Maďarsko uvalí novou daň na banky, energetické firmy, pojišťovny a aerolinky

Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Na tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.

Vláda předpokládá, že jí díky novým daním přibude v rozpočtu ročně 800 miliard forintů (50,7 miliardy korun). Vybírat nové daně se kabinet chystá tento a příští rok, o svých přesných plánech ale kvůli současné nejistotě rozhodne až příští rok, řekl ministr a zdůraznil, že opatření není daní ze zisku, ale z extra zisku firem a že se nedotkne spotřebitelů.

Nagy uvedl, že bankovní sektor bude muset přispívat 300 miliardami forintů ročně nad rámec stávajících daní. Hlavní břemeno by měly nést energetické firmy, většinově tedy maďarská energetická skupina MOL, které zaplatí také 300 miliard forintů.

Padesát miliard forintů získá vláda od pojišťoven, 60 miliard od maloobchodníků, 40 miliard od telekomunikačních společností, 30 miliard od leteckých firem a 20 miliard od společností z farmaceutického sektoru. Kabinet také od roku 2023 znovu zavede daň z reklamy, což podle ministra znamená zvýšení rozpočtových příjmů o 15 miliard forintů.

Ministr rovněž řekl, že nová letecká daň se bude vztahovat na pasažéry všech aerolinek, které létají z Budapešti.

Stabilizace rozpočtu

Plán nového dodatečného zdanění připomíná daňová opatření premiéra Viktora Orbána, která zavedl kvůli stabilizaci rozpočtu a ekonomiky poté, co se v roce 2010 dostal k moci, napsala agentura Reuters. I když byla původně avizovaná jako přechodná, zůstala součástí maďarského daňového mixu, což investory znervózňuje.

Nové daně mají za cíl snížit rozpočtový deficit v tomto a příštím roce tak, aby schodek činil 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2023. Deficit zhoršila Orbánova štědrá politika před dubnovými parlamentními volbami a zavedení cenového stropu na ceny energií.

V reakci na oznámení vlády se propadly akcie velkých maďarských firem v čele s firmou MOL – klesly téměř o sedm procent. Akcie největší maďarské banky OTP ztrácely bezmála tři procenta a akcie telekomunikační firmy Magyar Telekom se odpoledne snížily téměř o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornie se potýká s extrémním počasím. Škody způsobují sníh i záplavy

Část amerického státu Kalifornie postihly během vánočního období mohutné záplavy. Silné deště, které mají v nejlidnatějším státě USA trvat do pátku, napáchaly největší škody v okrajové oblasti Los Angeles. Úřady tam vyzvaly k evakuaci asi 130 domů, které jsou nejvíc ohrožené sesuvy půdy. Ve vyšších horských polohách vánoční bouře přinesla velké množství sněhu. Bleskové povodně způsobily na mnoha místech podemletí silnic. Někteří řidiči museli svá auta nechat na pospas živlu, aby zachránili alespoň sebe. V souvislosti s bouřkami a silnými dešti v Kalifornii podle serveru listu Los Angeles Times zemřeli v posledních dnech nejméně tři lidé.
před 5 mminutami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
15:05Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rusové při leteckých útocích na Ukrajině zabíjeli i o Vánocích

Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruských leteckých útocích na Ukrajinu od středečního večera v Oděské, Charkovské a Černihivské oblasti, informovaly místní úřady. Kvůli zásahům energetické infrastruktury jsou napříč zemí hlášeny četné odstávky a výpadky proudu. V noci byl opět na několika místech, mimo jiné v Kyjevě, slyšet poplach. Terčem dronových náletů se stal i přístav a průmyslová zóna v Oděse. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkou delegací.
18:25Aktualizovánopřed 54 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 11 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 11 hhodinami
Načítání...