Schůze Rady NATO-Rusko nepřinesla pokrok ve sporu o smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) a novou ruskou střelu, která podle Západu smlouvu porušuje. Po jednání s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem v Bruselu to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Moskva podle něj nedala najevo, že by se svého zbrojního programu chtěla vzdát.
Moskva dál vzdoruje. Schůze s Ruskem ohledně smlouvy INF podle šéfa NATO pokrok nepřinesla
Brífink šéfa NATO Jense Stoltenberga (zdroj: ČT24)
Rusko má ale „stále čas se závazkům vyplývajícím ze smlouvy podřídit“, dodal podle agentury AFP Stoltenberg.
O svém záměru americko-sovětskou smlouvu INF z roku 1987 vypovědět informovaly loni Rusko Spojené státy, podle nichž ji Moskva porušuje. Rusko obvinění popírá a tvrdí, že americké výhrady mají být záminkou smlouvu jednostranně vypovědět.
USA ale trvají na tom, že smlouvu porušuje nová ruská střela s plochou dráhou letu SSC-8 (v Rusku označovaná Novator 9M729), a požadují její zničení. Ruští generálové naopak tvrdí, že dolet jejich nové rakety nepřesahuje 480 kilometrů, a tedy neporušuje smlouvu zakazující oběma velmocím rakety o doletu mezi 500 až 5000 kilometry.
Podle armádního generála v záloze Jiřího Šedivého Rusové neustoupí. „Nechtějí přiznat, že porušují onu smlouvu a Spojené státy daly kategorický požadavek, že se musí vytvořit podmínky, aby se mohla provést kontrola raket. Pokud by byl dosah víc než 500 kilometrů, tak podle nich musí být zničeny,“ upozornil Šedivý.
„Bylo by optimální, kdyby nová smlouva zahrnovala i další státy, jako je Čína, KLDR, Írán, Indie či Pákistán, které mají podobné rakety. To bude ovšem hodně složité a hodně zdlouhavé. Je třeba, aby se o to pokusili dva hlavní hráči, to znamená Rusko a USA,“ dodal generál.
Šedivý: Nejhorší by bylo, kdyby spolu NATO a Rusko vůbec nekomunikovaly (zdroj: ČT24)
Smlouvu INF a Novator spolu strany řešily i na předchozím jednání rady jednání rady NATO-Rusko, které se konalo loni v říjnu. „Debaty bohužel vždy končí tím, že obě strany trvají na svém a k zásadnímu posunu nedochází. Přesto je to něco víc než být zakopaní ve svých zákopech a nemluvit spolu, což by bylo to nejhorší,“ míní Šedivý.
Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou dlouhodobě napjaté, a to především po ruské anexi Krymu v roce 2014. Země NATO svého východního souseda také viní z útoků nervovou látkou ve Velké Británii, ze snahy vměšovat se do vnitřních členů Aliance nebo z kybernetických útoků.