Maďarský parlament těsně neschválil návrh premiéra Viktora Orbána na změnu ústavy, který je namířený proti kvótám pro přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. V zákonodárném sboru se nenašla potřebná dvoutřetinová většina. Orbán je dlouhodobě ostře proti přijímání uprchlíků a trvá na tom, že rozhodnutí o přijetí migrantů je věcí svrchovanosti státu.
Pro změny se vyslovilo 131 poslanců, což je o dva méně než kolik bylo nutné pro jejich prosazení. Proti byli 3 zákonodárci, zbytek ze 199členného sboru se zdržel hlasování. Postoj nezaujala většina opozičních levicových poslanců a nacionalistů ze strany Jobbik. Někteří z nich si ale přinesli do parlamentu protestní transparenty.
Jobbik byl přitom ochoten kontroverzní dodatek k ústavě podpořit, avšak pod podmínkou, že Orbánova vláda odmítne všechny formy přistěhovalectví, tedy i nabízení maďarského občanství bohatým cizincům výměnou za nákup státních dluhopisů. Orbán však na tento požadavek nechtěl přistoupit.
Někteří z poslanců Jobbiku přinesli do parlamentu protestní transparenty. Po hlasování roztáhli nápis „Zrádce je ten, kdo dovoluje vpustit do země teroristy za peníze“; podle zpráv médií si totiž pobyt v Maďarsku koupil i saúdskoarabský občan, který býval v obchodním styku s vůdcem teroristické sítě Al-Káida Usámou bin Ládinem a také po něm pátrala americká FBI. Jobbik argumentuje tím, že vinou dluhopisů se v Maďarsku usadilo více cizinců, než kolik by měla země přijmout podle kvót.
Neúspěch oslabí Orbána v Bruselu
Neúspěch pravicové vlády strany Fidesz je „porážkou mocenské politiky, … která staví Orbána do obtížné pozice, kdy bude muset vysvětlovat, proč není schopen čehokoliv dosáhnout,“ řekl agentuře AP maďarský analytik Zoltán Ceglédi.
„Dnešní hlasování je (pro Orbána) dočasný neúspěch, podobně jako neplatné referendum,“ řekl agentuře Reuters analytik Robert Lászlo. Neúspěch podle něj nejspíše neoslabí Orbána na domácí scéně, kde premiérova strana Fidesz s náskokem vede v průzkumech před volbami plánovanými na rok 2018, ale zeslábne premiérova pozice v Bruselu, kde nebude moci své počínání vydávat za úspěch.
Orbánův návrh na změnu ústavy obsahoval mimo jiné zákaz usazování cizinců v Maďarsku v rozporu s maďarskými zákony, které upravují získání práva na pobyt v zemi. Zakotvoval i zákaz usazování „zahraniční populace“ v zemi. Pětibodový návrh omožňoval občanům ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor, aby v Maďarsku žili, ale až po splnění procedur, jež stanovují maďarské zákony schválené maďarským parlamentem a po individuálním zvážení jejich žádosti na úřadech.
Po hlasování Fidesz vzkázal, že se sejde vedení strany, aby zvážilo další postup. Podle serveru BBC se dá čekat, že Orbán po druhém neúspěchu během krátké doby obrátí palbu proti „zrádnému“ Jobbiku.
Loni v reakci na příval uprchlíků a migrantů nechala maďarská vláda obehnat jižní hranice se Srbskem a Chorvatskem plotem s ostnatým drátem. Posílila taky hraniční ostrahu a zpřísnila zákony týkající se azylového systému, ale rovněž trestního postihu za ilegální migraci.
Kvóty přerozdělení migrantů prosadila většina členských zemí EU loni v září na jednání ministrů vnitra. Slovensko později toto rozhodnutí napadlo u soudu a o den později následovala i stížnost Maďarska. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo.
Začátkem října odmítli Maďaři uprchlické kvóty v referendu. Kvůli nízké volební účasti ale bylo hlasování neplatné.
