Nedělní parlamentní volby podle očekávání posílily francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Jeho strana Republika v pohybu získala většinu. Macron tak má teď ze všech lídrů sedmadvacítky na první pohled nejsilnější postavení.
Macron má po parlamentních volbách k funkci, která sama o sobě zaručuje velké pravomoci, i silný mandát. Může tak rozjet slibované reformy. Nejen doma, ale i v Evropské unii.
Nejmladší vládce Francie za posledních dvě stě let prosazuje užší spolupráci eurozóny - hlavně zavedení ministra pro euro a zřízení společných fondů.
Takový krok Německo dlouho jasně odmítalo, teď už se tak rozhodně nebrání. „Z německého pohledu by bylo možné změnit evropské smlouvy, pokud to bude dávat smysl,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.
Důvěru obyvatel v Unii mají ještě předtím vrátit opatření, která Macron zabalil do lákavého názvu Ochranná Evropa. Pro lidi z východních států včetně Česka ale znamenají spíš hořkou pilulku. Francouzský prezident v jejich rámci prosazuje třeba tvrdší pravidla pro odměňování pracovníků v zahraničí.
„Přál bych si vybudovat mnohem přísnější dohodu, která nám umožní zabránit sociálnímu dumpingu v Evropě. Abychom měli opravdu otevřený pracovní trh založený na schopnostech a výkonech, ne na tom, že zaměstnanci stojí v některých zemích méně než v jiných,“ uvedl Macron.
Jeho pasování do vůdčí evropské role pomohlo i sebevědomé vystupování při setkáních s americkým a ruským prezidentem a britský odchod z Unie.
Evropa viděla před třemi lety reformátora také v italském premiérovi Matteu Renzim, ale jeho přílišné ambice smetli italští voliči vloni v referendu.
