Lidé na Donbase jsou vysíleni válkou. Vojáci separatistické LNR odmítli bojovat za spojence

Moskvou řízení separatisté ovládají jihovýchodní ukrajinské regiony Doněck a Luhansk, známé pod společným názvem Donbas, již téměř osm let. Ruské síly tam dlouhodobě odvádějí muže do války, aby nahradily vlastní ztráty. Povinné verbování však způsobilo, že se na Donbase jejich počet prudce ztenčil. Nyní se proti povinnému narukování nebrání už jen manželky mužů, kterým dosud odvedli půlku rodiny, bojovat odmítli už i vojáci jedné ze separatistických republik.

Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

Lidé v LNR mají dost vyčerpávajících ofenziv za hranicemi, které si tamní separatisté nárokují, uvedl ISW s odkazem na video zveřejněné v pondělí v ukrajinských médiích. V něm příslušníci jednoho z praporů odmítají bojovat za Doněckou lidovou republiku (DNR). Vojáci na něm tvrdí, že s 3. červencem, kdy Moskva oznámila dobytí celé ukrajinské Luhanské oblasti, jejich práce skončila.

„Vyznění videa odráží širší trend poklesu úsilí LNR při podpoře ruské války na Ukrajině a její morálky,“ uvádí ISW. „Tento trend je obzvláště nebezpečný pro ruské síly, které se snaží naverbovat co nejvíce nových vojáků z Luhanské oblasti, aby nahradily nedávné ztráty. Další rozkol uvnitř Ruskem vedených sil také hrozí dále snížit efektivitu ruského válečného úsilí,“ dodává institut s tím, že pravost snímku nebylo zatím možné ověřit.

Podobné výzvy nicméně ISW zdokumentoval také při dřívějších operacích doněckých separatistů v Luhanské, Charkovské a Chersonské oblasti. Může to znamenat, že separatisté možná ne zcela podporují vojenské plány Kremlu na další územní expanzi na Ukrajině, míní americký think-tank.

Pět set tisíc ohrožených mužů

Mezitím v regionu povinně odvádějí do vojenské služby všechny bojeschopné muže. Na jednom videu natočeném koncem června dokumentuje žena z Makijivky na Donbase svou snahu zabránit úředníkům z válečného komisariátu, aby odvlekli jejího manžela do auta a odvezli ho na odvodní oddělení. Bojovnici za lidská práva z Centra pro občanské svobody na Ukrajině Oleksandře Matvijčukové poslal toto video její kolega poté, co bylo krátce zveřejněno na kanálu oné ženy na Telegramu, než ho zablokovaly místní úřady.

„Vraťte mi ten pas, prosím,“ říká žena na videu. „Žádné stanné právo není, odvádíte mi manžela.“ „Je to všeobecná mobilizace,“ odpovídá jí muž s tričkem, na kterém je nápis ‚nové Rusko‘. „Je to dobrovolné. Dobrovolné!“ křičí žena. „On nechce jít a bojovat!“ „Je bojeschopný,“ argumentuje muž. „Ale je to ukrajinský pas. Není nucen za vás bojovat!“

V jednu chvíli je slyšet mužský hlas, zřejmě manželův, jak se ptá: „Proč se mě snažíte zatáhnout do auta?“, načež jeden z mužů vysvětluje: „Protože vás musím odvézt na odvodní oddělení, abychom zkontrolovali vaše doklady.“ Jak hádka pokračuje, žena popisuje, jak její příbuzní odešli bojovat a už se nevrátili. „Nikdo nechce bojovat! Je nám z vás a vaší války zle. Odvedli a zabili jste nám všechny muže!“

„Je to tak neuvěřitelně kruté. To, co vidíme na videu, je žena, která trvá na tom, že její manžel je ukrajinský občan, a jak okupanti požadují, aby šel zabíjet další ukrajinské občany. Už před začátkem války jsme situaci monitorovali a vyhodnotili jsme, že by na Donbase mohlo být až pět set tisíc mužů, kteří by mohli být nuceni bojovat za ruskou stranu,“ informovala Matvijčuková.

I takhle teď vypadá povinné rukování.

