Litva: Putin může chtít před nástupem Trumpa otestovat NATO v Pobaltí

Nahrávám video
Zpravodaj ČT: Pobaltí má obavy z ukrajinského scénáře
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin by se v příštích týdnech mohl pokusit nějakým způsobem otestovat vojenskou a diplomatickou připravenost NATO, ještě než nastoupí do Bílého domu Donald Trump. Alianci před možnými záměry Kremlu varoval šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius, který řekl, že má „velký strach“ o Pobaltí, stejně jako o syrské Aleppo.

Pobaltí sleduje nástup Trumpa s obavami. Americký miliardář během kampaně Putina často chválil jako schopného lídra. Republikán také varoval, že reakce USA na případnou agresi není samozřejmá, pokud spojenci nedodržují své finanční závazky.

Dohodnutá dvě procenta HDP dává z pobaltských zemí do rozpočtu Aliance zatím jen Estonsko, Litva se k tomu ale pomalu blíží a bude se snažit ukázat Západu, že je spolehlivým partnerem.

Země bývala součástí Sovětského svazu a hraničí s ruským Kaliningradem. Tam Kreml soustřeďuje radary, systémy protivzdušné obrany či protilodní střely, což okolní země znepokojuje.

Moskva je tedy v Litvě vnímána jako bezprostřední vojenská hrozba. „Rusko není supervelmocí, je to superproblém,“ řekl BBC Linkevičius. Putin by mohl využít týdnů, které zbývají do Trumpova nástupu, k otestování vojenské připravenosti a diplomatických schopností Aliance, míní litevský ministr.

Pobaltské země považují rozpínavost Ruska za reálnou hrozbu. V uplynulých měsících ruská vojenská letadla několikrát narušila vzdušný prostor Litvy a Estonska. Klidu nepomáhají ani ruská cvičení blízko hranic nebo rozmístění Iskanderů v Kalininagradu. Ruská média si navíc v poslední době nejednou pohrávala s plánem napadení Pobaltí, které by mělo trvat maximálně dva dny.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Upozornil, že nová americká vláda začne pracovat až ve druhé polovině ledna. „Mám velký strach a obavy z tohoto období nejen kvůli našemu regionu, ale také doufám, že Aleppo do té doby nezmizí z mapy,“ podotkl šéf litevské diplomacie.

Litevci si ještě pamatují ruské tanky v ulicích

Rusko trvá na tom, že hrozbou není – to NATO se podle něj snaží rozpínat směrem na východ a znepokojuje Rusy. Mnozí Litevci ale těmto řečem nevěří, protože uplynulo jen 25 let od chvíle, kdy Moskva vyslala do Vilniusu tanky, aby potlačily pokojné protesty za nezávislost.

„Nejlépe pochopí Rusko ti, kteří jsou mu nejblíž. Pamatuji si zvuk tanků na ulicích, útočící ruské vojáky. Takže být v tomto ohledu naivní – to je ta poslední věc, co bych udělal,“ sdělil BBC opoziční politik Gabrielius Landsbergis.

Letáky mají připravit civilisty na ruskou invazi

Litva se už rozhodla opět zavést povinnou vojnu a úřady rozdávají letáky, které radí lidem, co dělat v případě ruské invaze – třeba jak identifikovat různá ruská obrněná vozidla nebo jak informovat litevské ozbrojené síly během války.

„Je to budíček, neříká, že sem jdou, ale že hrozba roste každým dnem,“ podotkl major Linas Idzelis. Litevci ale doufají, že Trump nakonec začne sdílet jejich názor a bude považovat Rusko spíš za hrozbu než za možného partnera.

Litva, stejně jako Lotyšsko a Estonsko, vstoupila do NATO v roce 2004. Vztahy Ruska s pobaltskými republikami se výrazně zhoršily od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo vojensky proruské separatisty na východě Ukrajiny.

Aliance plánuje, že do Pobaltí pošle v nejbližší době více vojáků. Barack Obama přitom slibuje, že na plánech se nic nemění, dokud je ve funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 16 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 28 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...