Ministři vnitra členských státu EU většinou hlasů schválili kvóty na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků. Proti hlasovalo nakonec jen Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko; Finsko se zdrželo. Zavedení uprchlických kvót pro Českou republiku znamená, že bude muset přijmout 1591 běženců. Slovenský premiér Robert Fico už oznámil, že jeho země nebude rozhodnutí Unie respektovat a je připravena vstoupit s EU do sporu.
Až dosud se státy snažily dosahovat v klíčových otázkách jednomyslných rozhodnutí. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna by i nyní předsednictví upřednostnilo shodu všech zemí. Většina, která návrh podpořila, byla prý ale daleko větší, než požadují evropské smlouvy.
„Jsme v krizové situaci. EU bývá obviňována, že v krizi nereaguje dost rychle, proto jsme toto rozhodnutí museli přijmout. Kdybychom to neudělali, byla by Evropa ještě více rozdělena a její věrohodnost ještě více podkopána,“ prohlásil Asselborn. Nemá prý pochyby, že státy, které se postavily proti a v debatě formulovaly své „legitimní úhly pohledu“ na problematiku, splní své právní závazky plynoucí z rozhodnutí.
Rozhodnutí ministrů uvítala Evropská komise. Připomněla, že potřebný souhlas s přesunem celkem 160 tisíc uprchlíků uvnitř EU už dal i Evropský parlament, a tak je možné s věcí začít. Kromě 120 tisíc migrantů, o jejichž přemístění ministři jednali, se summit EU již v červnu dohodl, že země EU převezmou od Itálie a Řecka 40 tisíc Syřanů a Eritrejců.
Chovanec: Je to prohra zdravého rozumu
Česko své „ne“ podpořilo doplňujícím textem, ve kterém vysvětlilo, proč hlasovalo proti a jaké problémy v kvótovém systému vidí. „Neřešíme otázky, které by problém řešit mohly - návratovou politiku, ochranu hranice, pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí,“ řekl po hlasování český ministr vnitra Milan Chovanec. Kvóty podle jeho názoru mohou být navíc pobídkou pro další lidi, aby se vydali na cestu do Evropy.
Praha požádala Evropskou komisi o odpovědi na deset otázek, jednou z nich je právní forma nynějšího rozhodnutí. Pokud půjde o legislativní opatření, je podle Chovance možné zvážit i žalobu.
Fico: Dokud budu premiér, kvóty na Slovensku nebudou
Slovenský ministr Robert Kaliňák poznamenal, že ministři neposlouchali racionální argumenty: „Jsem z tohoto bezprecedentního rozhodnutí velmi překvapený.“ Členské země EU se dosud v klíčových otázkách vyhýbaly rozhodování hlasováním a hledaly všeobecnou shodu. „Nedáme si vnutit žádné pevné kvóty na základě tohoto rozhodnutí,“ dodal slovenský ministr.
Ještě tvrdší slova zvolil slovenský premiér Robert Fico, když oznámil, že jeho země nebude rozhodnutí o kvótách respektovat: „Raději vstoupím do infringementu (procedury porušení pravidel)…. než abychom respektovali tento diktát, který byl učiněn většinou, jež nebyla schopna dosáhnout konsenzu v rámci EU. Dokud budu předsedou vlády Slovenské republiky, povinné kvóty na slovenském území nebudou uplatněny.“
S ostatními členy takzvané Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nakonec proti návrhu na rozdělení uprchlíků nehlasovalo Polsko. Varšava přitom v minulých dnech sdílela názor ostatních visegrádských zemí, že povinné kvóty nejsou řešením nynější migrační krize.
„Dnes byla důležitější solidarita s uprchlíky a s Evropou. S visegrádskou skupinou to bývalo různé,“ řekla na vysvětlenou polská ministryně Teresa Piotrowská. Ministr pro evropské záležitosti Rafal Trzaskowski uvedl, že „jasný odpor by vedl k tomu, že bychom neměli vliv na rozhodnutí“. Polsku podle něj záleželo například na tom, aby mohlo mít kontrolu nad tím, jakých uprchlíků se ujme.
