Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že epidemická situace v Česku je extrémně vážná, což znamená, že opatření proti šíření koronaviru je třeba zpřísnit. Naznačil, že v opatřeních, která vláda nově zavede, budou hrát roli i zkušenosti z Izraele. Tam platila opakovaně velmi přísná uzávěra.
Lockdown podle Izraele: Omezení pohybu, zákaz návštěv i policejní kontroly
Události: Uzávěry v Izraeli (zdroj: ČT24)
Základním rysem izraelských lockdownů bylo výrazné omezení svobody pohybu. Loni na jaře měli lidé zakázáno se vzdalovat od svých domovů na víc než sto metrů, při druhé a třetí vlně pandemie to byl limit jeden kilometr. Výjimky platily pro cestu k lékaři, na nutné nákupy nebo do práce.
Na dálnicích a silnicích vyrostla policejní kontrolní stanoviště a i při krátké cestě autem nebo pěšky bylo nutné vysvětlit důvod své cesty. Zakázány byly návštěvy v jiných domácnostech, než ve kterých člověk trvale žije.
První uzávěra v zemi platila od března do začátku května. Na konci druhé uzávěry zavedené v září se denní přírůstek nakažených pohyboval kolem tisíce. Od té doby počet nakažených prudce přibýval.
Obě dávky očkování dostala třetina Izraelců
Třetí uzávěra byla zavedena v prosinci, tedy v době, kdy Izrael zahájil svou mohutnou vakcinační kampaň. Na poslední uzávěru se vztahovaly asi dvě desítky výjimek, a kromě nutných cest do práce či k lékaři lidé mohli cestovat také za účelem očkování či individuálních sportovních aktivit nebo sportu členů jedné domácnosti. Pro naprostou většinu cestujících zůstalo od 25. ledna do 20. února uzavřeno mezinárodní Ben Gurionovo letiště.
Obě dávky očkování už dostala zhruba třetina Izraelců a země nedávno uvolnila část opatření. Do některých míst budou moci jen ti, kdo covid-19 prodělali nebo jsou proti této nemoci očkovaní a mají takzvaný zelený pas. Jde o posilovny, hotely, divadla či dějiště sportovních zápasů. I pro neočkované se otevřely nákupní centra, muzea, knihovny a svatostánky. Lidé tam ale nadále musejí nosit roušky a dodržovat pravidla vzájemných rozestupů. Pro další ročníky se otevřely základní a střední školy.
Izrael má teď tisíce nových případů denně, dramaticky však klesá úmrtnost a život se vrací do ulic. „Je tu zajímavý rozdíl. Když končila první vlna, tak to bylo provázeno daleko větším vydechnutím, pocitem, že je po všem, a teď už si to mohou řešit experti. Toto teď chybí. Izrael uvolňuje, ale v podmínkách, kdy jsou si populace i elita vědomi, že není konec,“ uvádí blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Podle něj na první lockdown izraelská populace reagovala poměrně pozdě. Při druhé uzávěře cítili obyvatelé frustraci, že epidemie nekončí a vláda nezabránila jejímu návratu. Třetí lockdown přinesl apatii, ale také realistickou naději a perspektivu v podobě vakcinace. Izrael přesto koncem ledna zpřísnil uzavření hranic. „Řekli si: Po dobu vakcinace si nekažme tento úspěšný příběh tím, že nám sem budou vnikat mutace,“ doplňuje Borek.
Další izraelské rozvolňování bude v březnu
Pondělní rozvolnění v Izraeli přišlo přesně rok od zjištění prvního případu v zemi. Vláda si od toho slibuje oživení ekonomiky: „Zelený pas postupně zemi znovu otevře,“ nechal se o víkendu slyšet premiér Benjamin Netanjahu. Další rozvolňování jeho kabinet podle agentury Reuters plánuje na březen, kdy se budou konat předčasné parlamentní volby.
V Česku vláda během jarní vlny zavřela školy, obchody a omezila volný pohyb: povolené byly jen cesty do práce, za rodinou nebo k lékaři. Právě na omezení pohybu – třeba po určité hodině, nebo od určité vzdálenosti od bydliště – vláda potřebuje nouzový stav.