Lidé na Donbase jsou vysíleni válkou. Vojáci separatistické LNR odmítli bojovat za spojence

Moskvou řízení separatisté ovládají jihovýchodní ukrajinské regiony Doněck a Luhansk, známé pod společným názvem Donbas, již téměř osm let. Ruské síly tam dlouhodobě odvádějí muže do války, aby nahradily vlastní ztráty. Povinné verbování však způsobilo, že se na Donbase jejich počet prudce ztenčil. Nyní se proti povinnému narukování nebrání už jen manželky mužů, kterým dosud odvedli půlku rodiny, bojovat odmítli už i vojáci jedné ze separatistických republik.

Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

Lidé v LNR mají dost vyčerpávajících ofenziv za hranicemi, které si tamní separatisté nárokují, uvedl ISW s odkazem na video zveřejněné v pondělí v ukrajinských médiích. V něm příslušníci jednoho z praporů odmítají bojovat za Doněckou lidovou republiku (DNR). Vojáci na něm tvrdí, že s 3. červencem, kdy Moskva oznámila dobytí celé ukrajinské Luhanské oblasti, jejich práce skončila.

„Vyznění videa odráží širší trend poklesu úsilí LNR při podpoře ruské války na Ukrajině a její morálky,“ uvádí ISW. „Tento trend je obzvláště nebezpečný pro ruské síly, které se snaží naverbovat co nejvíce nových vojáků z Luhanské oblasti, aby nahradily nedávné ztráty. Další rozkol uvnitř Ruskem vedených sil také hrozí dále snížit efektivitu ruského válečného úsilí,“ dodává institut s tím, že pravost snímku nebylo zatím možné ověřit.

Podobné výzvy nicméně ISW zdokumentoval také při dřívějších operacích doněckých separatistů v Luhanské, Charkovské a Chersonské oblasti. Může to znamenat, že separatisté možná ne zcela podporují vojenské plány Kremlu na další územní expanzi na Ukrajině, míní americký think-tank.

Pět set tisíc ohrožených mužů

Mezitím v regionu povinně odvádějí do vojenské služby všechny bojeschopné muže. Na jednom videu natočeném koncem června dokumentuje žena z Makijivky na Donbase svou snahu zabránit úředníkům z válečného komisariátu, aby odvlekli jejího manžela do auta a odvezli ho na odvodní oddělení. Bojovnici za lidská práva z Centra pro občanské svobody na Ukrajině Oleksandře Matvijčukové poslal toto video její kolega poté, co bylo krátce zveřejněno na kanálu oné ženy na Telegramu, než ho zablokovaly místní úřady.

„Vraťte mi ten pas, prosím,“ říká žena na videu. „Žádné stanné právo není, odvádíte mi manžela.“ „Je to všeobecná mobilizace,“ odpovídá jí muž s tričkem, na kterém je nápis ‚nové Rusko‘. „Je to dobrovolné. Dobrovolné!“ křičí žena. „On nechce jít a bojovat!“ „Je bojeschopný,“ argumentuje muž. „Ale je to ukrajinský pas. Není nucen za vás bojovat!“

V jednu chvíli je slyšet mužský hlas, zřejmě manželův, jak se ptá: „Proč se mě snažíte zatáhnout do auta?“, načež jeden z mužů vysvětluje: „Protože vás musím odvézt na odvodní oddělení, abychom zkontrolovali vaše doklady.“ Jak hádka pokračuje, žena popisuje, jak její příbuzní odešli bojovat a už se nevrátili. „Nikdo nechce bojovat! Je nám z vás a vaší války zle. Odvedli a zabili jste nám všechny muže!“

„Je to tak neuvěřitelně kruté. To, co vidíme na videu, je žena, která trvá na tom, že její manžel je ukrajinský občan, a jak okupanti požadují, aby šel zabíjet další ukrajinské občany. Už před začátkem války jsme situaci monitorovali a vyhodnotili jsme, že by na Donbase mohlo být až pět set tisíc mužů, kteří by mohli být nuceni bojovat za ruskou stranu,“ informovala Matvijčuková.

I takhle teď vypadá povinné rukování.

„Loví nás jako toulavé kočky“

„Nucené odvody do armády takzvaných DLR a LNR – i když raději bych řekla ze strany Ruska – začaly ještě před plnohodnotnou válkou,“ uvedla. „Ale od 24. února jsme viděli, jak muže zastavují na ulici, berou jim pasy a násilím je posílají do armády. Po únoru jsme začali dostávat zprávy s prosbou o pomoc.“

Matvijčuková přečetla jeden dopis, který dostala od muže z Luhanské oblasti, který se skrýval ve svém bytě, aby se vyhnul nucenému odvodu. „Píše: ‚Jak mohu Rusko pohnat k zodpovědnosti u soudu? Je to porušení mých práv. Od února nemohu vyjít na ulici, protože v mém městě jsou hlídková auta, která bez výjimky hledají všechny muže. Loví nás jako toulavé kočky a čečenští bojovníci jim v tom pomáhají.‘“

Obnovené důkazy o nucených odvodech přicházejí v době, kdy jsou dobře zdokumentovány problémy v ruské armádě související se ztrátami. Kreml proto začal po celém Rusku shromažďovat nové dobrovolnické prapory ve věznicích, nabízející svobodu a finanční bonusy za přihlášení.

Státečky podobné Severní Koreji

Ruskem podporovaní separatističtí vůdci Doněcka a sousedního Luhanska obnovili na území nových republik ústavu přijatou ještě Josifem Stalinem za Sovětského svazu poté, co se v roce 2014 odtrhli od centrální vlády. Tato ústava mimo jiné stanovuje trest smrti za řadu trestných činů, čímž se separatistické „lidové republiky“ – a nedaleké autoritářské Bělorusko – stávají jedinými evropskými domovy trestu smrti.

Po téměř osmi letech existence se „republiky“ vyvinuly v totalitní státní celky podobné Severní Koreji, píše al-Džazíra. Vstup cizinců do těchto oblastí je téměř nemožný. Ukrajinci je mohou navštívit pouze v případě, že mají v Doněcku a Luhansku příbuzné, a museli by nejprve přejít do Ruska. Cesta trvá asi 30 hodin a stojí 100 dolarů, občas ale musíte připočítat úplatky úředníkům. Obyvatelé pak potřebují registraci k pobytu až z dob Sovětského svazu.

V pochybných teritoriích Doněcka a Luhanska tajná policie a „loajální“ obyvatelé monitorují každé slovo, telefonní hovor a textovou zprávu. Disidenti nebo podnikatelé, kteří odmítnou „darovat“ svůj majetek pro „potřeby lidové republiky“, jsou bez soudu zavíráni do sklepů nebo desítek provizorních koncentračních táborů.

„Vypadá to jako ve třicátých letech v Sovětském svazu, klasický gulag,“ řekl al-Džazíře Stanislav Asejev, publicista, který byl v roce 2017 unesen v Doněcku a separatistický soud ho odsoudil k patnácti letům vězení za „špionáž“. Téměř dva roky byl v těchto sklepeních vězněn a mučen, dokud ho separatisté v roce 2017 spolu s desítkami dalších vězňů nevyměnili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 22 lidí ve středu zemřelo a více než třicet dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala AFP. Podle agentury Reuters zemřelo devatenáct osob a zraněno bylo asi 80 dalších.
před 7 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 18 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...