Litva na hranici s Kaliningradskou oblastí postaví plot

Nahrávám video

Litva se rozhodla postavit plot na své hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí. Oznámil to litevský ministr vnitra Eimutis Misiunas. Důvody jsou podle něj ekonomické, a to zabránit pašování, a geopolitické – posílit hranice Evropské unie.

Stavba hraniční bariéry, dlouhé přibližně 130 kilometrů a vysoké dva metry, podle ministra začne na jaře. Hotová by měla být do konce roku.

„Nezastaví tanky, ale bude postavena tak, aby ji nebylo možné přelézt,“ uvedl Misiunas. Poznamenal, že plot by měl zabránit provokacím na hranicích.

Unie většinu plotu zaplatí

Náklady na vybudování plotu ponese z větší části Evropská unie, která zaplatí 25 milionů eur (675 milionů korun). Příspěvek Litvy má být 3,6 milionu eur.

Kaliningradská oblast je silně militarizované ruské území ležící u Baltského moře mezi Litvou a Polskem. Rusko tam nedávno přesunulo mobilní systémy Iskander - rakety s doletem 500 kilometrů mohou nést i jaderné hlavice.

Lidé se v Litvě hlásí do kurzů přežití

Litva také nedávno vydala novou příručku pro civilisty pro případ invaze. Tamní domobrana už má i konkrétní podobu: Lidé se hlásí k vojenskému výcviku nebo do kurzů přežití v divoké přírodě.

Vedení partyzánské války proti případným okupantům nacvičují civilisté v maskáčích uprostřed lesů nedaleko litevské metropole. Taktiku boje, střelbu, odjištění granátu, pohyb nebo krytí v nepřátelském terénu trénují muži i ženy pod dohledem zkušených vojáků.

„Svět se může změnit každou hodinu, každou minutu, každý den,“ uvedl bývalý voják Ziluinas Pastarnokas, který spoluzaložil skupinu pořádající výcvik pro civilisty.

Litva se osvobodila ze sovětského područí v roce 1990, dvanáct let je členem Evropské unie a NATO. Spolu s Lotyšskem, Estonskem, ale i Polskem je vůči Rusku kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu a podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny podezřívavá.  

Obranu posiluje i Polsko

Vyšší opatření v bezpečnosti přijalo koncem roku i Polsko, kde jsou aktuálně první američtí vojáci. Polský parlament v prosinci schválil zavedení takzvané územní obrany. Novou složku armády budou tvořit dobrovolníci se zbraněmi. Cílem nového opatření je, aby se země dokázala bránit vlastními silami.

Vznikající územní obrana bude pátým pilířem armády vedle pozemního vojska, letectva, námořnictva a speciálních jednotek. Varšava mluví o rostoucím nebezpečí ze strany Ruska. „Je to země, která uvažuje v imperialistických hranicích, země, které překážíme v expanzi,“ uvedl ministr obrany Antoni Macierewicz.

V roce 2019 by nové obranné síly měly mít už 54 tisíc členů. Přitom každý patnáctý bude vojenský profesionál, zbytek dobrovolníci. 

Už v roce 2015 Polsko v reakci na rozhodnutí Moskvy o umístění raket oznámilo, že na své hranici s Kaliningradskou oblastí, která měří 200 kilometrů, postaví šest strážních věží – padesát metrů vysokých.

Mluvčí polské pohraniční stráže Miroslawa Aleksandrowiczová řekla, že náklady na výstavbu věží v Polsku by měly vyjít na přinejmenším 14 milionů zlotých (94,2 milionu korun). Projekt z většiny opět financuje Evropská unie.

Záměr posílit hranici s Ruskem, ať už plotem, nebo vysláním většího počtu jednotek, oznámilo i Estonsko, uvedl ve vysílání ČT24 zpravodaj ČT Miroslav Karas. To spolu s Litvou v pondělí podepsalo se Spojenými státy dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto pobaltských zemí vyslala vláda odcházejícího prezidenta Baracka Obamy. Lotyšsko stejnou dohodu podepsalo v pátek.

Uzavřením těchto smluv chce Pobaltí posílit formální závazky Washingtonu vůči spojencům, obávajícím se případných snah Ruska o jejich destabilizaci, poznamenala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 6 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 8 hhodinami
Načítání...