Pařížské muzeum Carnavalet přestane používat římské číslice a nahradí je arabskými. Zatímco pro milovníky historie se jedná možná o kontroverzní krok, francouzská muzea jej využívají k tomu, aby přilákala návštěvníky. Carnavalet argumentuje tím, že římské číslice jsou v současnosti pro mnohé návštěvníky už nesrozumitelné. Jejich používání omezilo i známé muzeum Louvre.
Ludvík XVI. bude nově 16. Pařížská muzea mění římské číslice na arabské
Ředitelka muzea Carnavalet, které mapuje pařížskou historii, uvedla, že pro některé návštěvníky „mohou římské číslice být překážkou pro pochopení expozice“. „Bude to přínosem pro handicapované lidi, a to jak mentálně, tak i fyzicky. Pomůže to i těm, kteří chtějí informace trochu zjednodušit,“ uvedla Noémie Giardová.
Krok muzea přitom rozděluje veřejnost laickou i odbornou. Hlasitě proti se totiž ozvali kurátoři italských muzeí. Podle komentátora Massima Gramelliniho, jenž má sloupek v prestižním deníku Corriere della Sera, je zrušení římských číslic „souhrnem probíhající kulturní katastrofy“.
Podle něho na školách římské číslice nejsou vyučované, a proto se nyní otevírá prostor pro jejich zrušení. „V dobách Ludvíka XVI. či 16. by ředitelku muzea sťali. My jí hlavu ponecháme za podmínky, že ji bude používat,“ řekl italský novinář a historik Massimo Gramellini.
„Dávejte ve škole pozor a učte se“
S kritikou, která minulý týden zazněla v italském tisku, souzní předseda sdružení francouzských učitelů antických jazyků François Martin. „Je to typický příklad sporu, zda byla dříve slepice nebo vejce. Ale čím méně budou římské číslice používány, tím méně je budou lidé znát,“ uvedl.
Úvahy o rušení římských číslic přicházejí i z pařížského Louvre. Zejména návštěvníci ze zahraničí je prý nedokáží rozluštit. „Přiznáváme tím slabost, vzdáváme to. Myslím, že opravdovým řešením by bylo sdělení: dávejte ve škole pozor a učte se,“ prohlásil profesor historie umění Philippe Plagnieux.
Podle historika umění a bývalého ředitele pražské Národní galerie Jiřího Fajta by měla být znalost římských číslic součástí všeobecného vzdělání, o které je třeba pečovat. „Muzea ve 21. století mají poslání ve vzdělávání jednotlivce a společnosti. Až na druhém místě přichází zábava a měli bychom být obezřetní, abychom vzdělávání nezaměňovali za ni,“ uvedl.
Dodal, že při každém zjednodušování existuje riziko zkreslení obsahu. Informace podle Fajta musí být srozumitelná, jasná a věcně správná. „Není špatně, že se muzea snaží přilákat do svých prostor širokou veřejnost, ale myslím si, že ta nepodbízivost a věcná správnost je důležitá,“ podotkl.