Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu. V závěrečné deklaraci přijaté ve sředu na summitu NATO v Bruselu to uvedli šéfové států a vlád 29 členských zemí bloku. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na summitu panovala shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu, je to podle něj otázka spravedlnosti i bezpečnosti. Summit také vyzval vládu Makedonie, aby začala jednat o vstupu do organizace.
Lídři zemí NATO se shodli na zvyšování výdajů na obranu. Do organizace přizvali Makedonii
Ve světle hrozeb od Ruska přes terorismus, nestabilitu, dezinformace i kyberútoky je NATO jednotné a připravené podnikat kroky ke společné obraně. Aliance si zachovává jednotu tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami dokument zmiňuje také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.
NATO potvrdilo svůj stávající postoj vůči Rusku, přijatý po jeho anexi Krymu a postupu na východní Ukrajině, na agresivnější Rusko reagovala Aliance posílením svého východního křídla.
Vztahy s Moskvou budou jedním z témat nadcházející večeře aliančních premiérů a prezidentů, jen několik dní předtím, než se v Helsinkách Trump sejde v pondělí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Výdaje na obranu porostou na dvě procenta HDP, Trump chce čtyři
„Zaměřil bych se na to, na čem jsme se shodli. A dohodli jsme se, že zvýšíme výdaje na obranu na dvě procenta. S tím bych začal,“ reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Trumpova slova o zvyšování výdajů na obranu na čtyři procenta.
Americký prezident Donald Trump na summitu NATO vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. Bulharským novinářům to ve středu v Bruselu řekl bulharský prezident Rumen Radev. Následně Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu, uvedla agentura Reuters.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Donald Trump státy NATO již několikrát kritizoval za jejich nedostatečné vojenské rozpočty.
Makedonie se může už příští rok stát členem NATO
Prezidenti a premiéři zemí NATO na summitu také vyzvali makedonskou vládu, aby zahájila přístupové rozhovory s aliancí. Makedonie by se tak mohla stát 30. členskou zemí NATO už příští rok.
Členské země bloku podle Stoltenberga vřele uvítaly historickou dohodu mezi Aténami a Skopje o názvu někdejší jugoslávské republiky. Jakmile skončí všechny potřebné národní procedury ohledně dokončení dohody o jménu, může podle něj Makedonie do NATO vstoupit. Balkánská země v budoucnu ponese název Severní Makedonie.
Po loňském přístupu Černé hory se tak aliance může brzy rozšířit o další balkánskou zemi. „Postupná kola rozšiřování posílila naši kolektivní bezpečnost a bezpečnost celého euroatlantického regionu,“ uvedl summit v závěrečné deklaraci. Podle ní rozšiřování aliance podporuje šíření demokratických hodnot, reforem a respektu k vládě práva.
NATO posílí své struktury
Šéfové států a vlád aliančních zemí potvrdili některé konkrétní kroky – velkou úpravu velitelské struktury, která posílí asi o dvanáct set lidí. Vzniknou například dvě nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil. To v Norfolku bude odpovídat za dopravu přes Atlantik, druhé v německém Ulmu za logistiku v Evropě.
Podpory se dočkala i původně americká iniciativa vyšší připravenosti označovaná jako „4x30“. NATO nyní chce mít k roku 2020 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.
Stoltenberg uvítal, že mnoho spojeneckých zemí se ve středu přihlásilo se svými příspěvky do nejrůznějších aliančních misí, projektů a iniciativ.