Litva a Rusko si vyměnily špiony. Moskva předala Vilniusu i Nora Berga

Litva oznámila, že si s Ruskem vyměnila vězněné špiony. Stalo se tak na hranici mezi oběma zeměmi. Litva do Ruska předala dva ruské občany, Rusko Litvě dva její státní příslušníky i norského občana Frodeho Borga, který je nyní na norském velvyslanectví ve Vilniusu. Cestu k výměně špionů otevřel litevský prezident Gitanas Nauséda, když dvojici Rusů udělil milost. Moskva pak dala najevo, že v souvislosti s tímto krokem učiní reciproční opatření.

„V pátek v poledne jsme tuto operaci úspěšně provedli a litevští občané Jevgenij Mataitis a Aristidis Tamošaitis a norský občan Frode Berg se dostali do Litvy,“ cituje agentura AFP šéfa litevské rozvědky Dariuse Jauniškise. Oba Litevci se prý už sešli se svými rodinami.

Litva také potvrdila, že Rusku předala dvojici ruských občanů, které prezident Nauséda omilostnil. Jde o Nikolaje Filipčenka a Sergeje Mojsejenka.

Filipčenko si v litevském vězení odpykával desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

Tamošaitis byl v Rusku odsouzen v roce 2016 k dvanáctiletému trestu vězení. Mataitis, který je občanem Litvy i Ruska, měl původně za ruskými mřížemi strávit 13 let.

Právo omilostnit vězně dává prezidentovi nový zákon

Právní předpoklady pro možnou výměnu vězněných špionů vytvořili minulý týden litevští poslanci, když schválili novelu trestního zákona, která dává prezidentovi právo omilostnit odsouzené vyzvědače cizího státu.

Litevská agentura BNS minulý měsíc informovala o tom, že Moskva, Oslo a Vilnius jednají o výměně špionů. Úřady ani jedné z těchto zemí se k věci nechtěly vyjádřit, ale ani zprávu BNS nepopřely.

Berg tvrdí, že nevěděl, jaké informace předával

Nor Frode Berg byl letos v dubnu odsouzen v Rusku za vyzvědačství ke 14 letům. Podle rozsudku shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek. Moskva už dříve během pátku oznámila, že v „blízké budoucnosti“ posoudí jeho žádost o milost.

Podle ruských médií se Berg přiznal, že pro norské tajné služby několikrát fungoval jako kurýr. O detailech operace, na které se podílel, ale prý nic nevěděl a obvinění ze špionáže před soudem odmítl.

Berg je penzionovaný pohraničník, který působil na norsko-ruské hranici. Agentura Reuters napsala, že v Bergově domovském městě Kirkenes na severovýchodě Norska lidé vedli kampaň za jeho osvobození. V centru vyvěsili transparent s nápisem „Pomozte Frodemu dostat se domů!“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 14 hhodinami
Načítání...