Mayové podle médií hrozí hlasování o nedůvěře. Premiérka mezitím vybrala nové ministry

Konzervativci v britském parlamentu shromáždili dostatek podpisů, aby mohli vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Theresy Mayové. Tvrdí to portál BrexitCentral, který se odvolává na nejmenovaný zdroj. Stejnou informaci získala také televize SkyNews. Podle The Telegraph chtějí nespokojenci z řad konzervativců hlasovat o Mayové v úterý. Mayová v pátek návrh dohody o brexitu, který na britské politické scéně rozpoutal rozbroje, ještě v přímé konfrontaci se zástupci veřejnosti hájila. Ministry pro brexit a práce, kteří ve čtvrtek kvůli návrhu rezignovali, nahradí Stephen Barclay a Amber Ruddová.

Mayová není předsedkyní Konzervativní strany, předsedou je Brandon Lewis, poslanci strany jí ale mohou vyjádřit nedůvěru jako lídrovi. To by znamenalo, že by Mayová musela odejít z křesla předsedkyně vlády. Hlasování o nedůvěře se podle stranických pravidel musí uskutečnit v případě, že o to požádá 15 procent konzervativních poslanců. V současnosti by jich tak muselo dopis předsedovi příslušného výboru poslat 48, což se podle BrexitCentral stalo.

Za snahou vyvolat hlasování o nedůvěře stojí vlivný člen Konzervativní strany a zastánce tvrdého brexitu Jacob Rees-Mogg. Nespokojenci s Mayovou musejí pro její sesazení získat podporu většiny z aktuálních 315 konzervativních poslanců.

Pokud Mayová případné hlasování ustojí, bude to podle analytiků znamenat posílení její pozice. Na základě pravidel nebudou moci konzervativci v příštích 12 měsících zpochybnit její důvěru. Podle bývalého předsedy konzervativců Granta Shappse je hlasování o nedůvěře špatně načasované. Pokud proběhne, Mayová ho vyhraje, myslí si.

Noví ministři: Barclay a Ruddová

Už ve čtvrtek pozicí Mayové zahýbalo, když ji opustili dva ministři – britský ministr pro brexit Dominic Raab a po něm také ministryně práce Esther McVeyová.

Mluvčí vlády v pátek odpoledne oznámil, že nástupcem Raaba bude Stephen Barclay, který dosud zastával post náměstka na ministerstvu zdravotnictví. Oproti Raabovi ale bude mít jiné úkoly a věnovat by se měl spíše domácí přípravě na brexit, dodal mluvčí. Novou ministryní práce se stane někdejší šéfka resortu vnitra Amber Ruddová. 

Spekulovalo se i o odchodu ministra životního prostředí a dlouhodobého podporovatele brexitu Michaela Govea. Ten ale ve vládě podle médií zůstane.

Tim Shippman z listu The Sunday Times pak s odkazem na „velmi dobrý zdroj“ uvedl, že v kabinetu zůstanou také euroskeptičtí členové Liam Fox (ministr pro mezinárodní obchod), Cris Grayling (ministr dopravy), Penny Mordauntová (ministryně pro mezinárodní rozvoj) a Andrea Leadsomová (vůdkyně Dolní sněmovny).

Mayová: Dosáhli jsme nejlepší možné dohody s Bruselem

Poté, co Mayová ve čtvrtek tři hodiny odrážela kritiku poslanců v britském parlamentu, v pátek hájila návrh dohody o brexitu ještě v přímé konfrontaci se zástupci veřejnosti. Ve vysílání rozhlasové stanice LBC zopakovala, že předložený dokument považuje za nejlepší možnou dohodu s Bruselem. Dodala, že v dohodě je ještě několik věcí, které je potřeba dotáhnout, konkrétnější však nebyla.

Místy se při svých vyjádřeních zadrhávala a ne vždy odpovídala přímo na položené otázky. Často se vracela k osvědčeným výrokům ze svých dřívějších vyjádření. Kromě výzev k rezignaci a přenechání premiérského postu zastánci tvrdšího brexitu se od jedné volající dočkala i slov obdivu. Britka žijící ve Španělsku kritizovala odpůrce návrhu brexitové dohody podpořeného vládou, kteří jen „chtějí stát opodál a křičet“. 

Na otázky ohledně obav, zda Británie prostřednictvím dohody připravené britskými a unijními vyjednavači nezůstane navždy „uzamčena“ v těsném svazku s Evropskou unií, Mayová reagovala tvrzením, že budoucí vztah obou celků se teprve bude dojednávat.

Znění návrhu bylo podle ní vytvářeno tak, aby zajistilo konec společné politiky od 1. ledna 2021, kdy by mohlo skončit přechodné období. Během něj už Británie nebude součástí unijních institucí, společná pravidla však na jejím území stále budou platit. Mayová také zdůraznila, že i v případě uplatnění kontroverzní severoirské pojistky by se na Británii nevztahoval evropský režim volného pohybu osob.

„Nebudeme přikováni (k EU), bereme si zpět kontrolu nad svými zákony, hranicemi, opouštíme jednotný trh a ukončujeme volný pohyb,“ prohlásila Mayová. „Tohle jsou věci, které britský lid nejvíce trápí,“ dodala.

Předsedkyně vlády vyjádřila naději, že po předložení finální dohody britskému parlamentu se jí podaří získat podporu co nejvíce poslanců, nehledě na jejich politickou příslušnost. „Chci všem členům parlamentu vzkázat, že tohle je pro Británii nejlepší dohoda,“ řekla.

Zároveň popřela, že by absolvovala napjatou schůzku s vedením Severoirské unionistické strany (DUP), která v parlamentu podporuje její menšinovou vládu. Mayová tak reagovala na otázku ohledně spekulací, že DUP si přeje změnu v čele konzervativců a hrozí ukončením spolupráce s nynějším kabinetem.

Britský exministr pro brexit Davis kritizuje brexitovou dohodu

Jako příšerný označil návrh rozlukové dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím někdejší britský ministr pro brexit David Davis. „Je to příšerná dohoda,“ řekl Davis a dodal, že je velmi výhodná pro EU. „Tohle nesplňuje požadavky lidí, pro tohle nehlasovali, nesplňuje to ani podmínky manifestu konzervativců,“ prohlásil. Někdejší ministr odmítl premiérku kritizovat, uvedl ale, že nesouhlasí s jejím tvrzením, že na výběr jsou jen její dohoda, nebo žádná dohoda.

Uvedl, že předpokládá, že Dolní sněmovna návrh dohody odmítne, takže vláda bude muset předložit jiné řešení. „Chceme dohodu, která nám vrátí zpět kontrolu nad naší zemí, což tato nehoda neumožní,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...