Litva a Rusko si vyměnily špiony. Moskva předala Vilniusu i Nora Berga

Litva oznámila, že si s Ruskem vyměnila vězněné špiony. Stalo se tak na hranici mezi oběma zeměmi. Litva do Ruska předala dva ruské občany, Rusko Litvě dva její státní příslušníky i norského občana Frodeho Borga, který je nyní na norském velvyslanectví ve Vilniusu. Cestu k výměně špionů otevřel litevský prezident Gitanas Nauséda, když dvojici Rusů udělil milost. Moskva pak dala najevo, že v souvislosti s tímto krokem učiní reciproční opatření.

„V pátek v poledne jsme tuto operaci úspěšně provedli a litevští občané Jevgenij Mataitis a Aristidis Tamošaitis a norský občan Frode Berg se dostali do Litvy,“ cituje agentura AFP šéfa litevské rozvědky Dariuse Jauniškise. Oba Litevci se prý už sešli se svými rodinami.

Litva také potvrdila, že Rusku předala dvojici ruských občanů, které prezident Nauséda omilostnil. Jde o Nikolaje Filipčenka a Sergeje Mojsejenka.

Filipčenko si v litevském vězení odpykával desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

Tamošaitis byl v Rusku odsouzen v roce 2016 k dvanáctiletému trestu vězení. Mataitis, který je občanem Litvy i Ruska, měl původně za ruskými mřížemi strávit 13 let.

Právo omilostnit vězně dává prezidentovi nový zákon

Právní předpoklady pro možnou výměnu vězněných špionů vytvořili minulý týden litevští poslanci, když schválili novelu trestního zákona, která dává prezidentovi právo omilostnit odsouzené vyzvědače cizího státu.

Litevská agentura BNS minulý měsíc informovala o tom, že Moskva, Oslo a Vilnius jednají o výměně špionů. Úřady ani jedné z těchto zemí se k věci nechtěly vyjádřit, ale ani zprávu BNS nepopřely.

Berg tvrdí, že nevěděl, jaké informace předával

Nor Frode Berg byl letos v dubnu odsouzen v Rusku za vyzvědačství ke 14 letům. Podle rozsudku shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek. Moskva už dříve během pátku oznámila, že v „blízké budoucnosti“ posoudí jeho žádost o milost.

Podle ruských médií se Berg přiznal, že pro norské tajné služby několikrát fungoval jako kurýr. O detailech operace, na které se podílel, ale prý nic nevěděl a obvinění ze špionáže před soudem odmítl.

Berg je penzionovaný pohraničník, který působil na norsko-ruské hranici. Agentura Reuters napsala, že v Bergově domovském městě Kirkenes na severovýchodě Norska lidé vedli kampaň za jeho osvobození. V centru vyvěsili transparent s nápisem „Pomozte Frodemu dostat se domů!“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soudce v USA nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 3 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
před 1 hhodinou

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 3 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 3 hhodinami

Izrael provedl vzdušný úder v centru Bejrútu, předtím vyzval k evakuaci

Izrael v noci na středu provedl vzdušný úder ve čtvrti Bašúra v centru libanonské metropole Bejrútu, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky, kteří slyšeli hlasitou explozi. Izraelská armáda krátce předtím vyzvala obyvatele k evakuaci budovy. Dřívější izraelský úder v Bejrútu podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabil nejméně šest lidí a dalších 24 zranil. Izraelská armáda zároveň uvedla, že zahájila nové údery na militantní hnutí Hizballáh na jihu Libanonu.
před 4 hhodinami

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...