Mrtvé moře rychle mizí. Bez regionální spolupráce hrozí boj o vodní zdroje

Mrtvé moře přichází každý rok o jeden metr hloubky. Ochránci přírody varují, že pokud Izraelci, Palestinci a Jordánci nespojí své síly, může boj o sladkou vodu – získávanou odsolováním i z řeky Jordán, jež moře napájí – ještě vystupňovat regionální konflikt. Podle vědců je nutné hledat nové způsoby, jak v oblasti zdroje vody zajistit.

Mrtvé moře leží 420 metrů pod hladinou světového oceánu a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu. Voda je tu extrémně slaná, hodně teplá a léčivá. Každoročně ale přijde toto bezodtoké slané jezero o metr hloubky.

Na vině je sucho, těžba cenných minerálů z jezera i boj o pitnou vodu v oblasti, a odborníci proto bijí na poplach. „Nemůžeme zneužívat veškerou dostupnou vodu tak, jak chceme. O přírodu se musíme také starat, jinak se propadneme s ní,“ varuje výzkumník Ofir Katz z Dead Sea-Arava Science Center.

Léčivé účinky vody, soli a bahna znali už ve starověku; údajně je využívala třeba Kleopatra. Z Mrtvého moře byly i produkty používané k mumifikaci. Dnes továrny v okolí při těžbě cenných minerálů odpařují jeho vodu. Zátěží je i rostoucí populace v regionu. „Pokud budeme dál čerpat sladkou vodu z přírody, třeba z nedalekého Galilejského jezera nebo z řeky Eufrat, zničíme místní životní prostředí,“ konstatoval Katz.

Nahrávám video
Mrtvé moře rychle vysychá, varují vědci
Zdroj: ČT24

Přelomová dohoda mezi Izraelem a Jordánskem čeká roky na realizaci

Vědci varují, že bez vzájemné spolupráce států, mezi nimiž Mrtvé moře leží, bude jeho obnova obtížná. Čas přitom běží – už v roce 2050 by se unikátní vodní plocha mohla změnit jen v malé jezírko.

„Vyrábějme více vody ve Středozemí, více obnovitelné energie v pouštích a vytvořme zdravé propojení mezi námi Izraelci, Palestinci a Jordánci. Jinak je možné, že napětí v oblasti poroste i kvůli stále ubývajícím vodním zdrojům,“ upozornil ředitel sdružení ochránců přírody EcoPeace Gidon Bromberg.

Izrael a Jordánsko podepsaly v roce 2015 dohodu, že vynaloží celkem 900 milionů dolarů na vybudování kanálu z Rudého do Mrtvého moře tak, aby byl schopen nejen zásobovat vodou Jordánce a Izraelce, ale rovněž odčerpávat asi 300 milionů kubických metrů ročně do Mrtvého moře. Zatím se ale tento obří projekt nerealizuje.

Mrtvé moře už mělo v minulosti namále

Mrtvé moře je oblíbenou atrakcí turistů. V Izraeli je to třetí nejnavštěvovanější místo – v roce 2017 se k němu podívalo na 1,7 milionu návštěvníků. Současně jde o jednu z nejslanějších vodních ploch na světě (34 procent).

Experti před pár lety zjistili, že slané jezero již před desítkami tisíc let téměř nebo úplně vyschlo. Vědci z Izraele, USA, Německa, Japonska, Švýcarska a Norska odebrali vzorky ze dna v hloubce asi 235 metrů a objevili zde vrstvu kulatých kamínků, což podle nich znamená, že tam byla v minulosti pláž.

Došlo k tomu před 130 až 114 tisíci lety v takzvané době meziledové, kdy byly v oblasti teploty srovnatelné s těmi dnešními. Naopak maximální hladinu mělo Mrtvé moře před 25 tisíci lety, kdy vystoupala až na 260 metrů nad současnou úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...