Německý ministr vnitra Thomas de Maizière navrhuje stanovení pevných evropských kvót na přijímání uprchlíků. Po jejich naplnění by Evropská unie měla další běžence odmítat a umísťovat je do jiných bezpečných regionů světa. Maizière to prohlásil v rozhovoru pro Der Spiegel.
Berlín znovu přichází s návrhem kvót. Tentokrát „na dobu určitou“
„Nemůžeme přijmout všechny lidi z krizových oblastí a všechny ekonomické uprchlíky, kteří chtějí do Evropy a do Německa,“ řekl ministr časopisu Spiegel. „Správná cesta by byla, kdyby se EU zavázala k velkorysým pevným kvótám pro přijímání běženců,“ doplnil s tím, že Unie by tak zajistila, že bude dlouhodobě přijímat jen tolik lidí, kolik jich dokáže integrovat.
Běžence, kteří by přišli do Evropy po vyčerpání kvót, by Unie podle de Maizièra měla vracet do regionu, odkud pocházejí, ne ale nutně přímo do jejich země původu. „Například uprchlíci, kteří do EU chtějí přijít přes Středozemní moře, by měli být přesunuti do některé bezpečné oblasti v Africe,“ řekl.
Já si myslím, že je to naprostý nesmysl, protože prakticky všichni běženci chtějí do Německa. Doporučovat kvóty druhým, jako kdybyste těm, kdo chtěli do cukrárny, doporučoval, aby se napili čisté pramenité vody někde jinde.
Návrh jako předstřel pro úterní jednání
Ministr v rozhovoru neupřesnil, zda by kvóty měly být stanoveny pro Unii jako celek, nebo by měli být přistěhovalci rozdělováni mezi jednotlivé země. Berlín ale dlouhodobě žádá ostatní země EU o solidaritu s rozdělováním běženců a sám Maizière se v minulosti opakovaně vyslovoval pro pevná pravidla pro rozdělování běženců mezi členskými státy osmadvacítky. To naráželo na odpor zejména u středoevropských zemí, včetně Česka.
Se svým novým návrhem nyní přichází jen tři dny před tím, než v úterý zasednou na bruselském pracovním jednání evropští ministři vnitra. Jejich poslední schůzka minulý týden skončila neúspěchem, německý ministr poté mluvil o odebrání peněz z evropských fondů státům, které rozdělování běženců odmítají. Evropská komise ovšem uvedla, že k takovému kroku neexistuje právní základ.
obrázek
Německo patří mezi jejich nejoblíbenější cíle a podle vládní prognózy letos v zemi požádá o azyl až milion lidí. Za vysokým číslem stojí i vstřícné prohlášení kancléřky Merkelové, která vyjádřila ochotu prchající Syřany přijmout. Pod tlakem spolkových zemí a bavorské CSU, jejíž stát se s běženci proudícími z Rakouska potýká nejvýrazněji, ovšem Německo následně zavedlo kontrolu své alpské hranice.
Berlín a Vídeň chtějí víc peněz pro Libanon a Jordánsko
Dnes obě země vyzvaly ke zvýšení mezinárodních příspěvků OSN o pět miliard eur (135 miliard korun), aby bylo možné zlepšit situaci v uprchlických táborech v Libanonu a Jordánsku. Berlín už začátkem září vyzval přispívající státy, aby odblokovaly finanční pomoc určenou na pomoc uprchlíkům.
„Musíme pomoci zemím, v nichž je taková nouze, že jsou lidé nuceni vydat se na cestu. Nemají-li co jíst a pít, co mohou udělat jiného než uprchnout? Nezastaví je žádná bariéra na světě,“ řekl německý vicekancléř Sigmar Gabriel.
Rakouský kancléř Werner Faymann prohlásil s odkazem na Maďarsko, že „státy mohou stavět ploty a přenechat humanitární pomoc na sousední zemi, ale některé problémy nemají řešení na národní úrovni a je zapotřebí celosvětové solidarity“. Po pomoci v ohniscích blízkovýchodního konfliktu dlouhodobě volá i česká politická reprezentace.