Litva chce poslat sovětského exministra na deset let do vězení. Za útok na vilniuskou televizní věž

Soud v litevském Vilniusu odsoudil v nepřítomnosti k deseti letům vězení bývalého sovětského ministra obrany Dmitrije Jazova za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dopustil se jich podle soudu v lednu 1991, kdy při útoku sovětských vojáků proti vilniuskému televiznímu centru zahynulo čtrnáct lidí a dalších šest až sedm stovek bylo zraněno. Incident tehdy urychlil rozpad Sovětského svazu. Rozsudek nad Jazovem není pravomocný.

Soudní rozhodunutí je součástí procesu s 67 sovětskými vojáky a důstojníky, kteří se útoku zúčastnili. Proces, který začal v roce 2016, se kromě Rusů týká občanů Běloruska a Ukrajiny.

Jazov byl obviněn z vytvoření organizované skupiny 160 vojáků a politiků, kteří se podle litevské prokuratury ozbrojenou cestou snažili zabránit litevské nezávislosti, kterou Vilnius vyhlásil jako první sovětská republika v březnu 1990.

Dmitrij Jazov na snímku z roku 1987
Zdroj: ČTK/Karel Mevald

Podle prokuratury nařídil Jazov sovětské armádě sestavit seznam strategických míst, která mají být obsazena. Toto plánování vyústilo v „agresi Sovětského svazu a ozbrojený konflikt v Litvě,“ míní litevská strana.

K soudu dorazili jen dva obžalovaní

Čtyřiadevadesátiletý Jazov se soudu v litevské metropoli neúčastní, stejně jako téměř nikdo z obžalovaných. Na lavici obžalovaných zasedli pouze dva z údajných viníků: plukovník Jurij Mel, který byl zadržen v roce 2014 při návštěvě Litvy, a bývalý důstojník Gennadij Ivanov. Mela soud odsoudil k sedmi letům a Ivanova ke čtyřem.

Ostatní obžalovaní dostali v nepřítomnosti tresty od čtyř do dvanácti let. Litevská prokuratura pro Jazova a pro dalších pět obžalovaných žádala doživotí.

Jazov v letech 1979 až 1980 velel sovětským okupačním vojskům v Československu, ministrem obrany SSSR byl v letech 1987 až 1991. O rok později se maršál zapojil do neúspěšného pokusu o puč proti reformní vládě Michaila Gorbačova, ale souzen nikdy nebyl.

Rusko odmítá v případu součinnost

Rusko proti soudu s bývalými sovětskými vojáky v Litvě tvrdě protestuje a odmítá součinnost. Nepředalo například předvolání k výslechu bývalému sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi a odmítlo žádosti o vydání obžalovaných. Ti, kteří se soudu účastní, vinu odmítají. 

Moskevský parlament označil soud za „politicky motivované divadlo“. Některá ruská státní média se snaží tvrdit, že sovětský útok na vilniuské televizní centrum byl výsledkem provokace vyvolané jeho obránci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...