Nové Zámky (Slovensko) - Česko znovu kritizuje způsob, jakým Slovensko pečuje o hroby legionářů v Nových Zámcích. Tuzemské ministerstvo obrany i historici upozorňují, že prvorepublikový památník místní nejdřív poničili a pak jej nahradili úplně jiným. Prý se tak stalo na pokyn radnice v Nových Zámcích - bez úředního povolení i souhlasu české strany. Ta současný vzhled památníku považuje za nepřípustný a bude se znovu dožadovat obnovení jeho podoby z roku 1936. Slovenské úřady se ale k případu nechtějí vyjadřovat.
To, že bagry proměnily hroby na novozámeckém hřbitově v ruiny, se české ministerstvo obrany dovědělo náhodou. Na devastaci památníku připomínajícího 92 Čechoslováků, Rusů, Němců a Maďarů padlých v roce 1919 bylo upozorněno mimo jiné zástupci Nadace Milana Rastislava Štefánika. Ministerstvo zaslalo na Slovensko ostrou nótu; novozámecký primátor pak argumentoval tím, že památníku jen vrací důstojnou podobu. Nechtěl prý hroby poničit, ale pouze je obnovit, říká Pavel Filípek z Odboru pro válečné veterány při českém ministerstvu obrany.
Památník s hroby nyní sice znovu stojí na původním místě, ale má úplně jinou podobu. Kritici tak městu vyčítají nejen nešetrný způsob rekonstrukce, ale i řadu chyb ve jménech pohřbených (například Alcis místo Alois). Správné jmenné seznamy přitom existují a není problém je získat. Novozámecký městský úřad má navíc od října k dispozici vizualizaci, jak má podle českého ministerstva památník vypadat - tedy stejně jako v roce 1936. Na červnovém zasedání mezivládní komise se proto chtějí Češi této podoby znovu dožadovat.
Eduard Stehlík, ředitel Odboru pro válečné veterány, Ministerstvo obrany ČR:
„Já se přiznám, že jsem se v posledních letech nesetkal s tím, aby někdo takhle necitlivě a brutálním způsobem přistupoval k vojenskému pohřebišti.“
V Česku se nachází 32 000 válečných hrobů a ve světě eviduje ministerstvo obrany 2 615 válečných hrobů Čechoslováků z první i druhé světové války. Konkrétně na Slovensku je to 740 válečných hrobů Čechoslováků, z toho 151 připomínajících padlé během první světové války a krátce po ní.
V Česku o válečné hroby pečují jejich vlastníci, což jsou ve většině případů obce a města, na jejichž území se nacházejí. Na péči mohou požádat o dotaci z ministerstva. Podobně může být poskytnut finanční dar na péči o válečný hrob v zahraničí. Takto se postupně daří opravovat hroby Čechů a Slováků zejména v Rusku a na Ukrajině. Loni vyplatilo ministerstvo na dotacích na péči o válečné hroby v rámci ČR devět milionů korun, na finančních darech do zahraničí čtyři miliony.
