Pro most v americkém Baltimoru se stalo osudným, že loď narazila do pilíře, který podpíral hlavní mostní pole, pokud by k nárazu došlo na kraji, mohla být situace příznivější, míní Pavel Ryjáček z Fakulty stavební ČVUT. Také podle jeho kolegy Tomáše Rottera by žádná podobná konstrukce takový náraz nevydržela. Bývalý kapitán dálné plavby Jindřich Vodička uvedl, že za normálních okolností by se něco takového nemělo vůbec stát, neboť komerční lodě doprovázejí v USA místní lodivodi, kteří perfektně znají plavební dráhu a cestu lodi de facto řídí. Některá americká média ale uvádějí, že loď byla neovladatelná a varovala úřady před možnou kolizí.
„Došlo k nárazu poměrně velké lodi do podpěry, která podpírá hlavní mostní pole o rozpětí 366 metrů. Došlo k poškození podpory a konstrukce při takto zvýšeném rozpětí není schopna přenášet své zatížení a propadá se. Došlo k porušení horního i dolního pasu i na druhé straně mostního pole. Je možné, že došlo ke smeknutí z ložisek i na pravé straně, které pak následně vedlo ke kolapsu krajního pole,“ popsal specialista na ocelové a dřevěné mostní konstrukce Ryjáček.
„Samozřejmě tam došlo i k přerozdělení namáhání od podporových částí do středu rozpětí. Jedná se o trámovou spojitou konstrukci s náběhy, která má vysoké namáhání právě v nábězích nad podporami. Při kolapsu hlavního mostního pole dojde k přerozdělení směrem do středu rozpětí, což pak ta konstrukce už nemusí unést,“ pokračoval expert.
„Zřícenou částí mostu jsou zřejmě tři mostní pole v celkové délce pět set až šest set metrů, neporušené zůstaly nájezdové rampy,“ doplnil jeho kolega z fakulty Rotter.
- mostní pole – označení části mostu ležící mezi sousedními podpěrami nebo ložisky
- mostní ložisko – přenáší zatížení z nosné konstrukce do mostních podpěr, může být pevné i pohyblivé
- mostní podpěra – podpírá svrchní stavbu mostu a přenáší zatížení do základové půdy
- mostní opěra – označení krajní podpěry mostu
Podle obou bylo rozhodující, že loď narazila právě do podpěry hlavního mostního pole. „To bylo kritické místo, žádný most podobné konstrukce by takovému nárazu nikdy nemohl vyhovět,“ podotkl Rotter.
„Tato podpora je kritické a rozhodující místo. Pokud odstraníte podporu nebo pylon, pilíř i jiného typu mostu, tak ta konstrukce většinou nemá šanci takové namáhání přenést. Pokud by to byla opěra někde na konci, tak by to byla příznivější situace,“ uzavřel Ryjáček.
Jednou z možností zřícení mostu mohl být podle odborníka na diagnostiku a hodnocení staveb Jiřího Kolíska také vodorovný posun příhradové konstrukce, tedy prutové soustavy mostu. Ze zveřejněných videozáběrů to ale nejde poznat, a na vině tak primárně podle něj bylo poškození pilíře.
Podle Tomáše Rottera z Fakulty stavební ČVUT by pilíř před nárazem takto velké lodi žádné opatření nemohlo ochránit. „Nic takového nikde ve světě neexistuje. Musela by to být nějaká masivní betonová zeď několik set metrů dlouhá, která by byla schopná odolávat příčným silám při nějakém vychýlení lodi z toho plavebního koridoru,“ popsal. Dodal, že takové opatření je nerealistické a podobným katastrofám je třeba zabránit udržením lodi v plavebním koridoru.
Bývalý kapitán dálné plavby: K takové havárii by nemělo dojít
Podle bývalého kapitána dálné plavby Vodičky by se za normálních okolností vůbec nemělo něco takového stát.
„V těchto vodách jsou Američané velice opatrní při plavbě komerčních lodí. Loď musí mít vždy na palubě amerického lodivoda. Ten sice není odpovědný za plavbu lodi, odpovědnost zůstává na kapitánovi a důstojníkovi, který má právě službu, ale ten Američan vlastně – ne de iure, ale de facto – tu loď řídí. Američtí lodivodi jsou zkušení, znají tato místa, měli by tu loď řídit naprosto profesionálně v plavební dráze a nemělo by k takové havárii dojít.“
Vodička připustil, že s takto velkou lodí se složitě manévruje, neboť má mimo jiné velkou setrvačnost. Zároveň je ale její rychlost přizpůsobena plavební dráze. „Plavební dráha je vytvořena tak, aby i velké lodě mohly bezpečně a včas změnit kurz či rychlost a vyhnuly se podobným kolizím.“
Z neutajovaného dokumentu amerického úřadu pro kybernetickou bezpečnost CISA ale podle webu stanice ABC vyplývá, že loď „přišla o pohon“, když opouštěla přístav, a varovala úřady před ztrátou kontroly nad plavidlem a možnou srážkou. Ztráta pohonu může nastat například kvůli poruše motoru nebo při výpadku proudu.
