Litva na hranici s Kaliningradskou oblastí postaví plot

Nahrávám video

Litva se rozhodla postavit plot na své hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí. Oznámil to litevský ministr vnitra Eimutis Misiunas. Důvody jsou podle něj ekonomické, a to zabránit pašování, a geopolitické – posílit hranice Evropské unie.

Stavba hraniční bariéry, dlouhé přibližně 130 kilometrů a vysoké dva metry, podle ministra začne na jaře. Hotová by měla být do konce roku.

„Nezastaví tanky, ale bude postavena tak, aby ji nebylo možné přelézt,“ uvedl Misiunas. Poznamenal, že plot by měl zabránit provokacím na hranicích.

Unie většinu plotu zaplatí

Náklady na vybudování plotu ponese z větší části Evropská unie, která zaplatí 25 milionů eur (675 milionů korun). Příspěvek Litvy má být 3,6 milionu eur.

Kaliningradská oblast je silně militarizované ruské území ležící u Baltského moře mezi Litvou a Polskem. Rusko tam nedávno přesunulo mobilní systémy Iskander - rakety s doletem 500 kilometrů mohou nést i jaderné hlavice.

Lidé se v Litvě hlásí do kurzů přežití

Litva také nedávno vydala novou příručku pro civilisty pro případ invaze. Tamní domobrana už má i konkrétní podobu: Lidé se hlásí k vojenskému výcviku nebo do kurzů přežití v divoké přírodě.

Vedení partyzánské války proti případným okupantům nacvičují civilisté v maskáčích uprostřed lesů nedaleko litevské metropole. Taktiku boje, střelbu, odjištění granátu, pohyb nebo krytí v nepřátelském terénu trénují muži i ženy pod dohledem zkušených vojáků.

„Svět se může změnit každou hodinu, každou minutu, každý den,“ uvedl bývalý voják Ziluinas Pastarnokas, který spoluzaložil skupinu pořádající výcvik pro civilisty.

Litva se osvobodila ze sovětského područí v roce 1990, dvanáct let je členem Evropské unie a NATO. Spolu s Lotyšskem, Estonskem, ale i Polskem je vůči Rusku kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu a podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny podezřívavá.  

Obranu posiluje i Polsko

Vyšší opatření v bezpečnosti přijalo koncem roku i Polsko, kde jsou aktuálně první američtí vojáci. Polský parlament v prosinci schválil zavedení takzvané územní obrany. Novou složku armády budou tvořit dobrovolníci se zbraněmi. Cílem nového opatření je, aby se země dokázala bránit vlastními silami.

Vznikající územní obrana bude pátým pilířem armády vedle pozemního vojska, letectva, námořnictva a speciálních jednotek. Varšava mluví o rostoucím nebezpečí ze strany Ruska. „Je to země, která uvažuje v imperialistických hranicích, země, které překážíme v expanzi,“ uvedl ministr obrany Antoni Macierewicz.

V roce 2019 by nové obranné síly měly mít už 54 tisíc členů. Přitom každý patnáctý bude vojenský profesionál, zbytek dobrovolníci. 

Už v roce 2015 Polsko v reakci na rozhodnutí Moskvy o umístění raket oznámilo, že na své hranici s Kaliningradskou oblastí, která měří 200 kilometrů, postaví šest strážních věží – padesát metrů vysokých.

Mluvčí polské pohraniční stráže Miroslawa Aleksandrowiczová řekla, že náklady na výstavbu věží v Polsku by měly vyjít na přinejmenším 14 milionů zlotých (94,2 milionu korun). Projekt z většiny opět financuje Evropská unie.

Záměr posílit hranici s Ruskem, ať už plotem, nebo vysláním většího počtu jednotek, oznámilo i Estonsko, uvedl ve vysílání ČT24 zpravodaj ČT Miroslav Karas. To spolu s Litvou v pondělí podepsalo se Spojenými státy dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto pobaltských zemí vyslala vláda odcházejícího prezidenta Baracka Obamy. Lotyšsko stejnou dohodu podepsalo v pátek.

Uzavřením těchto smluv chce Pobaltí posílit formální závazky Washingtonu vůči spojencům, obávajícím se případných snah Ruska o jejich destabilizaci, poznamenala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 37 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 4 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 7 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 13 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...