, že mu tragédie z minulého týdne riskantnost takové cesty potvrdí. Přišel tím o dva tisíce eur, které dal pašerákům. Stánkem s občerstvením si chce vydělat na další pokus - znovu s jejich pomocí.
Pokusy migraci zastavit
Francouzi i Britové chtějí migrační proud i pašeráky zastavit. Britský premiér by nejraději poslal na sever Francie své policisty, což Paříž odmítá. A navrhl dokonce, že bude vracet všechny migranty, kteří se do Británie dostanou. Podle něj by díky tomu pašerácké sítě, na které Dawán tolik spoléhá, přestaly mít důvod k existenci.
„Jak si můžete byť jen na chvilku myslet, že by pro policisty a vojáky v demokratickém státě bylo přijatelné vytlačovat čluny zpátky na moře?“ ptal se francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.
Odkud se rekrutují pašeráci lidí, záleží na geografickém kontextu i na době, kdy se pašování odehrává, vysvětlil v pořadu Horizont ČT24 sociální geograf Dušan Drbohlav. Podle něj se to týká organizovaných gangů, ale také malých skupin, jedinců i rodin. Jsou to sociální skupiny všech možných typů.
„Pašování lidí je jedním z nejvýdělečnějších byznysů v této oblasti, konkuruje i pašování drog či zbraní. Cena převozu lodí je kolem tří až šesti tisíc euro za jedince. Do Velké Británie už dorazilo 29 tisíc lidí, takže je to ohromný byznys,“ dodal Drbohlav.
Policie tábory strhává
Francouzští policisté sice nikoho na moře nevytlačují, ale běžencům na severu Francie se snaží situaci zkomplikovat jinak. Prakticky každý týden strhávají stanové tábory, které si migranti zakládají, aby se alespoň částečně chránili před zimou. I proto je Dawánův podnikatelský záměr velmi nejistý. Problémem je, že nemá žádné oficiální místo a občas je prý vystavený policejnímu nátlaku.
Běženci jako Dawán uvízli mezi dvěma zeměmi, které o ně nestojí, vydáni na milost drsné zimě i bezohledným pašerákům. Přesto stále doufají, že se jim podaří studený La Manche překonat a že přitom nezemřou.