„Loví nás jako toulavé kočky“

„Nucené odvody do armády takzvaných DLR a LNR – i když raději bych řekla ze strany Ruska – začaly ještě před plnohodnotnou válkou,“ uvedla. „Ale od 24. února jsme viděli, jak muže zastavují na ulici, berou jim pasy a násilím je posílají do armády. Po únoru jsme začali dostávat zprávy s prosbou o pomoc.“

Matvijčuková přečetla jeden dopis, který dostala od muže z Luhanské oblasti, který se skrýval ve svém bytě, aby se vyhnul nucenému odvodu. „Píše: ‚Jak mohu Rusko pohnat k zodpovědnosti u soudu? Je to porušení mých práv. Od února nemohu vyjít na ulici, protože v mém městě jsou hlídková auta, která bez výjimky hledají všechny muže. Loví nás jako toulavé kočky a čečenští bojovníci jim v tom pomáhají.‘“

Obnovené důkazy o nucených odvodech přicházejí v době, kdy jsou dobře zdokumentovány problémy v ruské armádě související se ztrátami. Kreml proto začal po celém Rusku shromažďovat nové dobrovolnické prapory ve věznicích, nabízející svobodu a finanční bonusy za přihlášení.

Státečky podobné Severní Koreji

Ruskem podporovaní separatističtí vůdci Doněcka a sousedního Luhanska obnovili na území nových republik ústavu přijatou ještě Josifem Stalinem za Sovětského svazu poté, co se v roce 2014 odtrhli od centrální vlády. Tato ústava mimo jiné stanovuje trest smrti za řadu trestných činů, čímž se separatistické „lidové republiky“ – a nedaleké autoritářské Bělorusko – stávají jedinými evropskými domovy trestu smrti.

Po téměř osmi letech existence se „republiky“ vyvinuly v totalitní státní celky podobné Severní Koreji, píše al-Džazíra. Vstup cizinců do těchto oblastí je téměř nemožný. Ukrajinci je mohou navštívit pouze v případě, že mají v Doněcku a Luhansku příbuzné, a museli by nejprve přejít do Ruska. Cesta trvá asi 30 hodin a stojí 100 dolarů, občas ale musíte připočítat úplatky úředníkům. Obyvatelé pak potřebují registraci k pobytu až z dob Sovětského svazu.

V pochybných teritoriích Doněcka a Luhanska tajná policie a „loajální“ obyvatelé monitorují každé slovo, telefonní hovor a textovou zprávu. Disidenti nebo podnikatelé, kteří odmítnou „darovat“ svůj majetek pro „potřeby lidové republiky“, jsou bez soudu zavíráni do sklepů nebo desítek provizorních koncentračních táborů.

„Vypadá to jako ve třicátých letech v Sovětském svazu, klasický gulag,“ řekl al-Džazíře Stanislav Asejev, publicista, který byl v roce 2017 unesen v Doněcku a separatistický soud ho odsoudil k patnácti letům vězení za „špionáž“. Téměř dva roky byl v těchto sklepeních vězněn a mučen, dokud ho separatisté v roce 2017 spolu s desítkami dalších vězňů nevyměnili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 19 mminutami

Orbán se s Ficem dohodl na vzniku komise pro ropovod Družba

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že se dohodl se svým slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) na vytvoření společné maďarsko-slovenské komise pro vyhodnocení stavu ropovodu Družba. Informuje o tom agentura Reuters. Fico řekl novinářům, že součástí inspekční skupiny by měli být zástupci Slovenska, Maďarska a Evropské komise.
před 35 mminutami

Rekordní počet Američanů opouští Spojené státy, píše WSJ. Míří i do Česka

Novým americkým snem pro některé občany USA je už tam nežít, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Američané podle něj v rekordním počtu Spojené státy opouštějí a usazují se se svými rodinami v zemích, které považují za dostupnější a bezpečnější. Například v Česku se podle něj počet Američanů za posledních deset let více než zdvojnásobil.
před 1 hhodinou

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Německo zasáhla stávka městských dopravních podniků

Po celém Německu v pátek stávkují zaměstnanci městských dopravních podniků. Tramvaje, autobusy i vlakové soupravy metra zůstaly letos už podruhé stát v garážích a depech. Za lepší pracovní podmínky a někde i za vyšší platy stávkují řidiči a další zaměstnanci hromadné dopravy v Berlíně, Mnichově, Hamburku či Kolíně nad Rýnem a řadě dalších větších i menších měst.
před 3 hhodinami

Britští Zelení v doplňovacích volbách zvítězili v „baště labouristů“

V doplňovacích volbách v oblasti Velkého Manchesteru zvítězila kandidátka Zelených Hannah Spencerová. Hlasování naopak přineslo porážku Labouristické straně premiéra Keira Starmera, v regionu strana dominovala téměř jedno století. Agentura Reuters hodnotí výsledek jako „rozpad desetiletí trvající britské politiky dvou stran“.
06:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 4 hhodinami
Načítání...