Macron nabídl Paříž jako prostředníka pro jednání mezi Bagdádem a Kurdy

Francie by mohla být prostředníkem v jednáních Bagdádu s iráckými Kurdy po sporném referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu. Navrhl to francouzský prezident Emmanuel Macron na jednání s iráckým premiérem Hajdarem Abádím v Paříži. Abádí podle agentury AFP uvedl, že jeho vláda si nepřeje ozbrojenou konfrontaci s kurdskými jednotkami. Dodal ale, že autorita centrální vlády musí převážit.

„Nechceme ozbrojený střet, nechceme boje, ale autorita federální vlády musí převážit. Nikdo ji nesmí narušit,“ řekl Abádí. Kurdské bojovníky vyzval, aby zůstali součástí iráckých jednotek. „Tak můžeme zajistit bezpečnost občanů a příslušné oblasti obnovit,“ dodal s odkazem na potřebnou rekonstrukci území dobytých od IS.

Území obývané Kurdy
Zdroj: ČT24

Francie podle Macrona podporuje stabilitu a územní celistvost Iráku. Práva Kurdů by ale měla být uznána v rámci irácké ústavy, uvedl prezident. Šéf Elysejského paláce také vyzval k národnímu smíření a vytvoření vlády, v níž by zasedli i Kurdové, s nimiž „Francie udržuje blízké styky“. Dialog je jedinou cestou z krize a Francie je připravena aktivně se podílet na jednáních mezi Bagdádem a Kurdy, dodal Macron.

Bude Kurdům znemožněn vývoz ropy?

Turecko, Írán a Irák projednají, zda uzavřít ventily ropovodů, kterými se přepravuje ropa z iráckých kurdských oblastí do přístavů. V tureckých médiích to uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Všechny tři vlády zvažují tento krok jako reakci na již zmiňované referendum.

Teherán a Ankara se totiž obávají, že posílí separatistické tendence Kurdů žijících v Turecku a Íránu. Referendum bylo ostatně hlavním tématem jednání během Erdoganovy středeční návštěvy Teheránu.

Erdogan rovněž kritizoval, že se hlasování v referendu zúčastnili také obyvatelé sporné ropné provincie Kirkúk, a zdůraznil, že tato oblast netvoří součást kurdské autonomie a hlasování tam bylo naprosto nelegitimní.

Írán a Turecko spolu na hranici s Irákem po referendu podnikly společné vojenské manévry a rovněž pohrozily, že na kurdskou autonomii v severním Iráku podobně jako Bagdád uvalí hospodářské sankce.

  • Ankara má úzké obchodní vztahy s kurdskou regionální vládou v Iráku, která přes Turecko denně pumpuje tisíce barelů ropy. Kurdská autonomie v Iráku rovněž nedávno schválila plány, jež ruskému ropnému koncernu Rosněfť umožní v regionu investovat do plynovodu k exportu plynu do Turecka a do Evropy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 mminutou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 46 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...