Miguela Díaze-Canela si Kuba vychovala jako nástupce rodu Castrů

3 minuty
Události: Na Kubě končí vlády Castrů
Zdroj: ČT24

Miguel Díaz-Canel, nenápadný stranický aparátčík postrádající charisma revoluce, se stal novým prezidentem Kuby. Tu téměř šedesát let vedli bratři Castrové. Postavení nového prezidenta není podle Financial Times jednoduché. Mezi Kubánci si nejprve bude muset získat popularitu a pevně ukotvit vlastní pozici, aby mohl v čele socialistického ostrova čelit všem výzvám, se kterými se potýká.

Dosavadní prezident Raúl Castro prohlásil, že Díaz-Canel se - „až přijde čas“ - může stát i prvním tajemníkem strany. V čele státní rady může stát nejvýše dvě pětiletá funkční období.

Sám Díaz-Canel v projevu uznal, že ví o „obavách a očekáváních“ Kubánců a že je potřeba podniknout „potřebné změny“, ty však mají být dílem kubánského lidu. Hlavním heslem má být kontinuita.

„Ujímám se odpovědnosti s přesvědčením, že my všichni revolucionáři, ať jsme na jakékoli frontě, zůstaneme věrni Fidelovi a Raúlovi, současnému vůdci revolučního procesu,“ pronesl podle stranického listu Granma před poslanci nástupce revolučních vůdců.

Nástup Miguela Díaze je zásadní změnou hlavně pro mladší Kubánce, kteří už jsou unavení příběhy revolučních hrdinů a nereagují na pompézní výzvy k obětování se. Právě mladší generaci by mohl Díaz imponovat i přes nedostatek charismatu.

Jeho poměrně nízký věk (58 let) a fakt, že se na veřejnosti nechává doprovázet svojí druhou manželkou Lis Cuestou, ostře kontrastuje s odcházející starou „historickou generací“, která vedla revoluci v roce 1959 a od té doby stála u moci.

„Jeho příjemná neformálnost a přístupnost naznačuje jiný osobní styl než generace, která odchází do důchodu,“ řekl John McAuliff z Fondu pro usmíření a rozvoj, neziskové organizace podporující užší vazby mezi USA a bývalými protivníky, jako je Vietnam. McAuliff připomněl, že se s ním setkal před několika lety na recepci Havany. 

Se svojí ženou procházel davem, užíval si hudbu Los Van Van a choval se jako americký politik.
John McAuliff
Fond pro usmíření a rozvoj

Díaz-Canel může zdánlivě působit jako modernizátor, poslouchá rockovou hudbu, propaguje práva leseb a homosexuálů a používá iPad. Financial Times však doslova upozorňují, že Castrův nástupce není žádný liberál a Kubu velké uvolnění nečeká.

Z řadového aparátčíka to dotáhl na prezidenta

Miguel Díaz-Canel je klasickým aparátčíkem a po stranickém žebříčku vystoupal až na nejvyšší příčku. Jen málo Kubánců má ponětí o jeho životě a osobnosti. Prošel různými úrovněmi stranické byrokracie, jako jsou například mládežnické ligy. Nejdůležitější pozice zastával v provinciích, kde stál v čele strany.

Je vystudovaným elektroinženýrem, školu dokončil v roce 1982, pak sloužil na misi v Nikaragui. V Komunistické straně Kuby Miguel Díaz-Canel úřaduje od roku 1993, o rok později se stal prvním tajemníkem provinčního výboru strany v provincii Villa Clara.

Členem ústředního vedení Komunistické strany Kuby je od roku 1997. V roce 2003 se stal prvním tajemníkem výboru strany v provincii Holguín a ještě ten samý rok byl jmenován i do politbyra jako první tajemník Fidela a později Raúla Castra. 

V letech 2009 až 2012 seděl Miguel Díaz-Canel v křesle ministra pro vysoké školství, poté se stal místopředsedou vlády. Na tomto postu navštívil například Olympijské hry v Londýně.

Od února 2013 působil v křesle prvního viceprezidenta země, tedy náměstka předsedy Státní rady (de facto vlády) a před třemi lety na tomto postu cestoval do Severní Koreje, kde se potkal s vůdcem Kim Čong-unem.

Zásadní pro nového prezidenta budou vztahy a kontakty, které si vytvořil, když stál v čele provinčních výborů. Mezi spojenci, které získal, patří například Roberto Tomas Morales Ojeda. Ten byl nedávno jmenován viceprezidentem a členem mocenské Rady státu a bude mít pro Díaze-Canela zásadní význam, neboť se snaží získat si autoritu ve vedení stranického aparátu Kuby.

Nový prezident není žádný liberál

Obhajujeme náš proces, bráníme naši revoluci, která je i nadále ohrožena, která je i nadále napadána.
Miguel Díaz-Canel
nový prezident Kuby

Samotný Díaz-Canel slíbil, že bude pokračovat v Castrově politickém kurzu, tedy že umožní pomalu a v omezené míře vznik soukromých podniků, zatímco zachová systém vlády jedné strany a její kontrolu nad takřka všemi aspekty života na Kubě. 

Financial Times se pouští do spekulací, zda jmenování prvního civilisty na prezidenta naznačuje pokračování v Raúlově institucionalizaci a tedy i lehký odklon od silného vládnutí Fidela Castra. Podle serveru jmenování Díaze-Canela může signalizovat i přechod od uzavřené státní ekonomiky na postupně se otvírající.

Pravděpodobně nemůžeme čekat, že se z Díaze-Canela stane nějaký typ Gorbačova, který by otevřel kubánský režim. Na druhou stranu nemůžeme asi očekávat ani to, že by chtěl v delší perspektivě ten režim udržovat stejně tvrdou rukou jako Raúl Castro.
Traian Urban
hispanista

„Díaze-Canelu si strana opečovávala a vychovávala jako svého interního kandidáta, připomíná to přístup, jako kdyby měl být budoucím generálním ředitel velké společnosti,“ řekl bývalý kubánský vládní zpravodajský analytik Arturo Lopez-Levy, který nyní přednáší na Texaské univerzitě.

Že se na Kubě moc věcí nezmění, si myslí i řada expertů. „Díaz-Canel není žádný nováček. Rozhodně nedochází k tomu, že by se na Kubě měnil politický kurz, nebo že by dokonce došlo k nějakým převratným změnám. Je to konzervativní politik, tedy člověk, který bude držet linii, kterou nastolil Raúl Castro,“ říká odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey. Kuba by se ale podle něj mohla více otevřít novým technologiím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 16 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...