Newport (Británie) – Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval před začínajícím summitem NATO ve Walesu před pokusy ukončit neutralitu Ukrajiny. Podle něj by to mohlo poškodit národní porozumění. Britský premiér David Cameron zase zdůraznil, že tlak na Rusko bude pořád větší, dokud Moskva neukončí své akce na Ukrajině. Dvoudenní schůzka Aliance se koná v době, kdy NATO jasně hovoří o nutnosti přehodnocení bezpečnostní situace v Evropě po ruském postupu na Krymu na východě Ukrajiny. Za Českou republiku se summitu účastní prezident Miloš Zeman spolu s ministry obrany Martinem Stropnickým a zahraničí Lubomírem Zaorálkem.
Rusko dlouhodobě vystupuje proti možnému vstupu Ukrajiny do NATO a zdůrazňuje, že Ukrajina musí zůstat neutrální zemí. Americký prezident Barack Obama ve středu při návštěvě Estonska prohlásil, že Severoatlantická aliance je otevřena přijímání nových členů.
Podle Lavrova by ale ukončení neutrality Ukrajiny mohlo poškodit národní porozumění.
„Je to očividná snaha zmařit veškeré úsilí zaměřené na zahájení dialogu o národním usmíření,“ řekl Lavrov. Uvedl, že Moskva je připravena spolu s Organizací pro bezpečnost a
spolupráci v Evropě (OBSE) podniknout „praktické kroky“ ke zmírnění napětí na Ukrajině.
„Musíme zcela jasně dát najevo, že to, co se děje, to, že ruští vojáci jsou na ukrajinské půdě, je nepřijatelné,“ uvedl britský premiér. „Británie spolu s dalšími dosáhla uvalení několika vln sankcí. Rusko musí pochopit, že když bude ve svém přístupu na Ukrajině pokračovat, tento tlak se dále zvýší,“ dodal Cameron, který se k ukrajinské krizi vyjádřil krátce před dnešním zahájením dvoudenního summitu NATO ve Walesu.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen
„V současném světě jsme obklopeni jakýmsi obloukem krize. Od východu přes jihovýchod až po jih. Na tomto summitu probereme celou škálu bezpečnostních problémů a zlepšíme schopnost NATO rychle reagovat.“
Významný bod setkání lídrů aliančních zemí představuje jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Předpokládá se, že na něm zopakují svou podporu Kyjevu a potvrdí připravenost výrazně se podílet na reformách ukrajinského bezpečnostního sektoru. Případné otázky dodávek zbrojního materiálu ale bude muset Porošenko řešit při dvoustranných jednáních. Jak novinářům před summitem řekl významný alianční činitel, NATO jako takové „žádné zbraně nemá“.
Diskuse se nejspíš povede také o obnoveném ukrajinském zájmu o členství v NATO, kam má od summitu v Bukurešti v roce 2008 v zásadě otevřené dveře.
NATO zároveň plánuje v souvislosti s ukrajinskou krizí vycvičit jednotku rychlého nasazení. „Jeden takový útvar už existuje, má 14 tisíc vojáků - sestává z brigád rychlého nasazení. Nová jednotka by měla tvořit něco jako špičku kopí a být schopná přesunu během 48 hodin,“ podotkl komentátor ČRo Plus Jan Jůn.
„Čekám posun, protože Aliance se nachází na velké křižovatce. Poprvé od zhroucení komunismu před 25 lety se najednou ocitá v situaci, kdy členské země nejsou příliš nadšené tím, že by utrácely peníze na obranu. Původní cíl byl stanoven na 2 % a jen čtyři země - USA, Británie, Řecko a Estonsko - kritérium splňují. Dál existují tři okruhy nebezpečí: východní Ukrajina spolu s ruskou agresí, růst Islámského státu a budoucnost Afghánistánu,“ soudí publicista Jůn.
V Afghánistánu NATO na konci roku po více než desetiletí ukončí rozsáhlou mezinárodní misi ISAF. Její partneři jsou hosty dnešního aliančního jednání. Kábul, kde stále není znám výsledek nedávných prezidentských voleb, zastupuje ministr obrany.
Od příštího roku chce Aliance na omezenou dobu v zemi ponechat asi 12 tisíc lidí v rámci výcvikové a podpůrné mise s názvem Resolute support (rozhodná podpora). Stále chybí potřebné právní podklady, alianční představitelé ale v kuloárech dávají najevo opatrný optimismus. Aliance také plánuje výraznou finanční podporu afghánských bezpečnostních sil, jejichž 350 tisíc členů převezme od počátku roku 2015 plnou odpovědnost za bezpečnost v zemi.
Summitu se účastní celkem 28 členských zemí, z nichž 16 zastupují hlavy států. Přijelo i 70 ministrů obrany. „Bezpečnost zajišťuje asi 9 tisíc policistů,“ poznamenal spolupracovník ČT Milan Kocourek. Očekává se, že se účastníci dohodnou na 12 bodech.