Z trajektorie lodi je také vidět, že kurz změnila náhle. „K tomu mohly vést dvě příčiny – buď ztratila posádka nad plavidlem vládu, tedy došlo k poruše kormidelního zařízení, anebo to bylo větrem,“ vysvětlil kapitán dálné námořní plavby Karel Zeman. „Náklad na takovéto kontejnerové lodi je jako dva panelové domy. A když do toho při malé rychlosti lodi ze strany zafouká vítr, tak je loď neřiditelná,“ dodal s tím, že loď krátce po vyplutí z místa nakládky nemohla mít velkou rychlost.
Stach: Most je důležitou dopravní tepnou
Most byl otevřený v roce 1977 a pojmenovaný pro Francisi Scottovi, autorovi slov americké státní hymny. Pro Baltimore je velmi důležitý, uvedl člen vědecké redakce ČT Daniel Stach.
„Pro Baltimore je tento most naprosto klíčový, přechází přes něj obrovské množství zboží a je na něj také navázána spousta pracovních míst. Podle oficiálního webu jde přímo o více než patnáct tisíc pracovních míst, kromě nich je na něj navázáno dalších čtyřicet tisíc pracovních míst,“ dodal Stach.
Čtyřproudý příhradový ocelový most Francis Scott Key Bridge byl otevřen v Baltimoru ve státě Maryland v USA v roce 1977 po pěti letech výstavby. Jeho délka činila 2,6 kilometru a ročně po něm projelo odhadem 11,5 milionu vozidel.
Pojmenován je po básníkovi Francisi Scottu Keyovi, který je autorem textu americké hymny The Star-Spangled Banner (Hvězdnatý prapor) anglického skladatele Johna Stafforda Smithe.
Podle agentury AP zřícení mostu způsobí na východním pobřeží logistickou „noční můru“ na několik měsíců, ne-li let. Zastaví lodní dopravu v baltimorském přístavu a omezí nákladní i příměstskou dopravu. Most byl součástí silničního okruhu a mezinárodní dálnice známé jako Baltimore Beltway (Interstate 695).
Most vedl přes řeku Patapsco do baltimorského přístavu, který je nejvytíženějším přístavem v USA pro přepravu automobilů. Podle oficiálních údajů v roce 2023 odbavil více než 750 tisíc vozidel. Je to také největší americký přístav podle objemu překládky zemědělských a stavebních strojů a zemědělských produktů a terminál pro výletní plavby. Na mostě se vybíralo mýtné.
Kovový příhradový most měl zavěšenou mostovku, což podle odborníků přispělo k jeho úplnému zřícení. Loď zřejmě narazila do hlavního betonového pilíře, který spočívá na dně pod vodou a je součástí základů. Hlavní rozpětí o délce 366 metrů bylo třetím nejdelším rozpětím mezi spojitými příhradovými mosty na světě.
Most je i důležitou dopravní tepnou. „Je to náběh na takzvanou interstate, tedy mezistátní silnici, navádí auta potom dál, a proto je to důležitá spojnice. Navazuje na další dopravní uzly, skrz které lze Baltimore objet, ale hlavně na další části, které vedou do Annapolis a dál na jih, ať je to Washington, nebo další části USA,“ uzavřel redaktor ČT.
Experti: V Česku je pravděpodobnost takové nehody menší
Podobné typy mostů s ocelovou příhradovou konstrukcí se podle Kolíska běžně staví po celém světě. Známé jsou například příhradové konstrukce mostu na Výtoni v Praze, v zahraničí obloukový most přes zátoku v Sydney. To jsou ale starší mosty, v moderní výstavbě se podle statika Václava Losíka příhradové konstrukce mostů příliš nevyskytují.
Pravděpodobnost toho, že by se podobná událost jako v Baltimoru stala také v Česku, je podle Ryjáčka mnohem menší. Lodě velikosti té, co narazila do mostu v Baltimoru se totiž v Česku nevyskytují. Podjezdná výška českých mostů na plavební dráze je maximálně 5,25 metru a momentálně se pracuje na jejím navýšení na sedm metrů. Loď v Baltimoru je ale podle Ryjáčka několikanásobně větší než plavidlo, které by bylo možné vidět na Labi či Vltavě.
Ve vnitrozemské plavbě v Česku narazí loď do mostu podle ředitele pražské pobočky Státní plavební správy Hynka Beneše jen velmi zřídka, přibližně jednou za pět let. V drtivé většině je příčinou nehody nesprávný manévr s plavidlem, tedy chování jeho vůdce. Vzhledem k tonáži vnitrozemských plavidel je zpravidla následkem kolize lodi a mostu poškození plavidla, nikoliv mostu.
