Ruský prezident Vladimir Putin by se v příštích týdnech mohl pokusit nějakým způsobem otestovat vojenskou a diplomatickou připravenost NATO, ještě než nastoupí do Bílého domu Donald Trump. Alianci před možnými záměry Kremlu varoval šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius, který řekl, že má „velký strach“ o Pobaltí, stejně jako o syrské Aleppo.
Litva: Putin může chtít před nástupem Trumpa otestovat NATO v Pobaltí
Zpravodaj ČT: Pobaltí má obavy z ukrajinského scénáře (zdroj: ČT24)
Pobaltí sleduje nástup Trumpa s obavami. Americký miliardář během kampaně Putina často chválil jako schopného lídra. Republikán také varoval, že reakce USA na případnou agresi není samozřejmá, pokud spojenci nedodržují své finanční závazky.
Dohodnutá dvě procenta HDP dává z pobaltských zemí do rozpočtu Aliance zatím jen Estonsko, Litva se k tomu ale pomalu blíží a bude se snažit ukázat Západu, že je spolehlivým partnerem.
Země bývala součástí Sovětského svazu a hraničí s ruským Kaliningradem. Tam Kreml soustřeďuje radary, systémy protivzdušné obrany či protilodní střely, což okolní země znepokojuje.
Moskva je tedy v Litvě vnímána jako bezprostřední vojenská hrozba. „Rusko není supervelmocí, je to superproblém,“ řekl BBC Linkevičius. Putin by mohl využít týdnů, které zbývají do Trumpova nástupu, k otestování vojenské připravenosti a diplomatických schopností Aliance, míní litevský ministr.
Pobaltské země považují rozpínavost Ruska za reálnou hrozbu. V uplynulých měsících ruská vojenská letadla několikrát narušila vzdušný prostor Litvy a Estonska. Klidu nepomáhají ani ruská cvičení blízko hranic nebo rozmístění Iskanderů v Kalininagradu. Ruská média si navíc v poslední době nejednou pohrávala s plánem napadení Pobaltí, které by mělo trvat maximálně dva dny.
Upozornil, že nová americká vláda začne pracovat až ve druhé polovině ledna. „Mám velký strach a obavy z tohoto období nejen kvůli našemu regionu, ale také doufám, že Aleppo do té doby nezmizí z mapy,“ podotkl šéf litevské diplomacie.
Litevci si ještě pamatují ruské tanky v ulicích
Rusko trvá na tom, že hrozbou není – to NATO se podle něj snaží rozpínat směrem na východ a znepokojuje Rusy. Mnozí Litevci ale těmto řečem nevěří, protože uplynulo jen 25 let od chvíle, kdy Moskva vyslala do Vilniusu tanky, aby potlačily pokojné protesty za nezávislost.
„Nejlépe pochopí Rusko ti, kteří jsou mu nejblíž. Pamatuji si zvuk tanků na ulicích, útočící ruské vojáky. Takže být v tomto ohledu naivní – to je ta poslední věc, co bych udělal,“ sdělil BBC opoziční politik Gabrielius Landsbergis.
Letáky mají připravit civilisty na ruskou invazi
Litva se už rozhodla opět zavést povinnou vojnu a úřady rozdávají letáky, které radí lidem, co dělat v případě ruské invaze – třeba jak identifikovat různá ruská obrněná vozidla nebo jak informovat litevské ozbrojené síly během války.
„Je to budíček, neříká, že sem jdou, ale že hrozba roste každým dnem,“ podotkl major Linas Idzelis. Litevci ale doufají, že Trump nakonec začne sdílet jejich názor a bude považovat Rusko spíš za hrozbu než za možného partnera.
Litva, stejně jako Lotyšsko a Estonsko, vstoupila do NATO v roce 2004. Vztahy Ruska s pobaltskými republikami se výrazně zhoršily od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo vojensky proruské separatisty na východě Ukrajiny.
Aliance plánuje, že do Pobaltí pošle v nejbližší době více vojáků. Barack Obama přitom slibuje, že na plánech se nic nemění, dokud je ve funkci.