Kyrgyzstán uzavře základnu USA, rozhodnutí je konečné

Biškek - Kyrgyzstán v pátek oznámil, že americká letecká základna v této zemi bude uzavřena a že toto rozhodnutí je konečné. Letecká základna Manas je přitom důležitým opěrným bodem pro americké jednotky bojující v Afghánistánu. Rozhodnutí kyrgyzské vlády ještě musí schválit parlament, což by však měla být pouhá formalita. Zákonodárci o něm mají hlasovat v příštím týdnu. Svůj vzdušný prostor pro přepravu nevojenských dodávek NATO do Afghánistánu už ale nabídl Tádžikistán a dopravu zásob pro americké vojáky v Afghánistánu přes své území povolí i Rusko.

„Rozhodnutí padlo,“ řekl mluvčí kyrgyzské vlády Ajbek Sultangazijev. „Americké velvyslanectví a (kyrgyzské) ministerstvo zahraničí si o tom ještě vyměňují názory, ale žádná jednání o zachování základny se nevedou.“ Základna je podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa využívána zejména k doplňování paliva pro americká letadla operující nad Afghánistánem.

Ještě ve čtvrtek se podle USA konaly rozhovory o udržení letecké základny. Středoasijská země však nakonec podle některých představitelů NATO neodolala několikaletému tlaku Ruska na uzavření základny, napsala agentura Reuters.

Rusko, které má vojenskou základnu v Kyrgyzstánu také, považuje oblast za svou zájmovou sféru a americká základna mu byla trnem v oku. Téměř současně s úterním oznámením o uzavření americké základny ohlásila Moskva, že poskytne Kyrgyzstánu ve formě půjčky dvě miliardy dolarů a dalších 150 milionů dolarů jako nevratnou pomoc.

Uzavření základny Manas, která byla zřízena po zahájení americké vojenské kampaně proti radikálům z hnutí Taliban a teroristické sítě Al-Káida v Afghánistánu v roce 2001, může znamenat problém pro novou americkou vládu, protože prezident Barack Obama hodlá zvýšit v následujících 12 až 18 měsících počet amerických vojáků nasazených v Afghánistánu z více než 30 tisíc na téměř dvojnásobek.

Mluvčí amerického ministerstva obrany ale již ve středu zdůraznil, že uzavření základny vojenské operace v Afghánistánu výrazně nenaruší.

Pomoc nabízí Americe Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán

Tádžikistán nabídl svůj vzdušný prostor pro přepravu nevojenských dodávek NATO do Afghánistánu ve snaze pomoci Washingtonu posílit přepravní trasy do této oblasti, informovala velvyslankyně USA v Dušanbe Tracey Ann Jacobsonová. Nejmenovaný západní diplomatický zdroj agentuře Reuters sdělil, že Spojené státy jsou také blízko dosažení dohody s Uzbekistánem, který rovněž projevuje ochotu umožnit Washingtonu využít železničního spojení pro přepravu dodávek určených americkým jednotkám v Afghánistánu.

Dopravu zásob pro americký kontingent v Afghánistánu přes ruské území se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova chystá povolit Moskva. Lavrov uvedl, že vláda USA se s žádostí o povolení přepravy obrátila na Kreml před několika dny. Moskva podle něj teď vyčkává, až USA poskytnou specifické detaily o dodávkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
15:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 1 hhodinou

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 2 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
15:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
15:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 5 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 7 hhodinami
Načítání...