Mödlareuth - Svět se připravuje na 20. výročí pádu berlínské zdi z 9. listopadu 1989. Asi 300 kilometrů jižně od německé metropole ale stále stojí podobná stavba, která rozdělila obyvatele jediné vesnice. Teď je z ní muzeum, které ročně navštíví na 60 tisíc turistů.
Mödlareuth je vesnice na pomezí Bavorska a Durynska a stejně jako v Berlíně i tady vystavěl komunistický režim vysokou zeď, jež byla hranicí železné opony. A zbytky stavby se zde dochovaly dodnes. Stále tu stojí zeď vysoká dva a půl metru, strážní věže, to vše obehnané ostnatým drátem. Američtí vojáci kdysi vesnici říkali malý Berlín.
Zeď oddělovala na dlouhou dobu dva jiné světy. „Panovala tady naprosto neobvyklá situace. Na Bavorskou stranu Mödlareuthu přijížděly davy turistů, v durynské části byla pětisetmetrová zakázaná zóna, kde každodenní život podléhal přísným omezením,“ říká ředitel muzea v Mödlareuthu Robert Lebegern.
Rok 1989 - setkání po 38 letech
Stejně jako v německé metropoli i tady komunisté rozdělili jedno město, a tím i rodiny a přátelé. „Lidé tady předtím žili skoro jako bratři a sestry, pak se nemohli ani navštívit. Bylo to strašné,“ vzpomíná místní obyvatelka Hannie Spiegelvögelová.
Příbuzní a přátelé, kteří se 38 let neviděli, se poprvé mohli setkat 9. prosince 1989, kdy část mödlareuthské zdi padla. Robert Lebegern vzpomíná: „K otevření hranice v Mödlareuthu došlo měsíc po pádu berlínské zdi. Dvě části zdi v centru vesnice byly odstraněny 9. prosince brzy ráno. Hraniční přechod fungoval jen pro pěší, a to od osmi ráno do desíti večer.“
Už v červnu 1989 ale obyvatelé Mödlareuthu při cestě za ostnatý drát nepotřebovali pasy ani povolení. Na rozdíl od berlínské zdi se rozhodli tu svou zachovat v téměř celé stometrové délce. A symbolika rozdělení přetrvává i v drobnostech. Obě části Mödlareuthu mají své vlastní poštovní směrovací číslo nebo třeba telefonní předvolbu.
