Macronova vláda poprvé zasedla. Francouzský prezident si také telefonoval s Putinem

Ve Francii zasedla ve čtvrtek dopoledne poprvé nová vláda konzervativce Édouarda Philippa, ve které jsou ministři pocházející z různých stran politického spektra. Prezident Emmanuel Macron poprvé mluvil s Vladimirem Putinem.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Macronem poprvé po jeho zvolení do funkce hlavy státu. Oznámil to Putinův úřad. Debata byla věnována zejména možné budoucí spolupráci při řešení ukrajinské krize.

Jednání se podle Kremlu týkalo dvoustranných rusko-francouzských vztahů a budoucích osobních kontaktů obou státníků. Oba politici ocenili „tradiční přátelské rusko-francouzské styky“ v politické, hospodářské, obchodní, kulturní a humanitární oblasti.

Francie je spolu s Ruskem, Německem a Ukrajinou členem takzvané normandské skupiny, která zaštiťuje diplomatická jednání za účasti znesvářených stran z ukrajinského Donbasu. Jejich cílem je ukončit tříletý konflikt na východě Ukrajiny, který si vyžádal kolem 10 tisíc lidských životů.

Poprvé zasedla francouzská vláda

Nový centristický prezident Emmanuel Macron na prvním zasedání vlády prohlásil, že jednou z priorit kabinetu bude reforma trhu práce, která musí být spuštěna co nejdříve.

Vláda čelila kritice, že její složení je čistě účelové, premiér to ale odmítl. Sbor je složený tak, aby se dodržela v kabinetu rovnost mezi pohlavími – v křeslech ministrů usedlo 11 mužů a 11 žen. 

Reforma trhu práce reaguje na vysokou nezaměstnanost ve Francii. Ta dosahuje téměř deseti procent a postihuje nejvíce mladé lidi. Předchozí socialistická vláda se s ní vypořádat nedokázala, její plán na reformu zákoníku práce vzbudil v zemi velké protesty.

Předák pravicových republikánů Francois Baroin dnes v rozhlase řekl, že Philippův kabinet je jen „provizorní“ na čtyři týdny do červnových voleb. „Jeho smyslem je získat prezidentskou většinu,“ řekl Baroin. Philippe v jiném ranním rozhovoru toto obvinění odmítl. „Je to vláda sestavená tak, aby vydržela,“ sdělil premiér.

Kromě premiérského postu obdržel další politik republikánů Bruno Le Maire funkci ministra financí. Za socialisty je v kabinetu dosavadní ministr obrany Jean-Yves Le Drian, který povede francouzskou diplomacii. Centristy zastupuje v resortu spravedlnosti Francois Bayrou, který v předvolební kampani pomohl Macronovi vyhoupnout se do postavení favorita.

Vláda Emmanuela Macrona
Zdroj: ČTK/AP/Philippe Wojazer

Až na centristy nejsou stávající velké strany, tedy republikáni a socialisté, ze situace nadšení a své členy ve vládě spíše považují za přeběhlíky. Zástupce republikánů ve čtvrtek řekl, že strana v nadcházejících volbách postaví proti Le Maireovi svého kandidáta, neboť „někdo musí její program hájit“. 

Elysejský palác dal přitom najevo, že ministři, kteří budou v parlamentních volbách poraženi, budou muset rezignovat. Toto pravidlo bylo podle listu Le Figaro zavedeno v roce 2007, jeho jedinou „obětí“ se dosud stal konzervativec Alain Juppé, jehož v jeho volebním obvodě porazila socialistka.

Podle průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky byly ve čtvrtek zveřejněny, podpora Macronovy nové strany Republika v pohybu před volbami roste. Tím se zvětšuje i šance, že Macron získá pro své reformní plány podporu v parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Nový šéf Elysejského paláce zamýšlí mimo jiné snížit daně firmám, reformovat trh práce, snížit veřejné výdaje a spustit investiční program v hodnotě 50 miliard eur.

Z ankety agentury Harris Interactive vyplynulo, že Republiku v pohybu chce volit 32 procent ze 4600 oslovených voličů, což je oproti předchozí sondáži z 11. května nárůst o tři procentní body.

Jiný průzkum ale ukázal, že důvěra veřejnosti v nového prezidenta a premiéra na úvod jejich mandátu je nejnižší za posledních nejméně 20 let. Macronovi věří 46 procent lidí a Philippovi 36 procent lidí, ukázala anketa agentury Elabe.

Macron ve funkci vystřídal socialistu Francoise Hollanda, který byl hlavně v závěru svého mandátu velmi nepopulární.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 5 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 21 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 33 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 46 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami
Načítání...