Rakouský kancléř Werner Faymann pohrozil zemím, které odmítají pevné kvóty na rozdělení běženců v Evropské unii, že přijdou o peníze z evropských fondů. Kvóty navrhuje Evropská komise a jednat o nich v týdnu mají ministři vnitra i nejvyšší představitelé zemí EU. Už v pondělí budou ladit společný postup také ministři zahraničí visegrádské čtyřky, která platí za hlavního odpůrce bruselského návrhu.
Podle Faymannova vyjádření pro německý nedělník Welt am Sonntag není udržitelná současná situace, kdy se běženci nekontrolovaně pohybují po Evropské unii a většina z nich míří do tří států - Německa, Rakouska a Švédska.
„Potřebujeme jiný systém, a to závazné kvóty pro všechny země EU,“ řekl rakouský kancléř. O zodpovědnost za řešení situace s uprchlíky se podle něj musí podělit všichni. „Pokud se některé země nadále budou chovat nesolidárně, měly by čelit následkům. Těmto zemím by měly být kráceny evropské finanční prostředky.“
Faymannovo vyjádření přichází poté, co v sobotu jednal s německým vicekancléřem Sigmarem Gabrielem. I on podporuje případný postih zemí, které kvóty odmítají. Situací kolem migrantů se má v úterý zabývat schůzka ministrů vnitra, šéf německé bezpečnosti Thomas de Maiziére navrhuje přijetí velkorysých, ale početně omezených kvót. Ve středu kvůli běženecké krizi zasedne i mimořádný summit EU.
Rakousko se mezitím snaží vypořádat s příchodem nových běženců, do spolkové země Burgenland jich během soboty přišlo více než 12 tisíc, převážně účastníků „balkánské anabáze“. Po uzavření srbsko-maďarských hranic se utečenci stáčí do Chorvatska, to si s nimi ale neumí poradit a vozí je do Maďarska. Budapešť následně vypravuje spoje k rakouským hranicím.
Během neděle z Maďarska do země vstoupilo dalších jedenáct tisíc běženců, ze Slovinska tisícovka.
Do Prahy míří ministři zahraničí
Ještě před úterním a středečním jednáním v Bruselu se pondělí v Praze sejdou také český, slovenský, polský a maďarský ministr zahraničí. Přítomen bude i jejich protějšek z Lucemburska, které nyní osmadvacítce předsedá, a zřejmě i další ministři zahraničí. Konkrétní účast upřesní Černínský palác během dne.
Visegrádské země by podle Varšavy během schůzky chtěly sjednotit svůj postoj před mimořádným summitem. „Chceme dosáhnout stavu, v němž budou jednotlivé země rozhodovat, kolik běženců chtějí a jsou schopny přijmout,“ řekl šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna.
Chovanec: Povinné kvóty jsou podle všeho nezákonné
Také Česko připustilo možné dobrovolné přijetí dalších uprchlíků, jednoznačně ho ale podmiňuje předchozími kroky – ochranou vnější hranice EU a pomocí v místě konfliktu. Povinné kvóty nadále odmítá celá politická reprezentace. Podle ministra vnitra Milana Chovance jsou kvóty dokonce nezákonné. S analýzou, které vypracovaly české úřady, chce v pondělí seznámit EU.
- Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Migraci nevyřeší kvóty, ale ukončení války v Sýrii a Libyi, pomůže ochrana vnějších hranic EU a fungující návratová politika.“
- Milan Chovanec (ČSSD): „Dokončili jsme analýzu, z níž vyplývá, že povinné kvóty jsou nejen slepá, ale zřejmě i nezákonná cesta.“
- Jan Zahradil (ODS): „Povinné kvóty považujeme za nepřijatelné. Pokud by byly prosazeny na sílu, to znamená hlasování kvalifikovanou většinou, pak od vlády očekávám, že řekne, že nejsme ochotni uprchlíky přijímat vůbec, protože toto není metoda, která by v Evropské unii měla vítězit.“
- Miloslav Ransdorf (KSČM): „Základní věc je stabilizovat situaci v regionu. Za Háfize al-Asada (bývalého syrského prezidenta) neutíkal nikdo. Je klíčové, aby skončila démonizace Bašára al-Asada. Jeho vláda je jediným garantem sekulárního hodnot v této oblasti.“