Názorovému veletoči Varšavy ministr Chovanec nerozumí: „Dohoda premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně.“ Pro dnešek prý „Visegrád přestal existovat“.
Kvůli přerozdělování musí být zavedeny „hotspoty“
Podmínkou pro začátek přerozdělování uprchlíků je vznik takzvaných „hotspotů“ v Řecku a Itálii. V těchto místech by mělo docházet k registraci uprchlíků, jejich bezpečnostní kontrole a sejmutí otisků prstů. „Dokud nebudou hotspoty fungovat, přerozdělovat se nebude. Italové na to jsou poměrně připraveni, ale Řekové – diplomaticky řečeno – ne,“ upozorňuje státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Členské země se tedy fakticky dohodly na nástroji, který umožní v příštích dvou letech mimořádně přemístit z Řecka a Itálie celkem 120 tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, u nichž je velká pravděpodobnost na udělení azylu. Pro Česko to znamená převzetí 1215 osob z Řecka a 376 z Itálie, celkem tedy 1591 uprchlíků.
Podle kompromisního návrhu si země přerozdělí migranty ve dvou fázích - v první, bezprostřední vlně jde o 66 tisíc běženců. Důvodem je postoj Budapešti, která oznámila, že s migranty teď problém nemá; dalších 54 tisíc míst původně rezervovaných pro lidi z Maďarska tak bude sloužit jako rezerva pro příští rok.
Ostatní návrhy Evropské komise k řešení migrační krize, které se týkají například seznamu bezpečných zemí, posílení ochrany hranic EU či zřízení hotspotů, má projednávat další schůzka ministrů vnitra plánovaná na 8. října.
Na nedostatečnost evropských opatření vzhledem k závažnosti situace poukázal i Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR): „V této fázi nebude program pro přemisťování ke stabilizaci situace stačit. Počty těch, kteří budou potřebovat přemístit, budou muset být značně revidovány směrem vzhůru.“ Podle odhadů OSN se letos dostalo do Evropy po moři 480 tisíc uprchlíků. Nyní připlouvá denně kolem šesti tisíc lidí.
Hollande ocenil schválení kvót a vyhrožuje těm, kdo je nebudou dodržovat; Merkelová tradičně obecně vyzvala k soudržnosti
Evropa přijala svou odpovědnost vůči uprchlíkům, prohlásil francouzský prezident Francois Hollande s odkazem na přijatou dohodu o kvótách. „Všechny země by měly dodržet závazky, které přijaly. Některé nehlasovaly, ale to je pravidlo kvalifikované většiny. To znamená, že i ti, kteří hlasovali proti, by měli přijatou dohodu naplnit,“ dodal. V rozhovoru s televizní stanicí BFMTV Hollande také pohrozil, že případné neplnění dohody bude mít pro příslušné země důsledky. „Sankce existují,“ zdůraznil. „Takže tyto země se vystaví situaci, kdy by mohlo být zastaveno to, co dostávají. Nemůžete žádat Evropu o podporu a zdráhat se, když Evropa žádá solidaritu.“
Obecněji se k řešení uprchlické krize vyslovila německá kancléřka Angela Merkelová, která Evropu vyzvala k soudržnému konání. „Kdo utíká před válkou a politickým pronásledováním, může v Evropě najít útočiště - říkám v Evropě,“ zdůraznila. „Čím více budeme táhnout za jeden provaz, tím rychleji to dokážeme.“
Kancléřka byla v poslední době kritizována za to, že do Německa pozvala prakticky všechny Syřany, čímž prý uprchlickou krizi v Evropě ještě zhoršila. Do Německa už letos přišlo 521 000 běženců. Počet migrantů přicházejících do Bavorska na počátku týdne opět vzrostl - v pondělí jich bylo přes 11 000, tedy více než dvojnásobek oproti neděli. Jenom během prvních tří zářijových týdnů bylo v Německu nově zaregistrováno 107 464 uprchlíků, země jich letos očekává až milion.
