Ani osobní jednání vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské s ministry zahraničí Evropské unie nepomohlo tomu, aby členské státy schválily připravené sankce vůči čtyřem desítkám činitelů režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Navzdory tlaku zejména z pobaltských států či výzvám europoslanců a nevládních organizací ministři nepřesvědčili pro souhlas se sankcemi Kypr.
Kypr na oplátku za schválení sankcí požaduje shodu na tvrdším přístupu vůči turecké těžbě u svých břehů, což řada států odmítá. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je ale stále šance, že se sankce podaří přijmout během unijního summitu, který začíná ve čtvrtek.
„Je to zklamání, ale Rada dnes (v pondělí) neschválila sankční seznam, který je již řadu dní připraven,“ řekl po jednání Petříček. „Věřím, že je to pouze odklad o několik dní,“ uvedl ale také. Šéf české diplomacie také podpořil myšlenku, aby se seznam potrestaných osob rozšířil o Lukašenka, což v pondělí navrhoval mimo jiné jeho německý kolega Heiko Maas.
„Ačkoli je tu jasná vůle přijmout sankce, požadované jednomyslnosti se nám nepodařilo docílit,“ řekl po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Uznal, že neschopnost shodnout se na potrestání lidí odpovědných za běloruské volební manipulace a násilné potlačování opozičních protestů nabourává důvěryhodnost Evropské Unie.
Evropské země neuznaly výsledek srpnových běloruských voleb, v nichž obhájil mandát autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. Podle Unie nebyly volby demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva.
Ministři se sešli s Cichanouskou
Borrell v pondělí zopakoval, že Unie neuznává Lukašenka jako prezidenta a podporuje vypsání nových voleb. „Situace se dále zhoršuje a režim pokračuje v potlačování poklidných protestů,“ prohlásil před začátkem jednání.
Ministři se podle něj ráno sešli s jednou z vůdkyň běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, která je podrobně informovala o nejnovějším vývoji v zemi. „Sankce jsou důležité pro náš boj, protože jsou součástí tlaku, který by mohl takzvané (běloruské) úřady přimět k dialogu s opozicí,“ řekla po jednání Cichanouská s tím, že přesvědčovala ministry o potřebnosti postihů týkajících se minského režimu.
Nikósie si za potrestáním Turecka stojí
Kypr podmiňoval svůj souhlas postihy vůči Turecku za těžební aktivity poblíž území Kypru. Podle kyperského ministra zahraničí země požaduje, aby EU přišla s „konzistentní reakcí na porušování územní suverenity a svrchovaných práv členských zemí“.
Kyperský ministr Nikos Christodulidis před jednáním řekl, že jeho země sankce podporuje, nechce však, aby Unie měřila dvojím metrem a netrestala vedle porušování lidských práv v Bělorusku také narušování územní suverenity svých členských zemí.
Kypr podle diplomatů požaduje, aby EU rozšířila současný rámec sankcí za průzkumnou tureckou těžbu u kyperských břehů o několik jedinců a subjektů. Mezi unijními zeměmi na tom však s ohledem na citlivou otázku vztahů s partnerskou zemí v NATO není jednoznačná shoda.
Na rychlé přijetí sankcí proti Minsku naléhají zejména pobaltské státy či Polsko, které navrhují dopsat na seznam i Lukašenkovo jméno. To však s odkazem na snahu o dialog s běloruským vládcem část států nepodporuje.
Unijní země čelí kvůli neschopnosti shodnout se na běloruských sankcích tlaku ze strany Evropského parlamentu, ráznější přístup požaduje i řada nevládních organizací.
Demonstrace před sídlem europarlamentu
Tvrdší přístup EU vůči Minsku požadovala před budovou Evropského parlamentu v Bruselu asi stovka demonstrantů. Lidé, mezi nimiž bylo vedle zástupců místních Bělorusů i několik europoslanců, volali po přijetí sankcí vůči Lukašenkovi a větší podpoře běloruské opozice.
„Lidé v Bělorusku jsou biti a zavíráni za své postoje. Evropská unie by měla proti režimu samozvaného vládce Lukašenka postupovat tvrději, určitě jde udělat víc,“ řekla organizátorka protestu Hanna Staehleová z běloruské bruselské komunity. Vedle sankcí by podle ní měla EU například finančně podporovat opoziční aktivity.
Demonstranti na transparentech vyzývali k propuštění politických vězňů či ukončení násilí bezpečnostních složek vůči poklidným protestům. Některá hesla varovala také před snahou ruského prezidenta Vladimira Putina využít nepokoje k posílení ruského vlivu v zemi.
Velký potlesk přivítal na demonstraci Lukašenkovu soupeřku z voleb Cichanouskou, která lidem v zahraničí poděkovala za podporu a vzkázala do Běloruska, aby její krajané v desetitisícových protestech vytrvali.
