Kubánský parlament se ve středu sešel k zasedání, které ukončí desítky let trvající éru bratří Castrů v nejvyšší státní funkci. Poslanci navrhli, aby se novým prezidentem (předsedou státní rady) komunisty ovládaného karibského ostrova stal první viceprezident Miguel Díaz-Canel, který hodlá pokračovat v kurzu opatrných ekonomických reforem pod pevnou vládou jedné strany. Díaz-Canel je jediným kandidátem.
Změna v Havaně. Prezidentem Kuby se po šesti dekádách stane někdo jiný než Castro
Horizont ČT24: Nový prezident Kuby nebude Castro (zdroj: ČT24)
Současný prezident Raúl Castro (mladší bratr Fidela Castra) oznámil, že se o funkci znovu ucházet nechce, zůstane však v čele Komunistické strany Kuby do příštího sjezdu plánovaného na rok 2021. Tím si podle znalců ponechá vliv na případné další změny ve vedení státu či na podobu reforem. Na Kubě však panuje všeobecné očekávání, že se šestaosmdesátiletý muž chystá z politiky pozvolna stáhnout.
Pokud parlament zvolí Díaze-Canela, půjde o zásadní omlazení, neboť jej od Castra dělí bezmála třicet let a narodil se až po komunistickém převzetí moci.
Zasedání parlamentu začalo ve středu ve tři hodiny odpoledne našeho času a má trvat dva dny do čtvrtka, na který symbolicky připadne výročí porážky Američany podporované invaze proti komunistickému režimu v Zátoce sviní v roce 1961.
Události, komentáře: Bývalý ministr financí Ivan Pilip k vládě Castrů (zdroj: ČT24)
Všechno zůstane při starém. Změna politického stylu se nečeká
Změna politického stylu se však ani s novou tváří v čele státu zřejmě očekávat nedá, neboť i Díaz-Canel razí (stejně jako Castro) teorii, že kubánská opozice usiluje o převrat za pomoci financí ze zahraničí. Podle opozičních představitelů tak nelze očekávat zásadní kroky směrem k demokracii či propuštění všech politických vězňů.
„Po více než půl století se jménem Castro v čele země je v kubánských ulicích či při rozhovorech mezi přáteli a příbuznými cítit, že všechno zůstane při starém,“ popsal v pondělí opoziční web 14ymedio.com přesvědčení většiny Kubánců, že změna v Havaně bude spíše formální. Samo vedení strany ostatně dává k těmto náladám podnět tím, že hlavním heslem předání moci je slovo kontinuita.
Ekonomické změny, výzva čekající na nového prezidenta a ministry
Kromě Díaze-Canela se jako o možných kandidátech na prezidenta mluví o ministru zahraničí Brunovi Rodríguezovi či ekonomovi Marinu Murillovi, kteří společně tvoří nejvlivnější trojici představitelů komunistické strany.
Zásadní výzvou pro nové vedení země bude pokračování ekonomických změn, které sice za poslední léta Castrovy vlády otevřely cestu k soukromému podnikání, avšak většinu jedenáctimilionového národa nedokázaly povznést na úroveň běžnou v dalších zemích regionu.
Podnikat začalo 600 000 lidí a během několika let od zavedení mobilního signálu se počet telefonů zvýšil na pět milionů, na druhé straně však průměrný plat zůstává na 31 dolarech (650 korunách) za měsíc. Někteří obyvatelé jsou proto stále odkázáni na podporu příbuzných, kteří emigrovali, jiní žijí z nelegálních přivýdělků.
Nový prezident se bude podle expertů muset vypořádat především s dlouhodobě přežívajícím systémem dvou měn, jedné domácí a druhé konvertibilní, který ekonomové označují za překážku hospodářského růstu země.
Narodil se 20. dubna 1960 ve městě Placetas ve středokubánské provincii Villa Clara. Vystudoval elektrické inženýrství na univerzitě v Las Villas. Je podruhé ženatý, s první manželkou Martou má dvě děti.
Miguel Díaz-Canel zastává od února 2013 funkci prvního viceprezidenta země, tedy náměstka předsedy Státní rady (de facto vlády), kterým je dosavadní prezident země Raúl Castro (86). Castro dal už dříve najevo, že se sice nehodlá ucházet o další mandát hlavy státu, ale že do roku 2021 chce zůstat v čele komunistické strany.
V letech 2009 až 2012 zastával Díaz-Canel post ministra pro vysoké školy, poté se stal místopředsedou vlády.
Díaz-Canel je členem ústředního vedení Komunistické strany Kuby už od roku 1997 a jeho prohlášení se nesou v duchu castrismu. Díaz-Canel slíbil, že bude pokračovat v Castrově politickém kurzu, tedy že umožní pomalu a v omezené míře vznik soukromých podniků, zatímco zachová systém vlády jedné strany a její kontrolu nad takřka všemi aspekty života na Kubě.
„Necítím potřebu žádných zlomů v naší zemi. Potřebujeme především kontinuitu,“ řekl v jednom rozhovoru.
„Pokud bude jmenován, bude mít tento inženýr narozený po revoluci nelehký úkol upevnit svoji autoritu, zkonsolidovat výdobytky revoluce a pustit se do nezbytné 'aktualizace' současného ekonomického modelu,“ napsala o Díazovi-Canelovi agentura AFP.
Miguel Díaz-Canel